Splnit si sen někdy není tak těžké, jak se na první pohled zdá. V případě Michaely Prausové se zhmotnil na straně 83 katalogu loňské únorové dražby Goffs, která propojila osudy moravské rodačky pracující pro irský hřebčín Kildangan Stud a klisny s velkou lysinou Harriet Tubman.
"Mí známí tenkrát sháněli na začátku ledna dvě chovné kobyly a požádali mě, abych se jim podívala do katalogu. Sama jsem plánovala, že bych si koncem listopadu mohla také nějakou klisnu pořídit, ale když jsem viděla, že je na prodej Harriet, okamžitě jsem se rozhodla, že ji zkusím koupit," vzpomíná někdejší zootechnička hřebčína Napajedla.
Michaela Prausová znala výraznou hnědku pojmenovanou podle známé aktivistky a bojovnice proti otroctví z dřívějška. Dnes dvanáctiletá Harriet Tubman je totiž odchovankyní chovatelského impéria dubajského šejka Mohammeda Darley, pod které spadá i Kildangan Stud. Dcera výborného Medaglia D’Oro se narodila na Jonabell Farm v Kentucky a v tréninku Eoina Hartyho vyhrála dostih pro tříleté nezvítězivší klisny na 1800 metrů v Santa Anitě.
Jako pravou sestru vítěze Breeders’ Cup Turf a plemeníka v Japonsku Talismanica, kterého svým zevnějškem nezapře, ji jako čtyřletou koupil pro svůj chov Irish National Stud. "Stála tak v podstatě za rohem, a protože mám v národním hřebčíně nějaké známé, chodila jsem se na ni jako na zajímavou klisnu a nositelku špičkového původu dívat. Kuriózní je, že na Kildanganu máme ještě jednu Harriet Tubman, ta se narodila u nás a je dcerou Dubawiho," směje se Prausová.
Když svoji Harriet vydražila za 2500 eur, jejím nejúspěšnějším potomkem byla Polonia Spirit F po hřebci Invincible Spirit. Po několika umístěních ve Francii vyhrála v péči trenéra Adama Wyrzyka dva dostihy ve Varšavě. V Irsku se mezitím stala vítězkou další dcera Harriet Eagle (Free Eagle), zatímco stájí MPL Racing vydražený Hájek (Decorated Knight) letos doběhl druhý ve Slovenském derby, čtvrtý ve Velké jarní ceně a mnohonásobně tak vrátil svou pořizovací cenu 2000 eur.
"Harriet měla svým způsobem smůlu. V národním hřebčíně dostala jen jednoho opravdu dobrého hřebce, Invincible Spirita. Jinak dala hříbata po Decorated Knight, Free Eagle a nakonec ji neúspěšně zkoušeli připustit Elusive Pimpernelem," shrnuje Prausová.
Velkou devizou Harriet Tubman je její povaha. "Od začátku jsem věděla, že je to strašně hodná kobyla. Tím, jak je Irský národní hřebčín deset měsíců v roce otevřený pro veřejnost, ji vždycky nechávali s hříbětem v nějakém přístupném výběhu, kde si ji lidé mohli osahat. Je opravdu bezproblémová - kdyby kolem ní běhalo dvacet dětí, ona nic neudělá…"
Napjatě očekávané hříbě
Michaela Prausová pochází z Rožnova pod Radhoštěm, ale dnes se vrací domů na Ostravsko a také do Brna, kde má bratra a z dob studia také řadu přátel. Šest a půl roku pracovala v hřebčíně Napajedla. Na postu zootechničky se tak podílela na některých z posledních úspěchů napajedelských odchovanců.
"Z dálky samozřejmě situaci kolem Napajedel sleduji a je mi z toho smutno. Lituji lidi, kteří v Napajedlích pracovali třeba třicet let a pak se dožili tohoto konce. Svým způsobem jen proto, že se někdo rozmyslel. Jenže hřebčín je v soukromém vlastnictví a takové věci se občas dějí i ve světě, že potomci nemají zájem rozvíjet chov provozovaný jejich předky," říká smutně.
Mezitím se usadila v irském hrabství Kildare a se svou současnou prací, v rámci níž každoročně "odrodí" 150 plnokrevníků, je spokojená. "Během sezony dělám porody na Kildangan Stud, pak záleží na tom, jak na některých z našich osmi irských hřebčínů potřebují pomoct s ročky. Bývám třeba přes léto u ročků a pak se vracím na Kildangan," přibližuje Prausová.
Harriet Tubman má aktuálně ustájenou v nedalekém Ballyshannon Stud a těší se, že si klisna ve výběhu s dalšími dvěma společnicemi skvěle zvykla a dostala se do naprosté pohody. Další kapitola tohoto příběhu je otevřená - klisna je zjištěná březí po klasickém vítězi Awtaadovi, termín má začátkem března. Prausová by hříbě v budoucnu ráda nabídla na dražbě ročků, ale zůstává nohama na zemi.
"Nemaluji si žádné velké věci, že bych prodala hříbě za statisíce a podobně. Já budu ráda, když budou kobyla i hříbě zdravé, to je pro mě hlavní. Jsem malý chovatel a majitel, pro mě je to spíše srdeční záležitost. Před deseti nebo patnácti lety bych si vůbec nedokázala představit, že jednou budu vlastnit klisnu po Medaglia d’Oro a pravou sestru vítěze Breeders’ Cupu, navíc v Irsku a připuštěnou dobrým hřebcem," uzavírá šťastná majitelka.
