
Letos to bude třicet let, co stanula na vrcholu své krátké, ale oslnivé jezdecké kariéry. Když se Jitka Vlasáková stala v sezoně 1996 šampionkou německých amatérských jezdkyň, tamní dostihový sport prožíval zlaté časy a byl po všech stránkách větší než dnes. Pro první vlnu Čechů a Slováků nebylo v tehdejší tvrdé konkurenci vůbec snadné dostávat pravidelné šance v dostizích.
Vlasáková patřila k prvním, kdo začali jezdit na velkých německých drahách a pomohli prošlapávat cestu svým úspěšným nástupcům. V rozmezí pouhých šesti let nasbírala s amatérskou licencí celkem 45 vítězství. Minulý týden zemřela ve věku 57 let.
Koně přitahovali rodačku z Teplic odmalička. Po maturitě na zemědělské škole se rozhodla splnit si sen a čtyři roky působila jako pracovní jezdkyně u mnohonásobného šampiona rovinových trenérů Františka Vítka. V Lysé nad Labem se také potkala se svým tehdejším partnerem Martinem Voříškem.
Díky kontaktům s majitelem Matthiasem Poschmannem spolu odešli v roce 1992 do Německa. Zakotvili u trenéra Manfreda Webera ve St. Ingbertu u Saarbrückenu a právě na menších závodištích na jihozápadě Německa odstartovala Vlasáková kariéru amatérské jezdkyně, zprvu zejména v tehdy regionálně populárních „Klasse B-Rennen“. Již 3. května 1992 si na valachovi Chatgalovi dojela v Herxheimu pro první vítězství.
Z drah jako Saarbrücken, Erbach, Hassloch či Lebach se během jednoho roku propracovala k příležitostem na velkých závodištích. Již v roce 1993 dostávala angažmá v Kolíně nad Rýnem, Neussu, Mülheimu, Mnichově, Dortmundu či dnes již zrušeném Gelsenkirchenu-Horst. Zajímavostí je, že čtyřikrát jela někdejšího československého jedničkového vítěze Nikodéma a potkala se i s xaverovským odchovancem Nashvillem.
Průlomem byl pro Jitku Vlasákovou zisk prestižní trofeje amatérských jezdkyň Perlenkette v roce 1994 a poté i série vítězství na mítincích v Baden-Badenu, který patřil spolu s Mnichovem k jejím oblíbeným závodištím. „Chci jezdit, dokud to půjde, protože mě to hodně baví. Pokud bych ale jednou dostala strach, okamžitě bych skončila,“ řekla v dobovém rozhovoru.
Vzestup a životní sezona
V polovině devadesátých let už běžně absolvovala více než sto startů za sezonu. Vrcholem byla v tomto ohledu šampionská sezona 1996, v níž vytěžila 18 vítězství ze 168 startů a na dotacích vyjezdila 161 900 tehdejších marek. Tedy bilance a vytíženost, o níž si dnešní němečtí amatéři mohou nechat jen zdát a která by v současnosti stačila na umístění v top dvacítce profesionálů.
Do Česka ozvěna těchto úspěchů bohužel téměř nedolehla. Éra streamů a lehce dostupných informací na internetu byla ještě hudbou daleké budoucnosti a před tuzemským publikem se Vlasáková ukázala jen minimálně. Veškerá vítězství slavila v Německu.
V domovské stáji Manfreda Webera nicméně získala bělouše Billyho The Bida. V Polsku narozený Poschmannův odchovanec po plemeníkovi Baby Bid hájil od svých čtyř let barvy rodinné Stáje Vlasák a vyhrál dva čtyřkové dostihy v Lysé nad Labem.
Právě na něm Vlasáková v roce 1997 absolvovala poslední ze svých tří startů na českých drahách. Na říjnovém pardubickém mítinku ho dovedla na pátém místě v jedničkovém sprintu Ceně Ekomont na 1300 metrů.
O dva měsíce později se rozloučila i s aktivní účastí v německých dostizích. V prosincovém dostihu amazonek v Neussu změřila síly s dnešní trenérkou Carmen Bocskai a dalšími tehdejšími známými amatérkami jako Marlies Gloor nebo Karin Schlick.
Po návratu do Česka se v dostihovém prostředí už výrazněji neangažovala. Poslední rozloučení s Jitkou Vlasákovou proběhne v pátek 10. dubna v 11:15 v obřadní síni krematoria v Nymburce.