Od ledna 2026 musí finští chovatelé odstavovat hříbata postupně. Nová povinnost je součástí širší reformy pravidel welfare koní, která má lépe zohlednit jejich přirozené potřeby a omezit stres spojený s náhlým odloučením od matky. Finsko zároveň stanovilo minimální věk odstavu na šest měsíců. Tato hranice však začne být závazná až v lednu 2033, aby měli chovatelé čas přizpůsobit dosavadní postupy. Pravidla připouštějí výjimky, například pokud to podle posouzení veterináře vyžaduje zdravotní stav klisny nebo hříběte.
Při přípravě legislativy finské ministerstvo zemědělství poukazovalo na přibývající vědecké poznatky i rostoucí společenský zájem o welfare koní. Reforma se proto netýká pouze odstavu, ale upravuje také požadavky na sociální kontakt, pohyb, krmení a ustájení.
Odstav pro hříbě neznamená jen ukončení příjmu mateřského mléka. Přestože již dokáže přijímat pevné krmivo, nemusí být připravené na odloučení od matky. Výzkumy proto věnují pozornost nejen věku při odstavu, ale také způsobu jeho provedení a bezprostředním i dlouhodobějším důsledkům.
Vliv způsobu odstavu na stres hříbat zkoumá již řadu let mnoho vědeckých týmů. Jedním z názorných příkladů je studie Léy Lansade a jejího kolektivu z roku 2018, která porovnávala 34 hříbat odstavených náhle nebo po měsíční postupné přípravě. Hříbata z druhé skupiny měla v den definitivního odstavu nižší hladiny kortizolu, méně se ozývala a vykazovala menší pohybový neklid. Některé rozdíly v chování přetrvávaly nejméně tři měsíce a příznivější reakce vědci zaznamenali také u klisen. Výsledky tak ilustrují širší poznatek, že postupná příprava na odloučení může zmírnit stresovou reakci nejen u hříbat, ale i u jejich matek.
Zatímco starší výzkumy se často zaměřovaly na stresové reakce, novější studie sledují také souvislost mezi mateřskou přítomností a vývojem nervové soustavy.
Studie Mathilde Valenchon a jejího kolektivu, publikovaná v lednu 2026 v časopise Nature Communications, sledovala 24 hříbat od šesti do třinácti měsíců věku. Polovina byla v šesti měsících oddělena od matek, zatímco druhá s nimi zůstala. Obě skupiny přitom měly společnost dalších koní, takže vědci mohli sledovat rozdíly související s přítomností matky, nikoli s úplnou sociální izolací.
Magnetická rezonance odhalila rozdíly v dozrávání některých oblastí mozku, včetně hypotalamu a amygdaly, které se podílejí na regulaci emocí a fyziologických reakcí. Změny se týkaly také částí mozkové kůry souvisejících se sociálním chováním. U hříbat, která zůstala s matkami, vědci zjistili rovněž výraznější funkční propojenost takzvané sítě výchozího režimu, tedy souboru vzájemně spolupracujících mozkových oblastí.
Rozdíly se projevily také v chování a fyziologických ukazatelích. Hříbata, která zůstala s matkami, častěji navazovala pozitivní sociální kontakty, více prozkoumávala prostředí a při jednom ze sledovaných měření měla nižší hladiny kortizolu. Přestože trávila méně času příjmem krmiva, dosahovala vyšších hmotnostních přírůstků. Výzkumníci zaznamenali také rozdíly v koncentracích některých krevních lipidů.
Výsledky naznačují, že delší přítomnost matky může příznivě ovlivňovat zrání mozku, sociální chování i regulaci fyziologických procesů. Neprokazují však trvalé poškození mozku u dříve odstavených hříbat. Studie pracovala s malým souborem zvířat a sledování skončilo ve třinácti měsících, takže o případných dlouhodobých důsledcích zatím nelze vyvozovat jednoznačné závěry.
Jednotlivé evropské státy přistupují k odstavu rozdílně. Ve Švédsku musí odstav respektovat fyzické i psychické zdraví hříběte, které má mít během tohoto období společnost alespoň jednoho dalšího koně. Švýcarsko klade důraz především na následný odchov, kdy mladí koně musí být po odstavu chováni ve skupině až do 30 měsíců věku, pokud nejsou dříve pravidelně využíváni. V Německu a Rakousku se požadavky opírají především o obecná pravidla welfare a odborná doporučení. Česká legislativa konkrétní minimální věk odstavu ani povinnost postupného oddělování výslovně nestanovuje.
Společná odborná doporučení přitom na evropské úrovni existují již několik let. Příručka vypracovaná v rámci platformy Evropské komise pro welfare zvířat doporučuje postupný odstav, pokud možno nejdříve v šesti měsících věku, a následný skupinový odchov. Tato doporučení však nejsou právně závazná. Finsko je tak příkladem země, která postupný odstav i minimální věkovou hranici zakotvila v legislativě.
O průběhu odstavu nerozhoduje pouze věk hříběte, ale také způsob oddělování a podmínky, které chovatel připraví. Postupný odstav vyžaduje bezpečné uspořádání výběhů, možnost regulovat kontakt mezi klisnou a hříbětem a především snaha zajistit hříběti stabilní společnost dalších koní.
Možnosti jednotlivých chovů se však výrazně liší a odborně doporučovaný postup nemusí být vždy možné dodržet v ideální podobě. Termín odstavu často ovlivňuje prodej hříběte, jeho přesun do jiné stáje, složení stáda a různé další faktory. Některé změny nelze odložit ani jim zcela zabránit. O to důležitější je při plánování odstavu omezit každou další zbytečnou zátěž.
World Horse Welfare doporučuje při řízeném odstavu postupné prodlužování doby odloučení, například prostřednictvím sousedících výběhů, kde na sebe klisna a hříbě vidí. Rychlost oddělování by se měla řídit reakcemi klisny a hříběte, nikoli pouze předem stanoveným harmonogramem. Výrazný pohybový neklid, opakované pokusy hříběte dostat se ke klisně nebo dlouhotrvající hlasové projevy jsou důvodem zvolený postup přehodnotit.
Pozornost si zaslouží i období po definitivním oddělení. Vedle příjmu krmiva je důležité sledovat, zda se hříbě přirozeně zapojuje do skupiny a zda stresové projevy postupně ustupují. Samotné ukončení kontaktu s matkou totiž ještě neznamená, že hříbě odstav dobře zvládlo. O úspěšnosti zvoleného postupu vypovídá také jeho chování a prospívání v následujících dnech.
Zdroje: Finská vláda (2025, 2026); Lansade a kol. (2018); Valenchon a kol. (2026); World Horse Welfare; doporučení platformy Evropské komise pro welfare zvířat.
