reklama 11C

reklama

Lánský: Po pár letech atletiky mě ježdění zase hodně chytlo

 06.12.2020 11:30 | AUTOR: Vojtěch Kroupa

ikonka

Josef Lánský začal jezdit na koni, když mu bylo dvanáct let. Během studií úspěšně reprezentoval svou školu v běhu, čemuž také dal na nějakou dobu přednost. Poté přišel ale návrat do sedla a už bylo jasné, že jezdectví bude ten správný směr.

reklama 12A

Profesně se pohybuje Josef Lánský kolem koní přibližně osm let. „V sedmnácti letech jsem ježdění na nějakou dobu přerušil a závodně jsem se věnoval atletice. To vzniklo v souvislosti s mým studiem na sportovní škole. Poté jsem se opět ke koním vrátil,“ říká Josef Lánský v úvodu rozhovoru. 

 

Jaký byl váš úplně první kontakt s koňmi? Na kterém místě to bylo?

Úplně první kontakt byl asi někde na pouti, když jsem byl ještě hodně malý. Aktivněji jsem ale začínal jezdit na farmě Xaverov u Březnice v jezdeckém klubu bývalého školního statku. Tady jsem jezdectví propadl a začalo mě to hodně bavit. Vzpomínám si také, že jsem dojížděl do jezdeckého klubu vlakem, čemuž předcházela i dlouhá cesta pěšky. Dnes jsem za tuto zkušenost z mládí vděčný, protože mi to určitě přidalo na mé houževnatosti, která je u koní nezbytně nutná.

 

Věnujete se od začátku výhradně parkurovému skákání?

Ano, od začátku to byl pouze parkur. Samozřejmě jsem v počátku získal i nějaké voltižní základy, ale co se sportu týká, tak to byl vždycky jenom parkur.  

 

Co vás přimělo k přerušení jezdectví a přesměrování se na atletiku?

Začal jsem studovat vysokou sportovní školu. Běhání mi šlo dobře, takže se tato možnost nabízela. Díky běžeckým úspěchům a reprezentaci školy jsem obdržel i stipendium, takže to byla také jedna z mých významných sportovních etap.

 

Jaký byl potom váš návrat do sedla?

Setkával jsem se svými přáteli od koní, jezdil jsem s nimi občas na vyjížďky a zase mě ježdění chytlo. Bylo mi jasné, že se tomu chci opět naplno věnovat. Následně přišla „éra Zduchovice“ a už jsem u koní zůstal.

 

Kde probíhal váš další jezdecký rozvoj po studijní a běžecké pauze?

Nejprve jsem začal jezdit v Chrástu u Příbrami, kde vedl svůj jezdecký klub Václav Bartoš. Následně jsem spolupracoval se Zdeňkem Hruškou, který v té době působil v Tochovicích. Jezdil jsem za Sportovní stáj Zdeněk Hruška, a to bylo období, na které moc rád vzpomínám.

 

ČTĚTE TAKÉ: Krajníková: Jsem moc ráda, že jsem zažila tu „starou jezdeckou školu“

 

Kteří lidé vás nejvíce ovlivnili na vaší jezdecké cestě?

V mých úplných začátcích na Xaverově mě toho hodně naučila Jana Štěrbová a Zbyněk Novotný. Dále už zmiňovaný Václav Bartoš, u něhož jsem jezdil a později, když už se má kariéra začala vyvíjet více profesionálním směrem, tak mi hodně pomohl Zdeněk Hruška a Vladimír Tretera. S Vláďou Treterou jsem se setkal už když jsem byl ve Zduchovicích a jezdili jsme tam spolu téměř dva roky. V současné době je naším stájovým trenérem Miroslav Půlpán.

 

Aktuálně tedy působíte ve Zduchovicích. Jaká je vaše náplň práce a čeho se s koňmi snažíte dosáhnout?

Minimálně šestkrát v týdnu se sejdeme při ranní poradě u tabule a vytvoříme pracovní plán s koňmi. Mojí hlavní pracovní náplní je jezdit a vycvičit mladé koně, připravit je na prodej, který následně zprostředkuje dalším zájemcům naše vedoucí Barbara Hassová. Taková je naše vize.

 

Zvládnete dát dohromady počet koní, kteří vám už za tu dobu prošli pod rukama?

Přibližně to mohlo být klidně i kolem dvou set koní. Myslím, že asi se 150 koňmi jsem mohl závodit a poté jsem jezdil spoustu mladých koní, kteří se prodali už jako tříletí. V současné době mám k dispozici do sportu tři pětileté koně a dále minimálně patnáct další koní, ve věku tří až čtyř let.

 

Na kterého koně vzpomínáte nejraději?

Opravdu výjimečná klisna pro mě byla Queen Charlotte, s níž jsem si v jejích sedmi letech skočil svou první stočtyřicítku. V současné době to byla dvojice Larry LB a Lincoln LB. Všichni zmiňovaní koně jsou zároveň ze zduchovického chovu, což mě také moc těší. Larry a Lincoln jsou nyní v majetku juniorské jezdkyně Emmy Sophie Španko, která ale také sídlí ve Zduchovicích, takže jsem rád, že je budu moci i nadále sledovat v jejich posunu.

 

Jaké jsou podle vás klíčové faktory pro dosažení úspěchů v parkurovém skákání?

Myslím si, že je to hlavně vytrvalost a trpělivost. To jsou podle mě dvě zásadní věci, které v dnešní době, hlavně mladým jezdcům, tak trochu schází.

 

Jaké jsou vaše aktuální sportovní ambice a plány na příští rok?

Momentálně nemám nějaké přesné sportovní cíle. Moje snaha je vždycky vycvičit a připravit jednotlivé ročníky koní, co možná nejlépe. Určitě se pokoušíme o nějaké dobré a kvalitní výsledky, ale ještě více se snažíme, aby naši koně výborně fungovali s jejich novými majiteli. V příští sezoně budu mít k dispozici spíše mladé koně, takže se určitě chystáme objíždět Kritéria mladých koní s vidinou účasti v závěrečném finále. V plánu jsou také nějaké mezinárodní výjezdy pro mladé koně, ale to ještě uvidíme, jak nám to aktuální pandemická situace dovolí.

Foto archiv Josefa Lánského 



K odběru se přihlašte ZDE!

 

Nový Jezdecký zpravodaj vychází každý pátek a je zcela zdarma. Přímo do vašeho e-mailu vám jednou týdně doručíme to nejzajímavější z našich webů - zpravodajství napříč disciplínami, rozhovory, podcasty i videa. Už nikdy vám nic podstatného z našeho servisu neunikne!

 

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i protřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás:
 

Máme rádi parkury Jezdci.cz

Máme rádi dostihy Jezdci.cz

Máme rádi drezuru Jezdci.cz

Máme rádi vozatajství Jezdci.cz

Máme rádi všestrannost Jezdci.cz

Máme rádi reining a western Jezdci.cz

Máme rádi voltiž Jezdci.cz

Máme rádi vytrvalost Jezdci.cz

Máme rádi pony sport Jezdci.cz


reklama 13B




Diskuze

Přidávat příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

NEPŘEHLÉDNĚTE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace