Bylo odsouhlaseno, že je potřeba určit přesné rozdíly mezi soutěžemi CCI a CIC a že je potřeba snížit tlak na koně. Komise přišla se dvěma návrhy – snížit požadovanou rychlost při terénní zkoušce nebo snížit počet skoků.
CIC soutěže jsou brány jako přípravný trénink na postup na soutěže CCI. Roger Haller (USA) vyjádřil názor, že snížení rychlosti při CIC soutěžích není pozitivní krok, protože koně a jezdci se musí adaptovat na stejnou rychlost, jaká po nich bude požadována při CCI. Tomu oponovala Gillian Rolton, která namítala, že pomalejší tempo dá jezdci více času připravit koně na skok, čímž by se měl snížit počet nehod a koně by cválali v lepším rytmu. Asociace jezdců všestrannosti návrh snížení rychlosti podporuje. Catrin Norinder zdůraznila, že je potřeba udržet CIC formát z důvodu rozvoje. „Velké země CIC možná vnímají jako trénink a přípravu, ale v menších zemích je toto vrcholem všestrannosti.“ Bylo odsouhlaseno, že účastníci potřebují více času na vyhodnocení navrhovaných změn, než bude možné dosáhnout dohody.
Diskutoval se také návrh na zavedení jezdeckých licencí a zpětných kvalifikací. Licenci by jezdec získal po určitém počtu kvalifikačních výsledků na dané úrovni, která by prokázala spolehlivou a stálou kompetenci. Po určené době bez kvalifikačních výsledků by jezdec o licenci přišel. Licenci by jezdec ztratil i v případě několika vážných porušení pravidel nebo nebezpečné jízdy.
Zpětné kvalifikace pro koně by bylo potřeba získat v případě, že by během 12-měsíčního období došlo ke dvěma vyloučením při terénní jízdě, nebezpečné jízdě, pádu koně nebo jezdce. Kůň by musel získat minimální požadavek způsobilosti (MER) na nižší úrovni, aby byl znovu způsobilý startovat na vyšší úrovni.
Během debaty došlo také na témata bodování terénní jízdy a pony.
Připravila Veronika Kratochvílová
