Soudě dle prvních dnů je znatelné, jak to má Niels Bruynseels předem promyšlené a představené skokové pasáže na sebe různě napojoval. V pátek na jezdce čekala opět skoková řada na středové linii, k tomu měli na vlnovce kavalety a na druhé dlouhé stěně bariéry. Tentokrát museli ihned po překonání kavalet přejít do klusu, aby zvládli v klidu a především rovně najet do skokové řady. V ní se opět projevilo několik chyb a problémů. Mnoho koní v řadě spěchalo, přidávalo každým skokem a především na závěrečný oxer šli rychle.  To vyřešil u několika koní tím, že jezdce nechal své koně před posledním oxerem (vzdáleným 5 cvalových skoků od kolmého skoku) zastavit. Po několikerém opakování byl vidět znatelný rozdíl. 

 

Niels apeloval na jezdce, aby koně nechali samotné skákat a příliš jim tělem do skoku nepomáhali a především oni museli dbát na rovný nájezd i celé projetí řady přes střed překážek, vést koně oběma otěžemi a pohrávat si s ním. 

 

Na střed měli jezdit také přes kavalety na vlnovce (od stěny ke stěně), kde bylo důležité mít koně sestaveného již nad skokem do směru, kam jezdec poté chce jet, a nevybočit z ideální linie. 

 

V sobotu jezdci skákali přes několik skoků postavených na distancích, v jedné kombinaci a také samostatné skoky většinou v oblouku. Při zahajovacím cvičení se museli koně hodně ohýbat a jezdci točili ihned po doskoku. V další fázi korigovali tempo cvalu, někdy museli přidat a jindy koně více podsadit. Bylo však důležité i při sebrání koně neustále pokračovat v pohybu a neztratit kmih. Závěr hodiny byl věnován dvojici skoků – jedna byla na rovné linii (5 cvalových skoků), druhá na oblouku – buď na vnitřní straně 6, anebo na vnější straně oblouku 7 cvalových skoků. 

 

Závěrečným nedělním parkurem jezdci zakončí svůj trénink s Nielsem Bruynseelsem. Přijít se i na nedělní den může široká veřejnost – a zadarmo.