Minulou sobotu byl Aigle Vaillant na Galavečeru českého turfu podruhé za sebou vyhlášen šampionem mílařů. Již o měsíc dříve získal sedmiletý tmavý hnědák stáje Lokotrans stejný titul i na Slovensku a znovu tak potvrdil, že patří mezi nejvýkonnější plnokrevníky v českém tréninku poslední dekády.
Svěřenec trenéra Luboše Urbánka loni kromě vítězství v Bratislavské míli a stříbra v Ceně Scottish Rifla přivezl zejména čtyři tabulová umístění z blacktype dostihů v Německu a Francii. Tři z nich se zrodila na grupové scéně v Düsseldorfu, přičemž druhé místo v grupě 3 Fritz Henkel-Preis (1600 m) s Davidem Liškou, o půl délky za šampionem Geographym a v čase 1:33,39, patří k nejlepším výkonům valachovy kariéry.
„Myslím si, že celkově měl loni velmi dobrou sezonu. Je škoda, že ty německé grupové formy na naší scéně nemají tak velký ohlas jako úspěchy z Francie. Navzdory nižším dotacím to přitom jsou ze sportovního hlediska kvalitní a náročné dostihy,“ hodnotí Luboš Urbánek.
„Na sobotním ceremoniálu jsem to bohužel řekl trochu nešťastně. Z mých slov o době francouzské mohl vzniknout mylný dojem, že si úspěchů ve Francii snad nevážím nebo je nějakým způsobem znevažuji. Tak jsem to rozhodně nemyslel a chci se omluvit všem, koho se ten nešikovný výrok mohl dotknout. Patří k nim i náš majitel pan Karel Jalový, který v posledních letech úspěšně rozvíjí aktivity v Haras LT Cheval,“ vrací se ke galavečeru v Národním domě na Vinohradech.
Tempař se specifickými potřebami
Do Francie se v minulém roce opakovaně vracel i Aigle Vaillant. V grupě 2 Prix du Muguet ani v listopadovém Prix Tantieme neuspěl, ale v říjnovém listed Grand Prix Anjou Bretagne v Nantes vybojoval pod Theem Bachelotem třetí příčku a navázal na vítězství ve stejném dostihu z předešlé sezony. V létě disponoval francouzským ratingem 48 kg, aktuálně je na známce 46 kg.
„S Bachelotem si skvěle rozumí. Theo ví, co ten kůň potřebuje, a má ho dobře nastudovaného. Na první pohled to vypadá jednoduše, ale Aigle Vaillant ve skutečnosti není jednoduchým koněm na ježdění a potřebuje svůj průběh dostihu,“ vysvětluje Urbánek.
Dvojnásobný šampion mílařů se za čtyři sezony v českém tréninku etabloval jako rychlý tempař, za určitých okolností však může cválat i schovaný v poli. „Nemusí za každou cenu vodit, ale potřebuje mít v dostihu tempo. Pokud se po startu najde někdo rychlejší, umí si najít klid na pozici, v pomalém tempu by se však upuloval. Přesně to pochopil Bachelot nebo také David Liška,“ dodává.
Důležitým faktorem je i počasí a stav dráhy. Aigle Vaillant odevzdává maximální výkony na měkkém nebo hlubokém podkladu, naopak rychlý povrch a tropy mu nevyhovují. „Potřebuje minimálně pružnou dráhu. I proto se mu tak líbí v Düsseldorfu, kde je měkko prakticky vždycky bez ohledu na roční období. I profil dráhy mu tam vychází vstříc – se stoupáním na protilehlé straně, členitostí oválu a krátkou cílovou rovinkou se snáze dočká průběhu, který potřebuje. V závěrečném oblouku si může udělat i dvě tři délky náskoku,“ vysvětluje trenér.
V poslední době se Aigle Vaillant pevně usadil na středních tratích, ale za dobré konstelace je schopen zazářit i na delší distanci, jak ukazuje jeho tři roky staré vítězství ve Velké ceně Slovenska (2400 m) v čase 2:28,87. „To byl jeden z těch dnů, kdy mu všechno sedlo. Na špici přešel rychlý Royal Right s Tomášem Lukáškem a Martin Laube se s naším koněm usadil v bublině za ním, ale pár délek před zbytkem pole. Měl dokonalý klid a ušetřil síly do závěru,“ usmívá se Urbánek.
Kupován pro překážkové dostihy
Aigle Vaillant je odchovancem zesnulé Larissy Kneip. Jeho otec Wings Of Eagles vyhrál britské derby, v Německu narozená matka Princess Demut se na dráze objevila jen jednou. Je však polosestrou vítěze Velké ceny Badenu Prince Floriho a také vítěze Gran Corsa Siepi di Merano (Gd1) Prince Nica.
Přestože k rodině patří i držitelka australské grupy 3 Prince Cheri, většina úspěšných příbuzných z posledních generací se prosazovala na překážkách. Sourozenci Aigle Vaillanta Honey Princess a Demopolis se v této disciplíně stali sériovými vítězi v Anglii a Francii, o rok starší polosestra Wonder Woman se v barvách Lokotransu dvakrát prosadila v pardubických proutěnkách.
Stejnou cestou se měl původně vydat i samotný Aigle Vaillant. Na podzimní Vente d’Automne v Deauville ho v roce 2021 kupoval Karel Jalový za 42 000 eur jako vítěze maiden na 2000 metrů v Haras le Pin. Pod dohledem tehdejšího trenéra Sebastiena Wattela, ale již pro nového majitele, ještě finišoval třetí v classe 2 v Angers a poté se již stěhoval do Újezdu u Boskovic.
Není bez zajímavosti, že vítěz valachova debutu z října 2021 v Le Mans jménem Sober později triumfoval v supervytrvalecké grupě 2 Prix Kergorlay a následně byl zaskákaný u Willieho Mullinse. V jeho péči před dvěma týdny zvítězil v Moscow Flyer Novice Hurdle (Gd2) v Punchestownu.
Zná své úkoly
Aigle Vaillant se však tomuto směřování rázně vzepřel špičkovými rovinovými výkony. Jako tříletý hned při prvním startu opanoval classe 1 Prix des Poulains (2200 m) v Lyon-Parilly a v polovině června přidal čtvrté místo v listed Prix Ridgway (2000 m) v pařížském Longchamp.
Dnes má tmavý hnědák na kontě sedm vítězství z 33 startů a 3,8 milionu korun na vyběhaných dotacích. Díky svému líbivému zevnějšku a na první pohled rozpoznatelnému stylu je nejen oblíbencem publika v Česku a na Slovensku, ale těší se velké popularitě i doma v Újezdu u Boskovic.
„Je to velmi inteligentní, pracovitý a nekonfliktní kůň. V boxe se občas zašklebí, ale to je všechno,“ charakterizuje Urbánek svého svěřence.
Valachovým častým pracovním jezdcem býval Ivan Siegl, loni ho sezonou provázel Lukáš Matuský. „Jsou spolu spokojení. Aigle Vaillant je takový workoholik. Ví, co se po něm chce, a v tréninku se naplno snaží. Zároveň je starý mazák a všechno si režíruje sám. Mimo práci neudělá zbytečný pohyb navíc. Ví, že když si odmaká svoje, půjde se popást nebo potom do výběhu. Je to zkrátka dostihový kůň se vším všudy, který ví, proč se narodil,“ uzavírá Urbánek.
