To se potvrdilo a finální počet 34 spřežení byl opravdu „nabitý“ velkými jmény zejména z Holandska a Německa. Pozadu nezůstala samozřejmě ani země organizátorů, která postavila hned 10 výborných čtyřspřeží.

 

Jiřího Nesvačila provázely problémy již před samotným mistrovstvím, protože jeden z pěti koní, kteří měli pro soutěž potřebnou kvalifikaci, se zranil a nemohl tak startovat. Vzhledem k tomu, že se jednalo o koně velice důležitého, žádal tým o povolení nahradit jej jiným, zapůjčeným koněm. Mezinárodní jezdecká federace však bohužel žádost zamítla a tým tak na ME cestoval pouze se čtyřmi koňmi.

 

První disciplínou byla jako obvykle drezura, v níž Jiří Nesvačil obsadil 30. místo. Důležitější než umístění však byl výsledek, kterým bylo 66,90 trestného bodu. To bylo vzhledem ke složení spřežení velice slušné a navíc nás to udrželo v kontaktu se závodníky někde kolem 15. místa, s možností posunout se výše po sobotním maratonu.

 

Maraton byl sám o sobě krásný, ale velice těžký a technický.  Jiří Nesvačil trochu zaváhal hned na první překážce, avšak vše zdárně opravil a pustil se do dalších nástrah, které projížděl plynule a bez „záseků“. Jedinou výjimkou byla překážka č. 5, kde mu koně „přeběhli“ a musel si udělat jedno menší kolečko navíc. Po dojetí maratonu byly pocity týmu z výkonu velice slušné. To však vydrželo pouze do doby, než jsme se podívali na výsledky ostatních spřežení a zjistili, že jsme jeli sice plynule, ale celkově pomalu. Faktem je, že některým koním se nechtělo dopředu tolik, jako obvykle, a ve srovnání se světovou špičkou pak chyběla každá vteřinka. Výsledkem bylo až 31. místo v maratonu, což bylo i s přihlédnutím k oslabené sestavě koní zklamání.

 

Jiří Nesvačil starší v maratonu. Foto archiv jezdce

 

Nedělní parkur už nemohl přinést zásadní posuny v umístění, takže Jiří Nesvačil jej mohl absolvovat celkem v klidu. To už tolik neplatilo pro závodníky na špičce průběžné tabulky, kde byly na prvních pozicích rozdíly naprosto minimální. Nesvačil shodil míček na 10. překážce a dál jel čistě, pak však přišla ještě chyba na překážce číslo 18. Tam pak došlo ještě ke zpomalení tempa, takže výsledkem bylo 6 trestných bodů za dva shozené míčky a 3,83 bodu za překročení času o necelých 8 vteřin. Takto slušně zajetý parkur přinesl 9,83 trestných bodů a 27. Místo, posun na 29. pozici v konečném pořadí. V bitvě o medaile zachovali pevné nervy jezdci na průběžném prvním, třetím a čtvrtém místě. Naopak jednu chybu udělal průběžně druhý Holanďan Koos de Roonde, který tak byl odsunut mimo medailové pozice domácím Zoltánem Lazárem. Druhé místo získal vítěz maratonu Švéd Eriksson a zlato i po třech dnech uhájil další Holanďan, Theo Timmerman. V družstvech pak vyhrál tým Holandska, následovaný Německem a domácím Maďarskem.

 

Tým kolem Jiřího Nesvačila si i při vší smůle užil nádherné závody, které ukázaly, že pro kontakt se světovou špičkou je třeba podávat výkony na maximu celého spřežení i závodníka. Z Maďarska odjíždíme s velkou motivací do další práce a velkou chutí trénovat přes zimu tak, aby příští sezóna byla ještě úspěšnější než ta letošní.

 

Připravil: Roman Petr