reklama 11B


Výcvik koně bez trestů? Jde to, píše Rachaël Draaisma ve své knize

 12.02.2020 06:22 | AUTOR

ikonka

Bojí se tam, kde by neměl. Nezvládá cviky, které jsou podle nás snadné. Utíká v situacích, ve kterých by měl stát. V takových chvílích často přichází trest… Trestání koně ale poškozuje vašeho koně psychicky a mentálně, říká Rachaël Draaisma.

reklama 12D

 

Rachaël je úspěšná autorka knihy Konejšivé signály a řeč těla u koní. Provedla rozsáhlý výzkum, ve kterém analyzovala přes 200 videozáznamů chování koní v různých situacích. Zvíře podle ní po trestu ztrácí důvěru, vytváří si negativní asociace a jeho stres dále stoupá. „Trestání je přiznání slabosti. Když se rozhodnete, že už nebudete trestat, stanete se lepším trenérem,“ myslí si.

Pokud máte s koňmi letité zkušenosti, nejspíš jste se právě orosili při představě, že koni přestanete vysvětlovat, kde má své hranice. Situaci, že na autorku zmíněné knihy zaútočí zkažený hřebec, ona ho něžně poplácá a v sanitce si bude pochvalovat, jak mu dala možnost se vyjádřit, v tomto článku vynecháme.

Rachaël má svou filosofii a jisté je, že vám může pomoci lépe svého koně pochopit – chce po majitelích koní, aby byli o krok napřed, přemýšleli a koně do stresu (a následného nežádoucího chování) vůbec nedostali. Nebo aby uměli poznat a řešit situace, kdy stres stoupá, a sami dokázali své zvíře opět uklidnit. Poznatky, které Rachaël přináší, mají svou logiku a ač je nelze brát dogmaticky, mohou být dobrým vodítkem k lepšímu zvládnutí některých problémů. Některé zde nastíníme, a to pěkně od příchodu do stáje až po večerní krmení.

 

Modelová situace I.
Chová se „jako blbec“ při sedlání

Pod tím si lze představit leccos od šklebení, popocházejí po švihání nohou, vyhrožování zuby – v tomto případě je to na vaší představivosti a třeba aktuálních zkušenostech.
Takové chování může mít spoustu příčin, proto se zde omezíme na jeden tip: Zklidněte tempo. Všichni známe situace, kdy z různých důvodů na ježdění spěcháme. Přijeli jsme pozdě z práce, po ježdění jdeme do kina, máme pracovní schůzku, musíme odjezdit 3 koně, …

„V koni vyvolává velké napětí i to, že jeho ošetřovatel nebo jezdec okolo něho chodí rychle, účelně a s napjatými svaly. Je lepší se pohybovat pomalu, postávat a jít s uvolněným tělem, takže vaše svaly budou méně napjaté. Také pomáhá dávat si malé přestávky mezi jednotlivými akcemi. Když svého koně například sedláte, nejdříve klidně položte podsedlovou dečku, potom si dejte minutu přestávku, nechejte koně očichat sedlo, klidně mu ho položte na hřbet, dejte si minutovou přestávku, zapněte podbřišník atd.“

Někdy je tak lepší raději zkrátit samotnou práci na jízdárně, než proces přípravy koně. Pokud vlítnete do boxu jako uragán, koně vystrestujete, stejně vám korektní a uvolněné zajetí každého cviku potrvá déle.
Také byste měli myslet na to, že ne vše, co koni děláte, je mu příjemné. Protrháváte hřívu? Třeba by bylo lepší mu ji ustřihnout. Drhnete z něj bahno pokaždé, když se vyválí? „Možná vám kůň stojí, ale může to být naučené chování, protože je uvázaný a nemá jinou možnost. Jak přitom poznáte, jestli má rád čištění, nebo už mu to připadá příliš dlouho?“ ptá se autorka a přidává tip: „Pusťte ho na jízdárnu nebo do výběhu, kde to zná. Až bude stát klidně na místě, jděte k němu a začněte ho čistit. Neuvazujte ho a nedávejte mu žádné verbální ani fyzické pokyny, aby stál klidně.“ Tak například zjistíte, jestli mu čištění na určitých místech příjemné je, nebo nikoli. Buď se nastaví a bude si péči užívat, nebo odejde. Dáváte mu možnost volby, dáváte mu možnost se naprosto pregnantně vyjádřit a vy díky tomu svého koně lépe poznáte.

 

Modelová situace II.
Nezvládá cviky

Především posuzujte svůj tréninkový plán kriticky (Jestli nemáte žádný plán, koně vůbec netrénujte). Jde jednak o zhodnocení, jestli kůň může požadovaný cvik zvládnout fyzicky (např. z hlediska své kondice, nasvalení a dalších fyzických předpokladů) a dále mentálně (zde můžeme zahrnout i vlivy prostředí aneb skutečně chcete nový cvik začínat v době, kdy kousek za kolbištěm začala sklizeň obilí nebo děti pouštějí draky?). „Pokud s tréninkem cviku začnete a stejně to nejde, možná se ho zcela vzdejte nebo nahraďte něčím srovnatelným,“ říká k tomu Rachaël. Je samozřejmě jasné, že takovou radu nelze držet vždy. Těžko budete na drezurních závodech vysvětlovat: „Jemu pirueta nešla, tak jsem ho naučila westernové spiny.“ Takže se vraťte se o krok zpět nebo dál – a učte cvik ještě po menších krocích.
Dovolte, aby si kůň nové cviky zažil. „Jsem velkým zastáncem toho třikrát si projít s koněm stejný známý program, než přidám něco nového. Když třikrát procvičíte naučený prvek, umožníte koni, aby se s ním důkladně seznámil, a dáváte jeho dlouhodobé paměti šanci uložit si, co se naučil,“ najdete ve zmíněné knize v kapitole Jak pomoct koni.
Zajímavý je také poznatek, který autorka převzala od Anne Lill Kvam, která se zabývá výcvikem psů. „Pokud zavádíte nový prvek, ujistěte se, že je to v tu chvíli skutečně jen jeden prvek“. Měli byste tedy kriticky zhodnotit, zda to, co považujete za jeden cvik, nelze rozdělit na sérii menších kroků, které následně spojíte v jeden celek.

 

Modelová situace III.
Kope do dveří

Řada boxů a kůň na konci, který dostává žrádlo jako poslední – to je naprosto běžná situace ve stáji, které jenom těžko zamezíme. Ukážeme si dva extrémy v řešení:

Verze s trestem: Nenakrmíme ho, dokud nepřestane kopat.
V tomto případě bude kůň stále hladovější a bude mít krmení stále spojené s něčím negativním. Jeho stres způsobí, že mu bude ještě déle trvat, než pochopí náš záměr – tedy, že dostane krmení, až bude pasivní. „Pokud cítí stres, mnohem hůř se mu bude rozumně uvažovat. Stres totiž snižuje kognitivní schopnosti,“ vysvětluje Rachaël s tím, že takový kůň může časem přestat komunikovat a uzavřít se do sebe.

Verze bez trestu: Uznáme pocity koně a nakrmíme ho jako prvního.
Uděláme tak především ještě před tím, než začne stresové chování vykazovat. Vynecháme tedy načechrávání sena před boxem a podobně. „Časem kůň získá s krmením mnohem pozitivnější asociaci,“ dodává autorka. Další postup v knize nenajdete, ale v tomto případě je zřejmý – můžete začít opatrně experimentovat a nakrmit ho jako druhého, třetího, … Protože na toto téma těžko najdeme bližší výzkum chování celé stáje, je otázkou, jak se začne chovat zbytek koní, kolem kterých nově se senem jen projdete. Uvažujte citem, logicky a hledejte kompromisy.

K úspěšnému zvládnutí kritických situací s koněm však musíte především znát dobře jeho pocity – respektive úroveň aktuálního stresu. Pokud včas dokážete zachytit jemné (a někdy naprosto zřejmé) signály, můžete vnitřní neklid koně účinně snížit. Právě to je cílem knihy Konejšivé signály a řeč těla u koní, která se po dotisku opět vrací na český trh.

–db–

 

Kniha "Konejšivé signály a řeč těla u koní" je v e-shopu Konskeknihy.cz k dostání ZDE.



reklama 13A

Diskuze

Přidávat příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

NEPŘEHLÉDNĚTE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace