Do Boleslavi po kopytě a na ostrov jsme koně plavili, vypráví Filípek

 24.02.2022 14:45 | AUTOR: Josef Malinovský |
NEPŘEHLÉDNĚTE

ikonka

Devětasedmdesátiletý aktivní jezdec Ludvík Filípek má koně na svém statku v Řitce u Prahy, ale většinu života strávil v pražských jezdeckých klubech. Vzpomíná, jak do Staré Boleslavi jezdil na závody v sedle a na Císařský ostrov s nimi musel plavit.



 
V roce 2022 oslaví Ludvík Filípek 79. narozeniny a jeho valachovi Falcovi je letos 25 let. Dohromady jim je tedy neuvěřitelných 104 let, což jim ovšem nebrání v tom, aby se při jezdeckých závodech porovnávali se soupeři mladšími o několik generací.
 
Chystají se k tomu i v letošním roce, byť zatím netuší, který ze závodních mítinků bude tentokrát tím prvním. „Největší vazbu mám ke Gabrielce a na military jezdím rád do Pardubic,“ říká. Kvůli aktuálnímu zranění však bude muset zahajovací start této sezony o něco odložit. 
 
V rozhovoru pro EquiRadio Ludvík Filípek zavzpomínal na své jezdecké začátky, ale také na část sportovní kariéry, kdy ještě bylo zcela běžné, že se na závody jezdilo takzvaně po kopytě – tedy hezky v sedle, bez tranzitní dopravy.
 
„Já jsem zakládající člen jezdeckého klubu Troja Praha, což byl oddíl drezurní. Já jsem mezi nimi byl taková černá ovce a věnoval jsme se parkurovému skákání. Skákal jsem se vším, co mělo nohy. U skákání jsem také zůstal. Military jsem začal jezdit, když jsem se seznámil s Jirkou Ciprou a od té doby je to také moje oblíbené odvětví,“ vysvětluje v úvodu svého vyprávění. Jezdil i drezuru, ale ta ho prý nikdy moc nebavila a ani v ní nedosáhl na žádné kvalitní výsledky. „Co se týče parkurového skákání a military, tak to mě hodě chytlo. Nejraději mám na všestrannosti jízdu krajinou při terénní zkoušce.“
 

Psali jsme: Filípkovi s Falcem je 102 let. Startují v nejtěžší jezdecké disciplíně

 
Ludvík Filípek pochází z jezdecké rodiny. Jeho otec byl parkurový a drezurní jezdec. „Do roku 1948 jsme měli statek Veselka na Řitce, kde jsme chovali koně. Poté nám řekli na shledanou a s koňmi už to bylo horší. Na své jezdecké začátky pod vedením tatínka si již vzpomínám, to už je opravdu dlouho. V té době, když jsme byli malí, tak jsme neměli možnost jezdit na závody. – Učili jsme se jezdit jako všichni ostatní lidi, co byli u koní. To byla doba, kdy Jiří Pecháček už měl své dobré koně, takže proti nim jsme se nemohli rovnat. Jezdili jsme zkrátka co se dalo,“ vzpomíná.
 
Když už se jelo na závody, rozhodně to neznamenalo naložit koně na nákladní automobil a jet. „Z areálu v Troji jsme jezdili do Staré Boleslavi po kopytě. Je to asi pětadvacet kilometrů. Přijeli jsme, koně jsme tam provedli, prohlédli jsme si parkur, odskákalo se a jelo se zase zpátky domů. Dalo se to celé stihnout za jeden den. Tenkrát koně byli zvyklí šlapat.“
 
Jezdecké soutěže se konaly několikrát do roka i areálu, který byl z Troji vzdálen jen pár stovek metrů. Přesto svého času nebylo snadné se tam dostat. „Dost často jsme chodili závodit na druhou stranu řeky – do areálu Žižka Praha na Císařském ostrově. Tenkrát ještě nebyla postavená lávka. Byl tam převozník, ale tam jsme s koňmi nemohli, takže jsme se s koňmi plavili přes řeku na druhou stranu. Začínali jsme pod šlajsnou, kde se dnes jezdí kajakáři, a museli jsme se dostat ven před přívozem. Bylo tam natažené lano, kde byla loď připevněná a my jsme museli dostat ven před tím lanem. Byl to velmi adrenalinový zážitek. Poté, když se postavila lávka, tak jsme chodili přes ní. Koně jsme měli na ruce a koním to hodně klouzalo. Nesměli se zastavit a museli pořád jít, potom by se těžko rozcházeli. Museli chodit maximálně tři koně najednou, protože lávka se hodně houpala,“ vypráví své dřívější zážitky ve vysílání EquiRadia. 
 

Čtěte také: Klub, jenž přežil válku i povodeň. Slovan Frenštát slaví devadesát let

 
Po revoluci získal zpět rodinný statek v Řitce, kde žije s koňmi dodnes. Pokud je zdráv, tak ve svém areálu tráví celé dny. Přestože mu letos bude již 79 let, tak by se rád aktivně zúčastnil nějakých závodů v sedle jeho pětadvacetiletého valacha Falca, jemuž říká Dědek. V loňském roce s ním startoval v říjnu při Pražském skokovém derby na Gabrielce a poté ještě při závodech ve všestrannosti, které se konaly v Přeštěnicích. I když soutěž nedokončil, nic si z toho nedělal. 
 
„Dříve se Gabrielkou sezona začínala a končila. Teď už se závodí pořád. Jarní Gabrielku letos asi kvůli zranění nestihnu, pokud se nebude konat zahajovací všestrannost v Pardubicích, tak možná pojedu do Vrchovan, kde jsou také moc hezké závody,“ doufá Ludvík Filípek.
 
Foto: poskytl Marcel Runštuk









Diskuze

Přidávat příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.