S pardubickým památníkem Zámeček, kde byli za druhé světové války popraveni obyvatelé Ležáků a řada českých odbojářů, je spojen také kus dostihové historie. Znovu to připomněl letošní archeologický průzkum v rámci současné rekonstrukce objektu, který provedli archeologové spolu s členy klubu Hledači historie Pardubicko. Jak informoval Český rozhlas, kromě různých artefaktů z dob heydrichiády a desítek kovových nálezů byl v rámci výkopových prací objeven hrob s kostrou dospělého koně.
"Usuzujeme, že kůň mohl být pohřbený v období konce 19. či počátku 20. století, kdy byla zdejší lokalita součástí rozsáhlého lesoparku patřícího k Larischově vile. Mohlo se tedy jednat o jednoho z oblíbených koní zdejší aristokracie. Ta park a přilehlé lesní lokality hojně užívala a koně byli nedílnou součástí jejich života, včetně parforsních honů," citoval Český rozhlas vedoucího archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích Tomáše Zavorala.
Zámeček neboli Larischova vila fungoval v dobách, kdy patřil Jiřímu Larischovi-Mönichovi a jeho manželce Marii z Walersee, jako jedno z center parforsních honů v Pardubicích a okolí. Marie Larischová patřila k důvěrnicím císařovny Alžběty, a to až do doby, kdy se provalila její role ve vztahu korunního prince Rudolfa s Marií Vetserovou, vedoucího ke smrti následníka trůnu na zámečku Mayerling.
Honební a dostihoví koně se však na Zámečku vyskytovali i poté, co zlaté časy parforsních honů ještě před první světovou válkou odezněly. Nějakou dobu tady měl své překážkáře a chovné koně vítěz Velké pardubické František Bartosch.
Ve 20. letech pak cvalovou dráhu a tréninkové skoky v okolí Zámečku využíval trenér Jaroslav Rosák, který zde trénoval vítěze Čs. derby 1926 Valčíka, slavnou klisnu Lissy, vytrvalce středoevropského formátu Dorosta, vítěze Velké pardubické Periwiga a mnohé další špičkové plnokrevníky.
Středisko bylo za Rosákova působení označováno jako "Pardubičky-zámek". Vyučila se tady celá řada československých žokejů jako Václav Mildorf nebo Jaroslav Houra. Rosák však byl na Zámečku pouze v nájmu a po jednom z četných prodejů areálu se začátkem roku 1928 musel přestěhovat do Velké Chuchle, kde pokračoval v úspěšné kariéře.
Na přelomu 20. a 30. let si budovu pronajal všestranný sportovec a mimo jiné amatérský dostihový jezdec Leopold Fugger, později podezíraný ze špionáže a další práce pro nacistické Německo. V letech 1937 až 1939 zde sídlily Jezdecké jednotky Školy důstojníků v záloze.
Jestli v nalezeném hrobě leží někdejší oblíbený překážkář některého z členů parforsní společnosti či významný plnokrevník z éry Františka Bartosche či Jaroslava Rosáka, se dnes zřejmě už nepodaří spolehlivě prokázat. Už samotný fakt, že byl kůň pohřben v areálu Zámečku, však svědčí o jeho výjimečnosti či zvláštním vztahu s jeho majitelem.
Je pravděpodobné, že archeologové během svého průzkumu vyjasní ještě některé zajímavé detaily o hospodářství, které v první třetině 20. století sloužilo jako dostihové středisko. Rosákovy a Bartoschovy stáje jsou totiž už dávno zbourané. Průzkum z letošního února odkryl torzo jedné budovy.
"Jednalo se nejspíše o původní zemědělské zázemí, stodolu, která byla součástí malého komplexu budov novověkého statku. S tímto nálezem také úzce souvisí i nález pozůstatku asi tři metry hluboké kamenné studny," řekl Českému rozhlasu archeolog Zavoral s tím, že monitoring stavebních prací nadále pokračuje.
Foto: archiv a Východočeské muzeum / Český rozhlas
