
V dokonale padnoucím obleku si ho na nedělní Velké ceně Berlína na závodišti Hoppegarten mohl kdokoli splést s hostem ve sponzorské lóži. Žokej Michal Abík se více než čtvrt roku po zranění ramena stále nachází v rekonvalescenci.
"Neříkám, že bych nezvládl sledovat dostihy z tribuny, ale samozřejmě bych raději seděl na koní," řekl někdejší polský a slovenský šampion, kterého květnový pád ve Štrasburku přibrzdil ve vzestupu na novém působišti u trenéra Waldemara Hicksta.
"Stalo se to ve zkušebním cvalu. Spadl jsem z našeho koně, a to tak nešťastně, že jsem si znovu vykloubil už jednou operované rameno," řekl Abík EquiRadiu.
Momentálně se nejlepší slovenský žokej mladé generace nachází zhruba v poločase své rekonvalescence. Z lékaři ohlášené čtyřměsíční pauzy zbývají ještě dva měsíce. "Všechno by mělo jít podle plánu, pracuji na tom opravdu intenzivně. Na rehabilitacích trávím několik hodin denně a podle lékařů se to vyvíjí podle očekávání," nastínil Abík.
Nad tím, jak konkrétně bude na podzim vypadat jeho comeback, zatím moc nepřemýšlí. "To se všechno bude odvíjet podle toho, v jakém stavu budu. V první řadě musím začít jezdit v práci a zjistit, jak se tělo chová a co všechno si můžu dovolit," přemítá.
V roce 2022 se dostal na dohled elitní desítky šampionátu, která mu unikla pouze o jedno vítězství. Ve třetím roce svého německého působení si připsal 30 triumfů při úspěšnosti 12,5 procenta.
Největším úspěchem bylo vítězství s Arinou v grupě 3 Sparkasse Holstein Cup v Hamburku, s bělkou Nanií ovládl listed v Hannoveru a vydal se tak ve stopách úspěšných krajanů Jozefa Bojka a Rastislava Juráčka. Letos stihl Abík před zraněním nasbírat osm vítězství.
Foto: Pavla Pechmanová