Olympijské hry jsou vrcholem pro všechny sportovce. S téměř 3000letou tradicí a také s ohledem na to, že se konají vždy jen jednou za čtyři roky, se považují za unikátní, výjimečné a významnější než mistrovství světa.
Už jen proto, že o medaile a slávu bojují na jednom místě sportovci všech disciplín a z celého světa. Pozornost veřejnosti a médií je ohromná a vytváří na každého sportovce veliký tlak. A protože těsně před olympijskými hrami jde do tuhého, často se používá termín „olympijská horečka“. Ani drezura není výjimkou.
Tento rok bohužel olympijská horečka v jezdeckých disciplínách, ta zvláštní směs dychtivosti, neklidu, očekávání a vzrušení, získala trochu hořkou příchuť. Mnoho prodejců koní se houževnatě snažilo prodávat hotové Grand Prix koně zoufalým jezdcům, kteří narychlo sháněli koně na olympijskou sezonu. Ceny absurdně nafouknuté, minimálně dvojnásobné, jen kvůli olympijským nadějím. Kupci přijížděli bez pozvání za majiteli a snažili se je přesvědčit, aby prodali své koně. Přátelé se rozcházeli kvůli snaze sebrat top koně svému kolegovi „zpod zadku“. Někteří prodejci dokonce ještě v lednu slibovali, že zařídí FEI pas se „správným“ majitelem. Přitom před olympijskými hrami je podle pravidel FEI poslední možný termín změny majitele 31. prosinec 2011.
Zatímco 11 národů se kvalifikovalo se tříčlennými družstvy díky umístění na různých mistrovstvích v průběhu roku 2010 a 2011, mnoho jezdců (jednotlivců) toužících po účasti na olympiádě bylo lapeno do pasti v podobě nahánění bodů do olympijského žebříčku, který se uzavíral k 1. březnu 2012. Objížděli s koňmi jedny závody za druhými jako na běžícím pásu, jen aby měli možnost zajet co nejvíce Grand Prix úloh. Už na začátku letošní sezony tak koně zatěžovali na maximum.
Tento lov na body dosáhl šílených rozměrů, když se ve FEI kalendáři začaly objevovat závody a kvalifikační příležitosti potvrzené na poslední chvíli jako houby po dešti. Během pěti kalendářních dnů (7. – 12.února) proběhlo ve Wroclawi v Polsku šest soutěží tzv. Velké rundy. Jezdci a koně museli čelit mrazivým teplotám -20°C. Závody byly hezky zorganizované, ale ostře mrazivé. Pravidelná Sunshine Tour ve Španělsku byla přesunuta z března na únor a hned po ní následovaly závody ve Vilamoura v Portugalsku. Poslední Grand Prix soutěže se jezdily v úterý a středu, aby se ještě stihl poslední možný termín.
Tři improvizované CDI se odehrály v únoru v Sao Paulu kvůli olympijským závodníkům z Brazílie. Podobně tomu bylo i na Ukrajině, kde v únoru VIAN Group uspořádali další dvě „soukromé“ CDI v Zhashkově kvůli čtyřem jezdcům: ukrajinské Svetlaně Kiseliové a Inně Logutěnkové, kterou sponzoruje VIAN a trénuje Anky van Grunsven. A kvůli dalším dvěma svěřencům Anky, Yessin Rahmouni a Quzandria Nur. Cílem tohoto projektu bylo podpořit a pozvednout drezuru na Ukrajině. Za zmínku stojí, že Sao Paulo a Zhashkov od 1. 3. 2011 do 1. 3. 2012 uspořádali 10 CDI*** na stejném závodišti.
Únorová CDI v Sao Paulu navíc nesplňovala podmínky FEI, které říkají, že na CDI 3*** musí být tři zahraniční a dva domácí rozhodčí. V Sao Paulu hodnotili tři domácí a pouze dva zahraniční rozhodčí, což vedlo k velmi vysokým výsledkům. To znevýhodnilo vedoucí jezdkyni skupiny E, Yvonne Losos de Muniz z Dominikánské republiky, která šla cestou závodníka z „malé“ drezurní země a musela cestovat do USA, aby získala potřebné body. Jezdecká federace Dominikánské republiky podala oficiální protest. Na telekonferenci, která proběhla minulý týden, mělo být domluvené datum oficiálního slyšení. To pravděpodobně proběhne v průběhu dubna.
Skupinový kvalifikační systém vedl také k tomu, že někteří jezdci ke splnění svého olympijského snu dokonce změnili národnost. Například holandský Yessin Rahmouni, který následoval své rodinné kořeny až do země svého současného sponzora (princezna Lala Amina z Maroka) a rodilý Němec Christian Brühe, který se stal Palestincem. Bohužel oba tito jezdci skončili ve stejné kvalifikační skupině a stali se tak přímou konkurencí. Zatímco Brühe se zúčastnil exponovaných zimních závodů v Evropě (Drachten, Vejer de la Frontera, Vilamoura, Vidauban), Rahmouni se vydal po soukromě vydlážděné cestě. Nejdříve se v lednu účastnil CDI v Drachten a v prosinci a únoru 4 závodů na Ukrajině. A tím si zajistil svou letenku do Londýna. Holandská média se k této změně národnosti vyjadřovala velice kriticky a nazývala jí „nesportovní“.
Na konci ledna navíc Německá jezdecká federace povolila možnost uspořádat další CDI na poslední chvíli, v Cáchách. Tyto únorové mini závody byly uspořádány na základě požadavku renomovaného holandského a dalšího německého trenéra, kteří mají studenty z cizích zemí. Cílem bylo vylepšení umístění v žebříčku, aniž by museli cestovat daleko. Oznámení těchto „nouzových“ závodů vyvolalo řadu stížností od ostatních jezdců a trenérů, kteří již zaplatili startovné a další výdaje, aby se ve stejném termínu mohli účastnit závodů na jihu Francie. Závody v Cáchách byly nakonec zrušené.
Na 115. olympijských hrách řekl prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge: „Nejvyšší prioritou MOV bude i nadále udržovat olympijské hry tak, aby sloužily především sportovcům... - a bojovat za sportovní spravedlnost, proti dopingu, což je naším hlavním zájmem, za solidaritu se zeměmi, které se rozvíjejí...“
Současný kvalifikační systém FEI pro jednotlivce není moc v souladu se „sportovní spravedlností“ a „solidaritou se zeměmi, které se rozvíjejí“, protože nenabízí vyrovnané a vyvážené příležitosti. Možnosti by měly být stejné pro všechny olympijské závodníky ze všech zemí. Menší drezurní země by neměly jen doplňovat počty.
Připravila Veronika Kratochvílová
