I na poměry českého turfu, který zná řadu dostihových rodin a jejich různé členy běžně rozlišuje číslovkami nebo přívlastky „starší“ a „mladší“, představuje amatér Jaromír Štohanzl unikát. Dostihy jezdili už jeho otec stejného jména a dědeček, třináctinásobný účastník Velké pardubické, a tak Jockey Club ČR při jeho předloňském vstupu na dostihovou scénu vyřešil situaci podobně jako kdysi herecký rod Hrušínských – přídomkem „nejmladší“.
Po minulém víkendu si osmnáctiletý jezdec může definitivně říci, že vykročil ve stopách předchozích generací rodiny. Poté, co v sobotu oslavil své první vítězství na bělce Magic Diamond v Pardubicích, přidal o den později další dva triumfy v Karlových Varech.
„Měl jsem takové tušení, že by to jednou mohlo vyjít, ale se třemi vítězstvími jsem nepočítal. Byly to nepopsatelné emoce, mám velkou radost. Tím, že jsem ukončil skoro dvouleté čekání na první vítězství, mám teď ještě větší motivaci pokračovat dál a zlepšovat se,“ líčil Jaromír Štohanzl den po víkendovém hattricku.
Z toho, že na premiérový zásah čekal sedmnáct startů, nijak zvlášť nervózní nebyl. „Už jsem si docela zvykl na tu rutinu před dostihy a šel jsem do toho úplně v klidu a s čistou hlavou. To mi určitě ve všech těch startech pomohlo, že jsem nezmatkoval, nikam jsem se nehrnul a odjezdil jsem to v klidu,“ poznamenal.
Šestiletá Magic Diamond v pardubickém dostihu amatérů nepatřila mezi favority, ale v cílové rovině odešla nejbližšímu soupeři lehce o šest délek.
„Panu trenérovi mě doporučil František Mourek a když mi pan Fedorowicz volal, jestli bych si na klisnu nesedl, rád jsem souhlasil. Bylo to docela jednoduché, v dostihu jsem ji měl hezky usazenou za jiným koněm. Netahala, a tak měla v závěru stále dost sil. V cílové rovině jsem na ni jen mlasknul a jeli jsme,“ vyprávěl student elektrotechniky na příbramské Střední průmyslové škole.
Znalost z práce pomohla
O den později se v Karlových Varech vyhoupl na pětiletého Wanna Go, kterého předtím už dvakrát jezdil a zná ho i z práce v Bošovicích. Ryzák trenéra Václava Luky mladšího si ve čtyřkovém dostihu domácích odchovanců běžel pro vítězství, ale v závěru musel odrážet velký útok klisny Dream Of Love s šampionkou Martinou Havelkovou.
Vítězství uhájil o nos: „Celou dobu jsem myslel jen na to, že ji nesmím pustit před sebe a že si jedu pro druhé vítězství víkendu. To mě nakoplo a dal jsem do toho opravdu všechno. Pomohlo mi, že Wanna Go znám z práce, protože on není úplně jednoduchý na ježdění.“
O půl hodiny později Jaromír Štohanzl završil víkendový hattrick. S veteránem Sun Rainem byl tentokrát v opačné situaci než při předchozím úspěchu – valach z tréninku Josefa Vymazala měl v dostihu amatérů na 1400 metrů předepsanou nejvyšší zátěž 61,5 kg. A vyhrál o hlavu.
„Na váze to bylo docela zajímavé, protože jsem nejdřív jezdil nízkou váhu a hned potom zase vysokou. Hledal jsem olovo všude, kde jsem mohl. Sun Rain překvapil i mě, utíkal moc dobře,“ radoval se mladý jezdec.
Přímo na karlovarském závodišti sledovali jeho úspěchy oba rodiče. Pikantní bylo, že maminka Petra sloužila v dostihové komisi a musela být tudíž při obou dostizích svého syna vyloučena z rozhodování kvůli možnému střetu zájmů. Její kolegové Štohanzlovi po triumfu s Wanna Go uložili sankci 500 korun za křižování druhé Dream Of Love.
Přestup mezi profesionály neplánuje
Přestože Jaromír Štohanzl pochází z dostihové rodiny, sám přišel blíže do styku s dostihovými koňmi až ve čtrnácti letech. Do té doby patřil mezi jeho koníčky například motokros.
„Rodiče mě k dostihům nijak netlačili, takže jsem se k tomu dostal až později. Když jsem se rozhodl pro koně, tak mě samozřejmě podporovali. První krůčky jsem dělal před čtyřmi lety. To jsem byl na prázdninách u prarodičů na Moravě a děda pracuje u pana Filipa v Kovalovicích. Od této stáje jsem dostal svou první šanci v dostihu na klisně Rumělce,“ vzpomíná.
Dalším důležitým mezníkem bylo navázání kontaktu se stájí Václava Luky mladšího, kam dojíždí ve volném čase.
„V Bošovicích jsem teď vlastně celé prázdniny. Jinak tam jezdím na víkendy, jelikož ještě studuji a v týdnu nemám volno. Ta spolupráce mi dává strašně moc. Úspěchy z minulého víkendu by se nepodařily bez pomoci trenéra Luky. Celá rodina Lukových mě hodně podporuje, za což jsem jim moc vděčný. Moje dostihy samozřejmě probíráme i s rodiči a dědou,“ popsal Štohanzl.
Podle svých slov momentálně s přehledem naváží 55 kg. Přestože dostává šance od stále více trenérů, chce nadále zůstat amatérem. „Rád bych zkusil vysokou školu, o konkrétním oboru ještě přemýšlím. Vyučit se jezdcem nemám v plánu, chci dál jezdit jako amatér a případně se vypracovat k jiné licenci přes počet vítězství,“ nastiňuje svou představu.
A nevylučuje ani to, že na otce a dědečka jednou naváže ještě v jednom ohledu – v ježdění překážkových dostihů. „Někdy v budoucnu bych to určitě chtěl zkusit. Zatím ale nemám potřebné kontakty ani zkušenosti. Prioritou je pro mě momentálně stáj Václava Luky,“ uzavírá Jaromír Štohanzl nejmladší.
