reklama 11C

Z obchodu s koňmi se vytratila veškerá romantika, říká Týna Doležalová

ikonka

Je to již téměř patnáct let, co se Týna Doležalová reprezentující společnost Exclusive Equestrian Experiences s.r.o. profesně pohybuje na trhu s koňmi. Jak prozradila v rozhovoru, toto jubileum oslavila překročením stovky prodaných koní za rok.
27.11.2020 14:00  |  Rubrika: Ostatní  |   FANCLUB
reklama 12D

 
Týno, prozraďte nám, jak jste začínala s obchodem s koňmi?
Kdysi jsem z osobních důvodů potřebovala z jednoho koně, co mi koupili rodiče, udělat dva… A najednou jsem zjistila, že mě tento princip baví. Ale to je již déle jak patnáct let zpět. Bylo to v době, kdy jsem měla v péči svěřené koně od pana Richtra, využívala jeho chátrající stavení na kraji Brna, s koňmi jsme jezdili na zahradě, nějaký čas jsem tam bydlela v pokojíku jen s přímotopem a bez teplé vody, bylo to otužující ve všech směrech. Prodávala jsem levné koně prestižní značky Przedswit profesionálním obchodníkům.
 
A jak jste se pak sama mezi profesionální obchodníky propracovala? 
Jednoho dne jsem dala inzerát na kobylku po Rock'n Roll do francouzské inzerce. Prodala se druhý den. Pamatuji si, že jsme se na její transport do Bordeaux, což je relativně daleko, připravovali jako na výpravu okolo světa – smažili jsme např. řízky, no komedie. Od té doby se s francouzskými klienty roztrhl pytel, prodala jsem tam skutečně stovky koní. Jen dodnes nechápu jak, protože v polovině případů jsem koně ještě nezaplaceného osobně naložila do auta, odvezla do Francie, kde se teprve konala veterinární prohlídka a následně klient zaplatil. Pouze jednou jsem se s koněm vrátila zpátky. To bych si dnes vůbec nedokázala představit. Časem jsem si našla tři partnery, kteří pro mě začali organizovat „prodejní dny“. Přivezla jsem tam čtyři koně, na dva tři dny tam zůstala, několik klientů si koně vyzkoušelo, proběhla veterina a samotný obchod. Úspěšnost byla okolo devadesáti procent. Pravděpodobně kvůli nižším cenám daných koní. I moje provize byly nízké a za transport mi proplatili náklady. Tehdy mi to však stačilo, jela jsem na kvantitu. 
 
Vždy jste všude osobně jezdila? 
Ano, každého prodaného koně jsem osobně odvezla klientovi. Na silnici jsem strávila několik let, L´autoroute du Soleil znám nazpaměť. Časem to pro mě bylo jako odskočit si do sámošky pro rohlíky, nakrmila jsem ráno koně, skočila do auta a bez nějakých příprav jela. Často i na jeden zátah, abych další den ráno zase nakrmila, zatímco přes den se o koně postaraly kamarádky a sestra. Někdy dvakrát týdně. Po dobu asi dvou tří let. Pěkná blbost, musím zpětně konstatovat. 
 
Kdy jste se začala zaměřovat na jiné destinace?
Časem jsem pocítila potřebu expandovat a toužila jsem se dostat na americký trh. Motivací mi bylo Tenerife stables, toho času naše jednička v exportu za velkou louži. To ale nejde ze dne na den, takže jsem to paradoxně vzala přes Bahrajn, kam jsem prodala hodně koní a Taiwan. Potom se mi podařilo prodat pár velmi solidních koní do Kanady a tito spokojení klienti mi udělali pevné jméno na kontinentě. Kanada frčela jako po másle. 
 
Odtam už je jen skok do USA…
Ano, dnes prodáváme téměř výhradně do USA a Kanady. 
 
Jak se podle vás trh s koňmi dlouhodobě vyvíjí a mění? 
To je jako horská dráha, jeden rok si najdete systém, druhý den jej využijete a třetí je všechno jinak. Kdysi každý klient přijel koně zkoušet, k čemuž jsem musela rozšířit svůj tým, protože jsme organizovali dvou až čtyřdenní incomingové túry po všech stájích v Česku a na Slovensku. A dva roky jsme dokonce i průvodcovali prohlídku Prahy, co vždy klienti vyžadovali na poslední den. Někdy jsem je vzala i do Polska. Tím jsem už zase trávila dny a tisíce kilometrů na silnici, takové východní Slovensko, to je chuťovka. Měli jsme toho tolik, že jsem pro tyto cesty měla ještě dvě kolegyňky. To bylo zdaleka mé nejoblíbenější období. Denně jsem potkávala nové zajímavé lidi z celého světa, pravidelně při těchto cestách navštěvovala přátele – majitele koní, udržovala si perfektní přehled o dostupných koních širokodaleko a také ty koně viděla, na některé koukala víckrát týdně. To je nesmírně edukativně obohacující. Dnes je všechna tato romantika tatam. Teď už mám jen otlačený palec od telefonu. Docela se mi po těch časech stýská. Vše postupně mění internet a zejména tedy sociální média. Moje firma dnes prodá devadesát procent koní přes sociální média, z toho více jak polovinu stálým klientům. I to má však opět svůj vývoj, například na Facebooku začal být prodej koní, resp. zvířat obecně, zakázaný. 
 
Změnila či ovlivnila nějak trh doba covidová? 
Hrozně nerada bych zpochybňovala pesimistická vyjádření mých kolegů – prodejců z období jara, ale osobně musím říct, že jsme ještě nikdy neměli tak silný rok. Letos jsme poprvé už na začátku listopadu překročili stovku prodaných koní za kalendářní rok, k čemuž jsem se zatím vždy jen lehce přibližovala.  Myslím, že je to tím, že se klienti o mnoho déle vybavovali „na sezonu, co teprve začne“. Samozřejmě vše výhradně on-line, což už určitě zůstane pevným trendem. Nechtěla bych však být obchodníkem s koňmi v šesticiferných cenových relacích euroměny. Věřím, že ti dostali tvrdou ránu. Takové koně si přecejen každý letí vyzkoušet… A naopak každý si musel všimnout obrovského nárůstu množství on-line aukcí. Už dva roky se tuto akci snažím prosadit ve svém okolí, ale zatím neúspěšně. 
 
Jaké jsou největší úskalí obchodu s koňmi? 
Že poptávka naprosto neúměrně převyšuje nabídku. Jinými slovy není co prodávat. Sháním koně po celé Evropě od Estonska po západ, ale ceny strašně rostou, a když opomenu tento trend, tak celkově je koní k prodeji neúměrně méně než klientů prahnoucích za ně utratit peníze. Navíc se zlepšují i technologie v oblasti rentgenologie. Co byly dříve čisté rentgeny, protože tam prostě nebylo nic moc vidět, to je dneska „jejda čip sem, jejda cysta tam“, což je omezující. Také strašně vzrostla erudovanost jezdecké veřejnosti. Lidé jsou si výrazně více vědomi kvality svých koní a jejich hodnoty na trhu. A celosvětově je trh celkově více podchycený, na koně „majitele amatéra“ si číhá trenér, který ho okamžitě nabídne profesionálním obchodníkům. Dříve si každý majitel amatér koně pověsil do soukromé inzerce, to téměř vymizelo. Už jen samotná taková struktura logicky obsahuje ještě více provizí a vyšší ceny. 
 
Jaké jsou vaše nejexotičtější zážitky při prodeji koní? 
Nejvtipnější zážitek byl rozhodně s dvěma africkými klienty z Ghany, kteří oblečeni v luxusních bílých oblečcích a botách z krokodýla se dokázali odhodlaně celý den „brodit blátem“ a tvářit se, že je koně děsně zajímají. Už na první zastávce bylo jasné, že koně vidí možná poprvé v životě, což bylo hlavně pěkně trapné vůči prodávajícímu. Ale tak člověk nikdy neví, a tak jsem až do večera profesionálně dělala svou práci. Byli nesmírně milí a při večeři mi svěřili své pravé plány. Že by chtěli nakupovat koně nejlépe spíše po stovkách a vlastně ideálně, že možná ani ne koně, ale domy, hotely, abych se jim o byznys v naší zemi starala. Asi netřeba pojmenovávat jejich pravý záměr. Z kšeftu nic nebylo, ale párkrát za život jsem si s nadsázkou posteskla „co kdybych tehdy byla pro“. A nejkrásnější zážitek byl rozhodně, když jsem prodala šest koní na ostrov Réunion u Jižní Afriky. Koně jsem tehdy doprovázela v letadle a na ostrově zůstala dva týdny na dovolené. Naprostá bomba od naložení koní do letadla až po návrat domů. Spřátelila jsem se s piloty a byla s nimi v kabině, samotný ostrov je něco fantastického, vážně úžasné dobrodružství v každé hodině. 
 
Jaké jsou vaše aktuální cíle a plány? 
Tak samozřejmě těch koní prodat ještě víc! Ne, ráda bych stále rozšiřovala základnu prvotřídních sportovních koní a mým snem je obchodovat zejména s takovými. Bohužel na „náhoďáky“ – neobjevené poklady už dnes skoro nenarazíte, musíte nakupovat mladé, a i v tom mít štěstí. Anebo si mladé odchovat, o což se také snažíme, ale v tom toho štěstí potřebujete ještě víc. Také mě moc těší rodinný ráz celého našeho fungování, jehož součástí není jen můj manžel Petr, ale také jeho bratr Filip, který je našim hlavním sportovním jezdcem. A také táta Petr Doležal starší jako trenér a zkušený člověk, který má vždy jak poradit. Tohle rodinné pojetí je pro mě nejvíc, moc bych si přála, aby trvalo co nejdéle, to se moc nevidí. Je to cennost. Navíc jsem vždy byla až doposud na vše strašně sama. Moji rodiče jsou fajn, ale koně jim nic neříkají, a tak je najednou fantastický pocit, že na to prostě sám nejste… Mám mnoho dalších obchodních know-how, plánů a odhodlání, ale jako mámě dvou dětí mi na to už moc nezbývá čas. Mimo jiné bych si přála pořádat nádherné závody na špičkové úrovni a nádherné můžou být pro mezinárodní účastníky stejně tak jako pro amatéry, co si přijedou skočit metr. Snad jednou… - Co mi však stále leží v hlavě, je sen dostat se na čínský trh. Ten je však v komunistické zemi podchycený lépe než kdekoliv jinde. Před pár lety jsem se kvůli tomu začala i učit čínsky, asi tři roky, dnes na to úplně čas nemám, ale pořád mám svou vizi. Ráda bych svou společnost prezentovala na veletrhu Horfa v Pekingu, ale to musí frčet ruku v ruce s „nachystaným“ trenérem. Čtyři roky zpátky jsme měli zakázku na dvanáct koní do jezdeckého centra v čínském Kunmingu, klient už podepsal smlouvu za fyzické účasti mé kolegyně přímo na místě v Číně. Bohužel se zkomplikovala předexportní karanténní opatření, která nakonec kupujícího „těsně před cílem“ vyděsila a koně neodletěli. Opatření jsou nastavená tak, že je export do Číny z jiné země než Německo a Holandsko velmi náročný, nikoliv však nereálný. A chci to jednou dokázat.
 
Máte ve své nabité kariéře nějaké moto, co je vaší hnací silou? 
Chci všechno, ale nečekám nic. 
 
Co byste chtěla vzkázat lidem, kteří po přečtení tohoto rozhovoru zvažují využít vašich služeb?
Aby neváhali a nabízeli nám své koně k prodeji. Nabízíme širokou škálu služeb od prostého zprostředkování až po přímý výkup, velkou oblibu a úspěšnost má umístění koně do naší prodejní stáje, kde mu můžeme profesionálně pořídit propagační materiál. Prodej to urychlí o 200 %, zejména teď v zimním období, kdy majitelé často nemají koně v reprezentativní fazoně a často je i pořízení doplňujícího materiálu potíž. Vzhledem k tomu, že klienti nakupují online, je nezbytné, aby koně vypadali skvěle a materiály byly co nejbohatší. Poptávka je skutečně obrovská. Nabídky koní je možné zasílat také na e-mail: info@exclusive-horses.eu.



K odběru se přihlašte ZDE!

 

Nový Jezdecký zpravodaj vychází každý pátek a je zcela zdarma. Přímo do vašeho e-mailu vám jednou týdně doručíme to nejzajímavější z našich webů - zpravodajství napříč disciplínami, rozhovory, podcasty i videa. Už nikdy vám nic podstatného z našeho servisu neunikne!

 

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i protřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás:
 

Máme rádi parkury Jezdci.cz

Máme rádi dostihy Jezdci.cz

Máme rádi drezuru Jezdci.cz

Máme rádi vozatajství Jezdci.cz

Máme rádi všestrannost Jezdci.cz

Máme rádi reining a western Jezdci.cz

Máme rádi voltiž Jezdci.cz

Máme rádi vytrvalost Jezdci.cz

Máme rádi pony sport Jezdci.cz


reklama 13B

NEPŘEHLÉDNĚTE