V polovině února oznámil irský parkurový reprezentant Daniel Coyle, že jeho nejlepší kůň končí ve sportu. Šestnáctiletá hnědka Legacy s ním úspěšně závodila ve Světovém poháru, na šampionátech Mezinárodní jezdecké federace FEI i na olympijských hrách.
Legacy pochází z belgického chovu, je zástupkyní plemene Zangersheide. Jejím otcem je hřebec Chippendale Z, matka je po běloušovi Bon Ami.
První zkušenost s mezinárodním sportem udělala hnědka při mistrovství světa mladých koní, který se pravidelně koná v Lanakenu v hřebčíně Zangersheide. Jako pětiletá tam startovala v sedle s Belgičankou Marilyn Vorsselmans, o rok později závodila s dalším belgickým jezdcem Jeromem Broecksem. Šampionát, jenž je známý svou náročností, nijak nedával tušit, že by z klisny měl vyrůst tak výjimečný kůň. První ročník jí nevyšel vůbec, při druhém se dostala do finále, které zakončila ve čtvrté desítce.
V letech 2016 a 2017 se přípravy klisny, kterou tou dobou vlastnil olympijský vítěz ze Sydney a šampion ze Světových jezdeckých her v Caen Jeroen Dubbeldam, ujala Annelies Vorsselmans. A výsledky byly výrazně zajímavější. Více než umístění vypovídá u mladého koně počet trestných bodů. Legacy se podle tohoto měřítka jevila nadějně. Zaznamenala mnoho bezchybných jízd do 135 až 140 centimetrů při závodech CSI1* nebo v soutěžích pro mladé koně.
„Ona jde do všeho čelem, na parkuru opravdu bojuje. Dává do toho sto procent, jestli je to vysoké nebo široké, nikdy nezastaví, je velice spolehlivá. Snaží se udělat, co umí, aby nechybovala. Navíc je moc milá a vždy dobře naložená,“ popisuje povahu klisny Annelies Vorsselmans.
Přesun do Lothlorien Farm
V roce 2018 koupila hnědku Ariel Grange do kanadské stáje Lothlorien Farm. Grange stáj před časem převzala po matce, která ji založila v sedmdesátých letech. Pro Lothlorien, kde mimo jiné začal později působit i český jezdec Václav Staněk, pracuje už deset let irský reprezentant Daniel Coyle. Právě on se stal jezdcem Legacy a spolupráce jim fungovala. Postupně se díky stabilním výkonům a umístěním v čtyř a pětihvězdových soutěžích vypracovali do irské „áčkové“ reprezentace.
V roce 2021 závodili za Irsko na mistrovství Evropy v Riesenbecku. Tým tehdy obsadil páté místo, Legacy s Coylem skončila v individuálním hodnocení v nejlepší desítce. V následující sezoně zapsala dvojitou nulu v Poháru národů při CSIO5* v Rotterdamu, vítězství v soutěži do 155 centimetrů při pětihvězdovém CSI-W ve Washingtonu, triumf v kvalifikaci Světového poháru v Torontu, výhru v Grand Prix CSI5* v Thermalu a v samém závěru roku další vítězství v sérii World Cupu ve Fort Worthu.
V roce 2023 si dojela pro první příčku ve stopadesátce na CSIO5* v Rotterdamu, tamtéž zapsala s Coylem druhé místo v Grand Prix. Pár dní na to spolu vyhráli stopadesátku při CHIO v Cáchách, v Hicksteadu v Poháru národů dojeli Irové druzí a Coyle s Legacy byli u toho.
Přelom roku 2023 a 2024 pak byl plný výborných výsledků. Umístění v top 10 při Rolex Grand Prix v prosinci v Ženevě otevřelo úžasnou sérii. O týden později byl Ir s Legacy třetí v kvalifikaci Světového poháru v Londýně, kde následně vyhrál ještě Grand Prix. V polovině ledna se zúčastnil dalšího mítinku bodovaného do seriálu World Cupu v Lipsku. Hlavní soutěž vyhrál. Totéž pak zopakoval na konci měsíce v Amsterdamu.
Legacy při rozeskakováních v obou případech ukázala to, co z ní dělá špičkového koně. Rychlost, odvaha a neskutečná obratnost. To všechno se propojuje s velkou důvěrou v jezdce. „Legacy je úplně jiná než jakýkoliv kůň, jehož jsem kdy jezdil. Když ji o něco požádáte, pokud je to v jejích silách, udělá to pro vás,“ nechal se slyšet Ir po rozeskakování v Amsterdamu.
V březnu 2024 podpořila dvojice vítězství Irů v Longines League of Nations v Ocale. Dvě nuly pak zapsala ve finále série Ligy národů v Barceloně. Při této příležitosti byla klisna vyhlášena nejlepším koněm tehdy premiérového ročníku. Neminul je start na olympiádě v Paříži, v individuální soutěži dojeli třetí v kvalifikaci, finále však vzdali.
Loni závodila dvojice už méně, objevila se na pětihvězdových mítincích v Calgary, Dublinu, Wellingtonu nebo Torontu. Především pak zaujala při červencovém mistrovství Evropy v La Coruně, kde ovládla první kolo. O den později ji ale Daniel Coyle stáhl z šampionátu. Navzdory tomu, jak skákala v úvodu, cítil, že není ve své kůži a nechtěl riskovat. Poslední mezinárodní start zapsala na podzim loňského roku.
Konec kariéry
V polovině letošního února oznámil jezdec, že klisna končí kariéru. „Na jaře 2018 jsme byli s Danielem jako děti vystrašené z toho, že budeme muset sami budovat, rozvíjet a ctít historii Lothlorien Farm," naráží Grange na sportovně slabé měsíce, které zrovna ve stáji prožívali. "Zdá se to tak dávno… Roky po úspěších, o kterých jsme netušili, že jich dosáhneme. Tehdy jsme nevěděli, že když budeme nejvíc potřebovat pomoc, že se dostaví. Kdo nám tu pomoc poslal? Možná to bylo štěstí, možná to bylo načasování, možná osud. Možná existovala vyšší síla, která věděla, že potřebujeme naději, kterou jsme hledali,“ vzpomíná na příchod klisny její majitelka.
„Kariéra a sláva Legacy obletěla celý svět. Ale jen my dva s Danielem známe to kouzlo, které Legacy představuje, protože nám dvěma změnila život ve všech směrech. Prožili jsme každý nezdar, každý boj, nadšení, oslavili jsme každý úspěch. Na konci toho všeho musíme my být jejím hlasem a učinit to nejtěžší rozhodnutí, a to pověsit kariéru na hřebík. Legacy bude vládnout Lothlorienu se vztyčenou hlavou a připomínat nám, čeho lze dosáhnout. Děkujeme Legacy, byla jsi mnohem víc než jen flot za první místo, mnohem víc než fantastické výkony. Jsi pro nás vším a je nám ctí dát ti budoucnost na zelených pastvinách, kterou si zasloužíš,“ uzavřela Grange s tím, že doufá i v nějaké potomky.
Zdroj: FEI, Jezdci, World of Showjumping, Horse Network
