Poprvé jsem u Taxisu zapomněl zmáčknout spoušť, směje se Křižan

 13.04.2022 14:00 | AUTOR: Martin Cáp

ikonka

Zážitky z dětských návštěv pardubického závodiště, léta v Dostihovém klubu a především hnědák Tesiov ve společném vlastnictví s přáteli. To byly impulsy, které Bohumila Křižana nasměrovaly až k dnešní roli oficiálního fotografa Jockey Clubu ČR.


Od jara do podzimu objíždí Bohumil Křižan jako oficiální fotograf Jockey Clubu ČR všechna česká závodiště. Ať už se jedná o jeho domovskou dráhu v Pardubicích, Velkou Chuchli, Karlovy Vary nebo třeba letní dostihy v Netolicích, nepřehlédnutelného muže s fotografickým batohem a skládací židličkou lze potkat prakticky kdekoli.

"Když vyjde termínová listina, napíšu si ji do kalendáře a veškerou dovolenou v rodině přizpůsobujeme termínům dostihů. V devadesáti procentech případů bývám na domácích závodištích přítomen a i to přispívá k tomu, že člověk získává určitý přehled. Dělám to rád, je to můj koníček," řekl Bohumil Křižan ve středečním Podcastu Martina Cápa na EquiRadiu.

Při focení koní na dráze si zároveň odpočine od své hlavní profese, jeho firma obchoduje se zmrzlinou a mraženým zbožím. Právě přes podnikání a spřízněnost s východními Čechami se poprvé přiblížil k dostihovému sportu. Více než dvě desetiletí sponzoruje pardubické závodiště a šest let byl také prezidentem tamního Dostihového klubu.

 

Čtěte také: Evropský pohár žokejů se v roce 2022 neuskuteční, důvodem jsou finance

 

"Byl jsem v devadesátých letech u úplných začátků, když se zakládal v Pardubicích pořádající Dostihový spolek a posléze na základě zkušeností z Anglie také Dostihový klub, přes který se dávali dohromady lidé ochotní dát na dostihy peníze. Začínalo se poměrně skromně, postupně se stali členy klubu různí podnikatelé a další lidé, kteří dostihy finančně podporovali. Bylo to strašně zajímavé a dá se říct, že jsem tomu věnoval veškerý volný čas," vzpomíná Křižan.

Dalším impulsem bylo založení jednoho z prvních tuzemských syndikátů. Za stájí Syndikát 2007 stály podle jeho slov čtyři spřátelené rodiny. První akvizicí byl hnědák Tesiov z chovu Pavla Vrby. Syn klasické vítězky Tamaliregy vyhrál jako dvouletý tři dostihy včetně jedničkové Ceny Dara Monarch a v následujícím roce se postavil na start Českého derby.

"Začínali jsme jako úplní amatéři a měli jsme neskutečné štěstí. Každému bych přál, aby něco podobného zažil. Jako majitel se na to člověk dívá úplně jinýma očima a spoustu věcí pochopí. To mě k dostihům ještě víc přitáhlo," potvrzuje.

Sedmnáctiletý Tesiov tráví jedenáct let po skončení kariéry spokojenou penzi. "Věnovali jsme ho našemu kamarádovi, který na něm rekreačně jezdí, vozí děti a zúčastňují se táborů. Je to úžasný koník, zrovna před měsícem jsme ho byli navštívit. Má se dobře a to je pro nás strašně důležité," dodává Křižan.

Právě radost ze společných dostihových koní pro něj byla před lety impulsem, proč začal za dostihy cestovat: "Postupně jsem začal objíždět další akce. Dnes jsem ve fázi, kdy se snažím být na všech dostizích. Jezdím i do Merana a vrcholem pro mě bylo focení v Cheltenhamu nebo Paříži, ale české dostihy jsou pro mě základ."

Větší slabost má pro překážkové dostihy. "Pardubické závodiště je pro mě základ, chodil jsem tam odmalička s rodiči a znám tam dá se říct každý kout. Nikdo si nedokáže představit, jaké to je, když sedíte pod Taxisem, tribuny bouří, slyšíte přibližující se dusot koní, pak je ticho a najednou se vám objeví před objektivem. Když jsem tam před lety fotil poprvé, úplně jsem v té rozhodující chvíli zapomněl zmáčknout spoušť," směje se Křižan.

Kromě koní velmi rád fotografuje i lidi kolem nich. "Jejich emoce, to je sůl a pepř dostihů. Zajímají mě jejich tváře a snažím se zachytit jejich pocity, takže někdy u méně významných dostihů otočím fotoaparát do hlediště a hledám fandící majitele a trenéry. To se mi moc líbí," popsal v Podcastu EquiRadia.

Na začátku dubna vydal další díl svých obrazových ročenek shrnující sezonu. "Dostihy 2020 & 2021" se ohlížejí za dostihovým děním ve stínu pandemie covidu-19. "Dlouho jsem váhal, jestli do toho jít. Od roku 2018 jsme tyto publikace dělali se záměrem vydání před Vánocemi, ale to předloni vůbec nebylo možné a nikdo na to neměl chuť. Někteří čtenáři nás ale přesvědčovali, abychom pokračovali, tak jsem se do toho s kolegy pustil," vysvětlil Bohumil Křižan.

Foto: Pavla Pechmanová










Diskuze

Přidávat příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.