Její jméno ji dokonale vystihovalo a bylo jako stvořené pro mediální titulky. Ryzka Classa ve své vrcholné formě vyhrávala jeden dostih za druhým a předváděla působivé výkony. Od středy je to definitivně minulost. Šestiletá dcera hřebce Tamayuze, která proměnila devět ze svých sedmnácti startů ve vítězství a na dotacích vyběhala svému dosavadnímu majiteli Martinu Bláhovi 745 tisíc korun, ukončila kariéru a odjela do Slovinska, kde bude působit v chovu.
"Bohužel se jí obnovilo staré zranění. Určitě to byla jedna z nejlepších klisen, které jsme kdy v Bošovicích měli. Měla výborný charakter, navíc prokazovala zvláštní tvrdost a odolnost," shrnul trenér Václav Luka mladší.
Největším úspěchem Classy zůstává vítězství ve slovenském Oaks z roku 2021. Kromě něj ovládla ještě pět dalších jedničkových dostihů na distancích od 1600 do 2000 metrů. Na českých závodištích se v jejím sedle za celou kariéru vystřídali jen tři jezdci. Nejvíce startů absolvovala s Lucií Fialovou, ale rozuměla si i s Janem Vernerem a v závěru kariéry spojila síly s Jiřím Chaloupkou. Při jediném francouzském startu ji vedla Marie Velon.
Ti všichni čelili klisniným pověstným "stojkám" při opouštění paddocku nebo vstupu na dráhu, kde se občas nechala přemlouvat. V samotných dostizích, ale i doma v práci přitom prokazovala maximální ochotu a snaživost.
"Byl to takový její naučený zlozvyk, který ji provázel po zbytek kariéry. Nemůžu jí ale nic vytknout, ona byla ve skutečnosti strašně hodný kůň. V práci bezproblémová, v dostihu velká bojovnice. Bavilo ji závodit, i když většinou vynaložila jen tolik sil, kolik bylo potřeba na vítězství. Neměla potřebu nějak zvlášť dominovat a často vyhrávala jen těsnými rozdíly," vybavil si Luka.
Dvorní jezdkyně Classy Lucie Fialová se nejednou ocitla na zemi, ale brala to s nadhledem. "Já tu klisnu zbožňuji, je to moje srdeční záležitost. Jezdím ji i v práci a vím, že je trochu složitější na ježdění. Nějakým způsobem si ale vzájemně umíme vyhovět a jsme sehrané," řekla po jednom ze sedmi společných vítězství.
Nezastavila ji ani zlomená kůstka
Classa byla koupena jako roček za 9000 guinejí v "třetí knize" dražby ročků Tattersalls a ještě na začátku tříleté sezony by v ní nikdo klasickou naději nehledal. Působila dojmem pozdního koně a když ji lehce přibrzdily zdravotní problémy, dostala potřebný čas.
Její debut byl stanoven na 25. dubna 2021 v Praze. Ryzka však nevstoupila do startovacích boxů a trojkové míle tříletých se vůbec nezúčastnila. Dostihová komise udělila Lukovi výstrahu za nepřipravenost koně ke vstupu do startovacích boxů, samotný trenér se však zlobil na zavaděče, kteří tenkrát podle něj neudělali pro zavedení debutantky maximum.
"To se ukázalo jako problém. Při další příležitosti se totiž kvůli přetlaku přihlášených koní nedostala na startovní listinu a já jsem pro ni šest týdnů neměl vhodný dostih. Jedna chyba lidského faktoru zapříčinila, že Classa debutovala až koncem června. Na druhou stranu stále nějakým způsobem rostla, takže jsem to nakonec nebral tak negativně," ohlížel se Luka.
Majitel Martin Bláha to jaro zažíval jedno ze svých nejlepších dostihových období. Když jeho vlastní odchovankyně Solemeena triumfovala v Jarní ceně klisen, nemohl vědět, že se v jeho barvách chystá ještě jedna klasická vítězka. Classa při svém červnovém debutu jistě porazila solidní tříleté soupeře a dobrý dojem následně potvrdila i o měsíc později v mílovém handicapu proti starším v Karlových Varech. Tam měla v cíli k dobru 3 3/4 délky.
V této fázi se trenér s majitelem shodli, že stojí za pokus porovnat klisnu s ročníkovou špičkou a dohlásili ji do 2000 metrů dlouho Westminster Oaks v Bratislavě. Pod Janem Vernerem navzdory těžšímu průběhu bez problémů zvítězila a přemožitelku nenašla ani v říjnovém Memoriálu Harryho Petrlíka.
Kdo sledoval, jak v Chuchle Areně pohodlně odchází soupeřkám o téměř pět délek, nikdy by ho nenapadlo, že má Classa skryté zranění. Následná pečlivá prohlídka odhalila zlomeninu sezamské kůstky na zadní noze. Ryzka zahájila dlouhou rekonvalescenci a její další dostihová budoucnost byla více než nejistá.
Zakleté zahraničí
Bošovické bojovnici se přesto hned v následující sezoně podařil comeback. Ve čtyřech letech vyhrála bratislavskou Cenu Pat’s Music a doběhla pátá ve Velké ceně Prahy, při pokusu o zisk statusu blacktype koně v berlínském listed však neuspěla.
Jako pětiletá pak nastartovala podobnou vítěznou sérii jako na začátku kariéru, kdy zůstala na domácí půdě neporažena. Četným fanouškům předvedla čtyři triumfy za sebou včetně Ceny Nory Jeane, Ceny města Karlovy Vary proti hřebcům a opět Memoriálu Harryho Petrlíka, v němž vybojovala Lukovo 100. jedničkové vítězství kariéry. Výroky rozhodčích zněly "tuhý boj krátká hlava", "tuhý boj hlava", "boj krk" a "boj hlava".
Zdálo se, že opět nastal správný čas pro otestování zahraniční konkurence, ani tentokrát to však nevyšlo. V italské grupě 3 Premuo Verziere se nedostala přes deváté místo a v zimním Chantilly obsadila po nepovedeném průběhu osmou příčku. "Jsem přesvědčený, že ve své vrcholné formě měla na to uspět v italském listed. Bohužel se to nepodařilo, v zahraničí ji pronásledovala smůla a vždycky se něco nepovedlo," litoval Luka.
Letos Classa stihla ještě tři starty, ale její pověstné zrychlení ve vnější stopě už postrádalo potřebnou razanci. Posledním dotovaným výsledkem ryzčiny kariéry se stalo páté místo v Ceně Nory Jeane. S diváky se následně rozloučila jako sedmá v karlovarské Letní ceně klisen, dalším ze svých oblíbených dostihů.
