
Jezdkyně na ilustračním snímku Jany Zenklové jezdí ve II skupině a chybí jí obě nohy.
Honza už je „ostřílený“ závodník a několikanásobný účastník soutěží této úrovně. Nasťa teprve na konci letošního března splnila věkovou hranici 16 let k účasti a také byla zdaleka nejmladším účastníkem ME. Honza se svým Salvádorem zajel nejlepší jízdy, jaké se mu na takové úrovni kdy povedlo zajet – jel na cca 56 až téměř 58 %. Honza se dokázal vyrovnat i s tak stresovou situací, kdy jeho Salvádor neprošel čtvrteční veterinární přejímkou. Dostal možnost opravy v pátek ráno před soutěžemi, a to už ho „rada veterinářů a rozhodčích“ ke startu připustila.
Nasťa jela velice pěkně při tréninku, bohužel potom došlo mezi ní a Buráčkem k určitému nedorozumění, způsobenému pravděpodobně i značnou nervozitou jezdkyně a jejich výkony byly naopak v letošním roce z nejhorších – 53 až 54% bylo nejen pro ní určitě zklamáním. Nicméně Nasťa jela svoje úlohy velmi přesně a rozhodčí tak sráželi známky za „disharmonii“ dvojice. Byla to opravdu veliká smůla, protože v tréninku po návratu jim to spolu opět šlo pěkně. I tak to byla pro nás všechny veliká zkušenost a pro Nasťu bylo velmi těžké nastoupit proti zkušeným a především velmi úspěšným účastníkům ME, MS i paralympiády. Pro Honzu to už nebylo nic nového a jeho zkušenosti se zde potvrdily.
V každé skupině startovalo kolem 15 jezdců. V každé skupině byla úroveň velmi vysoká a obecně úroveň paradrezurních jezdců roste každým rokem. Pokud by se Nastě bývalo podařilo udržet výkon ze čtvrtečního tréninku, mohla mít, i podle dalších přihlížejících, přes 60 %. A to je pro nás i pro ní velká výzva. U Honzy se Salvádorem, kteří zajeli na své možnosti opravdu velmi pěkně, se nějaké výrazné zlepšení čekat nedá. Koně jsou ve všech skupinách výborní a čím vyšší skupina, tím musí být drezurní schopnosti koní větší. Někteří účastníci ME ve IV. skupině by mohli směle nastoupit na české MČR seniorů. A jezdci III. skupiny na této soutěžní úrovni by u nás byli úspěšní v ST – a to by Honza se Salvádorem opravdu nezvládli.
Nasťa měla při vší té smůle jeden veliký příjemný zážitek – spolu s dalšími dvěma jezdci byla vylosována na dvacetiminutový let helikoptérou. Moc jsme jí to přáli a za svojí snahu si to zasloužila.
Paradrezurní jezdci jsou u nás stále považováni spíše za jakousi „atrakci“ a málokdo si uvědomuje, jak hodnotné výkony jsou mnozí z nich schopní předvést . Přála bych všem vidět nejen vynikající výkony parajezdců na ME ve všech skupinách ,ale i jejich obdivuhodnou vůli a optimizmus.
Připravila Jana Zenklová