Psal se 3. červenec 2007, když ředitel odboru Tomáš Čumpelík na základě pověření ministra financí parafoval smlouvu o prodeji takzvané „zlaté akcie“ společnosti Hřebčín Napajedla a.s. Firma BC Logistics, zastoupená Antonínem Sieklíkem starším, ji koupila za 1000 korun a hřebčín pak v soukromých rukou existoval ještě šestnáct let.
Městský soud v Praze aktuálně projednává žaloby majoritního i menšinového vlastníka areálu na Ministerstvo kultury ohledně rozsahu památkové ochrany a jeho verdikt výrazně promluví do budoucího využití hřebčína. Nezávisle na památkové kauze pokračuje i dění kolem surovinové koncepce Zlínského kraje, která předběžně počítá s těžbou štěrkopísků na části pastvin hřebčína v Pěnném.
Historie zlaté akcie Hřebčína Napajedla tak neztrácí na zajímavosti ani po bezmála dvou dekádách. Ve světle současné krize totiž ukazuje, za jakých okolností se stát před lety vzdal možnosti přímo ovlivňovat osudy klíčového plnokrevného chovu. Server Jezdci.cz se pokusil tyto události zrekonstruovat na základě dobových dokumentů získaných prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím.
Stát jako garant s právem veta
Samostatná společnost Hřebčín Napajedla a.s. byla zaregistrována k 1. květnu 1992 a její základní kapitál činil 34 636 000 Kč. Privatizační projekt hřebčína schválilo o čtyři dny dříve Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci (MSNMP).
Akcionářská struktura prošla několika úpravami. Podle původního návrhu z dubna 1992 tvořily 52 % akcií investiční kupony z kuponové privatizace, 30 % trvalá účast státu v držení Fondu národního majetku ČR (FNM) a dalších 15 % dočasná účast FNM určená pro pozdější prodej chovatelům a chovatelským organizacím. Zbylá tři procenta vlastnil Restituční investiční fond (RIF).
Ještě v polovině 90. let držel Fond národního majetku 30 procent akcií, vnímaných jako akcie se zvláštními právy státu a fungujících jako pojistka pro zachování genofondu hřebčína. V roce 1996 však došlo ke změně privatizačního projektu. Ze zmíněných 30 procent byla vyčleněna jedna zlatá akcie, u níž výkon práv připadl Ministerstvu zemědělství. Její vytvoření umožnilo státu prodat zbývající akcie z původního balíku, aniž by ztratil kontrolu nad klíčovým posláním hřebčína.
Tento mechanismus byl začleněn do stanov společnosti na následující řádné valné hromadě z 22. května 1997. Nové znění článku 6 stanov určilo, že základní jmění společnosti bude rozděleno na 34 635 akcií na majitele po 1000 Kč jmenovité hodnoty s charakterem veřejně obchodovatelných cenných papírů a jednu akcii na jméno po 1000 Kč, která bude akcií se zvláštními právy.
Ministerstvo zemědělství si tak udrželo právo veta při rozhodování o záruce užívání hřebčína a majetku společnosti ke stávajícímu účelu. Zlatá akcie zároveň garantovala „udržení kvalitativně nejlepší části stáda v minimálním počtu 20 matek plemene anglický plnokrevník v majetku akciové společnosti, jako jádro genofondu aklimatizovaného ,napajedelského‘ plnokrevníka“. Zvláštní práva zlaté akcie mohla být zrušena valnou hromadou pouze s písemným souhlasem jejího držitele.
„Rodinné stříbro a kulturní dědictví“
Když vláda Miloše Zemana na svém zasedání z 15. listopadu 2000 řešila problematiku minoritních majetkových podílů státu, konstatovala, že práva spojená se zlatými akciemi nejsou soudně vymahatelná a jejich uplatňování v praxi je problematické. Zatímco v resortech dopravy nebo kultury existovalo na přelomu milénia zlatých akcií jen minimum, Ministerstvo zemědělství jich evidovalo jednatřicet. Většinu z nich tvořily vodohospodářské společnosti, specifickými případy pak byly Plzeňský Prazdroj a Hřebčín Napajedla.
„Důvody, pro které byly akcie se zvláštními právy schváleny, nadále trvají,“ napsal tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl místopředsedovi vlády a ministrovi financí Pavlu Mertlíkovi. „Předmětné akcie mají z pohledu Ministerstva zemědělství svá opodstatnění a jsou především zárukou při rozhodování o nakládání s majetkem, o zachování stávajícího účelu činnosti a o nakládání s ochrannými známkami. Z uvedených důvodů nepokládám za reálné zlaté akcie rušit.“
Konkrétní případ Hřebčína Napajedla v interní komunikaci Ministerstva zemědělství podrobněji vysvětlil ředitel odboru marketingu a obchodu Jan Pellar. „Kromě své vysoké úrovně v produkci anglických plnokrevníků má Hřebčín Napajedla nezanedbatelný historický význam, obhospodařuje objekty kulturního dědictví… V době privatizace státního majetku po roce 1989 byl označen za kategorii rodinné stříbro,“ uvedl Pellar v dopisu z 29. května 2001.
Ve svém zdůvodnění, proč je institut zlaté akcie nadále potřebný, mimo jiné konstatoval, že další pohyb ve vlastnické struktuře společnosti „by neměl zadat důvod k likvidaci renomovaného hřebčína, hospodařícího na teritoriu, které je historicky ověřeno jako vynikající lokalita pro chov anglického plnokrevníka v českých zemích (proto též značná hodnota hřebčínských a hříbárenských pozemků).“
Cesta do soukromých rukou
I proto vláda usnesením ze 7. února 2001 ponechala akcii se zvláštními právy nadále v platnosti do konce roku 2004 a s účinností případného zrušení v průběhu roku 2005. „Do roku 2004 lze předpokládat, že dosavadní úroveň úvěrového zatížení a.s. poklesne a hospodářský výsledek firmy (včetně zvýšení zájmu o odbyt produkce Hřebčína Napajedla a.s. a eskalačního rozvoje služeb firmy pro cizí chovatele) se bude zlepšovat do stavu ekonomické prosperity a reálné konkurenceschopnosti i v rámci evropského kontinentu,“ zdůraznil Pellar.
Tečku za mechanismem zlaté akcie udělal zákon č. 178/2005 Sb. Podle paragrafu 3 tohoto zákona zanikla dnem zrušení Fondu národního majetku ČR všechna zvláštní práva spojená s výkonem hlasovacího práva u akcií. Stejně tak k tomuto datu pozbyla platnosti i ustanovení stanov, která tato zvláštní práva definovala.
V případě hřebčína Napajedla zákon převedl dosavadní zlatou akcii do režimu běžné akcie bez mimořádných pravomocí. Ministerstvo financí se 10. ledna 2007 rozhodlo pro její přímý prodej předem určenému nabyvateli, společnosti BC Logistics s.r.o., která již o necelé dva roky dříve získala kontrolní balík akcií hřebčína ve výši 88,86 procenta. Původní společnost Hřebčín Napajedla a.s. zanikla k 30. červnu 2014, kdy došlo k převodu jejího jmění na firmu Sygnum s.r.o.
S prodejem bývalé zlaté akcie se Hřebčín Napajedla stal plně soukromým subjektem, u něhož stát již nemohl prostřednictvím akcionářských práv vymáhat zachování kontinuity chovu anglického plnokrevníka. Absence tohoto kontrolního mechanismu se ukázala jako problém na jaře 2023, kdy došlo k rozpuštění slavného chovu a ukončení využívání areálu k jeho původnímu účelu.
