Linda Portychová: Úspěchy s Davinou předcházely probrečené tréninky

ikonka

Mladá parkurová jezdkyně Linda Portychová považuje za svého nezapomenutelného koně dvanáctiletou klisnu Davinu. Hned od začátku padla Lindě do oka i přesto, že nějakou dobu trvalo, než si k sobě našly cestu. Dnes si na ní klidně vyjede i bez sedla.
19.03.2020 06:00  |  Autor: Pavlína Záhorová  |  Rubrika: Sport  |  
EXKLUZIVNĚ
| FANCLUB


Dvanáctiletá klisna Davina je sportovní partnerkou mladé jezdkyně Lindy Portychové. Hned na začátku zaujala Lindu svým odhodláním a silou při skákání a společně pak prošly soutěžemi až do úrovně T. Dnes jsou již sehranou dvojkou a čas od času si na Davinu sedne i Lindy mamka.
 
Který z koní je pro vás nezapomenutelný?
 
Mým nezapomenutelným koně je určitě Davina. Je letos dvanáctiletá a mám ji od podzimu, kdy byla sedmiletá. Absolvovala jsem s ní své první S, ST a T.
 

ČTĚTE TAKÉ: Radka Dvořáková: Dukar je nezmar, miluje pohyb. V březnu slaví třicet

 
Jak jste se vlastně poprvé setkaly?
 
Pomohl nám ji najít trenér Václav Opatrný, který mě v tu dobru trénoval. Přivezl ji jako jednu z kandidátek pro můj juniorský sport, tehdy jsem ještě spadala do kategorie dětí. Příliš zkušeností neměla, ani jsme nedohledávali v kariérách, popravdě jsme nekoukali ani na žádné rentgeny, prostě nám padla do oka a koupili jsme si ji. Před tím ji jezdil Luděk Smaha, ten s ní přešel S a dále o ni neměl zájem.
 
Měla jste možnost ji poznat ještě před samotnou koupí?
 
Dvakrát jsem si na ní skočila, poté jsem si ji vzala ven na jízdárnu, kde to tedy nebylo úplně bezpečné, proto se mi ji snažila mamka rozmluvit, ale i přesto jsme si ji koupili.
 
Čím vás tak zaujala?
 
Zaujala mě svou sílou a odhodlaností vždy odskočit. Do té doby jsem jezdila koně, který byl sice ideální pro kategorii dětí, vždy se přes skok jen přehoupnul a nedával do toho tolik síly, takže projev Daviny mě velmi bavil.
 
Jaké byly vaše společné začátky?
 
Začátky byly o něco těžší, než jsme předpokládali. Mysleli jsme si, že seznamování proběhne rychleji. Bylo mnoho probrečených tréninků, ale nakonec jsme se sehrály.
 
Jakých společných úspěchů si nejvíce ceníte?
 
Vedle toho, že jsem se díky ní velmi výkonnostně posunula, je to například třetí místo v Olomouci v juniorské Grand Prix, naše první Longines Ranking Derby ve Wiener Neustadtu nebo naše první téčko v Lamprechthausenu při finále U25.
 

ČTĚTE TAKÉ: Sofie Najmanová: Stardano se nestresoval. Závody klidně prospal v boxu

 
Má nějaké specifické vlastnosti oproti jiným koním?
 
Napíklad vždy, když si na ni sedne mamka, která ji má velmi oblíbenou, tak se změní ze sportovního koně na oslíka a odveze ji, kam přesně chce. Jedno její velké mínus ovšem je, že klká, a to naprosto o cokoli. V boxe má odinstalované naprosto vše. Je to taková její posedlost.
 
Vzpomenete si na nějaký společný zážitek, na který jen tak nezapomenete?
 
Byla to například teď na podzim Hubertova jízda, kdy mě překvapila, že se nebála žádné z přírodních překážek, ale třeba i to, že si ji mohu kdykoliv vzít bez sedla, třeba jen na ohlávce, a vím, že mě vždy doveze zpátky domů.
 
Foto archiv Lindy Portychové