reklama 11D

Češka odchovala vítěze grupy 1. Dardanos byl ošklivé káčátko, říká Holubová

ikonka

Máma ho šikanovala, na dražbě ho nikdo nechtěl, jeho první trenérka musela z ekonomických důvodů skončit a do německého derby odskakoval jako naprostý outsider. Hřebec Dardanos z chovu Barbary Holubové však obrátil veškeré prognózy naruby.
07.07.2026 14:15  |  Autor: Martin Cáp  |  Foto: Marc Rühl, poskytl Deutscher Galopp  |  FANCLUB  |  APLIKACE  |  Komentáře
reklama 12C

Je to příběh plný neuvěřitelných zvratů, jaké umí napsat jen dostihový sport. Když hřebec Dardanos v nedělním Idee Deutsches Derby v Hamburku zastínil všechny favority, nestal se pouze prvním vítězem grupy 1 v kariéře žokeje Vladimira Panova, ale také nejpřekvapivějším držitelem německé modré stuhy za 157 let její existence.

Hnědák stáje Bergholz odskakoval s kurzem 84,8:1, na malé pořadí se vyplácelo 1965,5:1 a kdo uhodl první tři koně v cíli, obdržel rekordních 43 221 za jedno vsazené euro. To všechno navzdory tomu, že je Dardanos sourozencem dvou listed vítězů, umístil se v jednom z trialů a jeho trenér Andreas Wöhler před dostihem opatrně naznačoval, že se hřebec v posledních týdnech výrazně zlepšil.

Z pohledu českého turfu však největší pointu představuje fakt, že chovatelkou Dardanose je bývalá jezdkyně Barbara Holubová a že hřebcova matka Delegation několik sezon trénovala v Ploužnici nedaleko Mimoně. Na začátku minulého století sice po jednom vítězi německého derby odchovali Bedřich Wagner (1902 Macdonald) a Aristides Baltazzi (1904 Con Amore), Holubová je však první českou občankou, které se v moderní éře takový úspěch podařil.

 

Psali jsme: Holubová chovatelkou vítěze německého derby, Janáček slavil v Budapešti

 

„Je to neskutečné, stále to nemůžu rozdýchat. Dostih jsem viděla jen na dálku, momentálně působím ve Francii u trenéra Mirka Rulce a byla jsem normálně v práci,“ hledala v neděli večer slova šťastná Holubová. „Chov stále děláme společně s mým bývalým partnerem Jürgenem Albrechtem a klisnu máme ustájenou v hřebčíně Auenquelle, kde se narodil i Dardanos. A když se za tím vším ohlédnu, cesta k tomuto úspěchu byla naprosto neuvěřitelná.“

Svéhlavá a poctivá klisna

Delegation, ve Francii narozená dcera Mount Nelsona, byla tvrdá klisna, která zůstala v tréninku do sedmi let. Z jejích sourozenců se do střední Evropy dostala i v Maďarsku běhající Dirty Dreamer (Doctor Dino) a trojnásobná vítězka v Česku Archipenka (Archipenko). Samotná Delegation začínala u Miroslava Rulce. Jako dvouletá doběhla šestá v grupě 3 Prix des Réservoirs Haras d'Etreham (1600 m) a ve třech letech zvítězila pod Christophem Soumillonem na 2200 metrů v Dieppe.

Později převzal její přípravu Albrecht a hnědka se stěhovala do severních Čech. Ve francouzském ratingu stála nejvýše na známce 36 kg, v německém handicapu byla hodnocena 72,5 kg. Celkově nasbírala čtyři vítězství včetně Grand Prix de Divonne (2400 m) a asi svůj nejlepší výkon předvedla jako šestiletá v Prix Hubert de Catheu (2400 m) ve Vichy, kde pod svým pravidelným žokejem Cyrillem Stefanem dominovala o 12 délek, nechala za sebou tři blacktype koně a vyběhla čas 2:26,61. Tehdejší český triumf v tomto dostihu dokonal třetí Icar.

„Tenkrát po vítězství ve Vichy jsme se dostali na titulní stranu Paris Turfu,“ vzpomíná Barbara Holubová. „Charakterově byla Delegation hodně svá, taková přísná klisna. Kdyby stála ve velké stáji, asi by se takhle neprosadila. Pro mě to byla srdcovka, hodně jsem si s ní hrála. Měli jsme ji v tréninku pět let a denně jsem na ní jezdila v práci. Samozřejmě to nebyla nějaká hvězda, ale byla obrovsky poctivá a snažila se. Udělala nám hodně radosti. Jsem u koní už dlouho, ale Delegation je můj osudový koník a dalšího takového už nepotkám...“

Dva blacktype vítězové

I proto se spolu s Jürgenem Albrechtem rozhodli vyzkoušet klisnu v chovu. Jako prvního partnera jí vybrali vítěze německého derby Sea The Moona. „Už byl domluvený její přesun do Anglie, jenže Delegation upadla ve stáji a zlomila si pánev. Po dlouhém léčení nakonec za Sea The Moonem odjela, ale nezabřezla hned. Nakonec v Anglii zůstala rok,“ vypráví Holubová.

Ze spojení dvou tempových vytrvalců vzešel hřebec De La Soul, který hned jako dvouletý vyhrál německé listed a doběhl čtvrtý v milánské grupě 2 Gran Criterium. Směřoval do německého derby, ale jako tříletý si v práci zlomil nohu a nepodařilo se ho zachránit.

Delegation poté dvakrát připustil vítěz Caulfield Cupu a Velké ceny Badenu Best Solution. Výsledkem byla dosud jediná dcera, na dráze průměrná De La Luna, a především hřebec Delgardo. Toho koupila na dražbě v Badenu za 43 000 eur stáj Bergholz a určitě tohoto rozhodnutí nelitovala. Letos čtyřletý Delgardo triumfoval v listed, finišoval druhý v grupě 3 Preis der Deutschen Einheit a v aktuální sezoně má na kontě dvě grupová umístění. „Vlastně jediný dostih, který se mu loni nepovedl, bylo německé derby,“ konstatuje Holubová.

Ošklivé káčátko

A poté již přichází na scénu Dardanos, člen posledního ročníku potomků velkého Soldier Hollowa. Dlouho vypadal jako outsider, na dražbě v Badenu nevyvolal větší zájem.

„On byl strašně ošklivý, aspoň to tak tehdy všem připadalo. Navíc ho neměla moc ráda ani Delegation. Dvakrát ho tak pokousala, že musel na kliniku. Na hřebčíně zpočátku hloubali, kde a jak se takhle mohl zranit, než přišli na to, že ho kouše máma. Přitom na všechna ostatní hříbata byla hodná. Bylo to prostě takové ošklivé káčátko,“ vybavuje si chovatelka.

Při nedostatku zájmu domácích kupců se už zdálo, že by Dardanos mohl odejít do Anglie. Jürgen Albrecht ale i kvůli otci Soldier Hollowovi velmi stál o to, aby hnědák zůstal v Německu. Nakonec přemluvil dvojici majitelů stáje Bergholz, kteří vlastnili už předchozí potomky Delegation, aby ho vydražili za 10 000 eur.

Dardanos odešel do Hannoveru k trenérce Janině Reese, partnerce žokeje Vladimira Panova. V její péči se jako dvouletý umístil ve všech třech startech a skončil pátý v listed Alson-Youngster Steher Cup (2000 m). Na konci loňské sezony musela Reese z ekonomických důvodů ukončit činnost a Dardanos se stěhoval k trenérovi Andreasovi Wöhlerovi.

Do klasické sezony vstoupil v polovině května jistým triumfem mezi nezvítězivšími v Hannoveru a dva týdny před derby doběhl o délku druhý v listed Hoffnungspreis – Derby Trial na 2050 metrů. Sečteno a podtrženo solidní vizitka, v prognózách před derby nicméně zcela zastíněná jarními výkony favoritů jako Englishman, Gostam nebo Bay Of Brilliance.

V neděli Dardanos cválal na třetí až čtvrté pozici blízko špice, na začátku cílové roviny se dostal dopředu a závěrečné stovky metrů seběhl bez toho, aby ho výrazněji ohrozil některý ze soupeřů. „V tomhle se nejvíc podobá své mámě. Ti koně mají jedno tempo a musí se nechat v klidu cválat. Delegation úplně nesnášela, když se jí do toho jezdec nějak pletl. I Dardanos v dostihu působí, jako by říkal: Nikdo mi do toho nekecejte a já prostě jedu,“ směje se Holubová.

Kruh se uzavírá

Zdá se, že Delegation v chovu ještě neřekla poslední slovo. Na loňské dražbě ročků v Badenu byl její hřebeček po Torquator Tasso prodán do Anglie za 115 000 eur a mezitím stojí u Ralpha Becketta pod jménem Dancing Dunes. Na letošní dražbu pak zamíří jeho pravý bratr. „Po šesti hříbatech si Delegation vybrala přestávku a momentálně je zase březí po Torquator Tasso,“ doplňuje Holubová.

Spolu s Albrechtem zůstávají malými chovateli s jedinou chovnou klisnou, na sklonku loňského roku však koupili zpět Dardanosovu polosestru De La Lunu. „Majitelé už o ni neměli zájem, tak jsme ji získali a teď ji máme u Mirka Rulce. Výhledově asi půjde do chovu, je to jediná dcera Delegation. A máme ve stáji i posledního sourozence Delegation, tříletého Delta Dana, čistě ze sympatie k té rodině.“

Ve Francii zůstává i Barbara Holubová. Někdejší chuchelská odchovankyně trenéra Ferdinanda Minaříka staršího odjezdila na začátku devadesátých let několik dostihů, než zahájila dlouholeté působení v Itálii a Německu. Poté zakotvila doma v severních Čechách. Jak ale přiznává, nakonec si opět nazula toulavé boty.

„Byla jsem v Česku sedm let. Když jsme s Jürgenem zavřeli naši stáj, pracovala jsem nějaký čas v Liberci u parkurových koní a trochu jsem poodešla z dostihového prostředí. Loni ale Jürgen koupil dva koně, začala jsem na nich zase jezdit a najednou mi došlo: Ještě se mi chce. Míra Rulec mi nabídl práci, tak jsem vzala koně s sebou. Odjela jsem do Chantilly a jsem tu naprosto spokojená,“ potvrzuje.

„Zjistila jsem, že potřebuji být s dostihovými koňmi. Ve svých 52 letech si neumím představit, že bych dělala něco jiného. Cítila jsem, že to zvládnu, a rychle jsem se do toho zase dostala. Stále mě to baví, musíte to mít v srdci. Vždycky říkám, že mám nejkrásnější práci na světě. Nikdy bych neměnila a kdybych se znovu rozhodovala, zase bych do toho šla,“ uzavírá Barbara Holubová.

reklama 13A

NEJNOVĚJŠÍ
NEPŘEHLÉDNĚTE