Viktor Regnard: Ke koním mě přivedl otec, dostihový jezdec a trenér

ikonka

Ačkoliv Viktor Regnard původně plánoval jít ve šlépějích svého otce a být dostihovým jezdcem, musel kvůli tělesné stavbě plán přehodnotit. Vyhrála všestrannost, v níž se usadil a letos dokonce vybojoval mistrovský titul. Následoval odlet do Irska.
14.01.2022 11:30  |  Autor: Vojtěch Kroupa  |  Rubrika: Sport  |   FANCLUB


Kolem koní se pohybuje Viktor Regnard v podstatě už odmala. Aktivně však jezdí od svých deseti let a jeho první kontakt s koňmi? Na ten už si úplně přesně ani nevzpomíná, jak je to dávno. „Bylo to určitě když jsem byl ještě dítě, jelikož můj otec byl dostihový jezdec a sestra jezdila všestrannost. Myslím si, že jsme začínali ve stáji jménem Fitmin, kde táta kdysi trénoval dostihové koně. Na koni jsem začal jezdit díky otci.“ zahajuje vyprávění o svých jezdeckých začátcích Viktor Regnard, jenž je držitelem mistrovského titulu v kategorii starších juniorů, který vybojoval v sezoně 2021 ve Vrchovanech se svým životním koněm Eltiem. 
 
Je zřejmé, že všestrannost je vaší hlavní disciplínou. Jaké výkonnosti jste v ní dosáhl? Vyzkoušel jste i některá další jezdecká odvětví?
Ano, je to tak. Nejvíce se věnuji všestrannosti, ve které jsem zatím startoval do úrovně L**. Ve čtrnácti letech jsem chtěl začít jezdit dostihy jako můj otec, ale bohužel jsem vyrostl a přibral na váze, tak jsem zůstal jenom u ježdění dostihových koní v tréninku. A jezdím je dodnes.
 
Jak vzpomínáte na své první závodní zkušenosti? Který kůň s vámi překonal vaši první soutěž a kde k tomu došlo? 
Moje první závodní zkušenosti začínaly na jízdách zručnosti v Suché u Litomyšle na našem poníkovi jménem Kuba. S Kubou jsme pak začali startovat v menších parkurových soutěžích a v roce 2017 jsme spolu absolvovali naší první všestrannosti v Lošticích. 
 
Kdo vás poté dále zdokonaloval a předával vám nové zkušenosti? Komu nejvíce vděčíte za to, čeho jste v jezdeckém sportu dosáhl? 
Nejvíce vděčím svému otci, který mě ke koním dostal a nadále mě také trénoval. Měl se mnou trpělivost a veliké nervy. Když už jsme poté začali chodit větší a náročnější soutěže všestrannosti, tak jsme začali dojíždět za Bárou Příhodovou, která mě připravovala převážně drezurně. Od minulého roku mi na závodech začal trenérsky vypomáhat Tomáš Kocián. 
 
 

Psali jsme: Utíkal jsem za dostihovými koňmi přes plot, líčí zážitky Radek Šídlo

 

 

Kdy se u vás dostavil takový ten první zásadnější úspěch a kterých dalších si osobně ceníte nejvíce? 
První pořádný úspěch se uskutečnil v roce 2017 při mém prvním mistrovství České republiky ve všestrannosti, kde jsme společně s poníkem Kubou obsadili druhé místo. Nejvíce si jednoznačně cením letošního prvního místa na mistrovství České republiky s koněm Eltio v kategorii starších juniorů. 
 
Na které své koně vzpomínáte nejraději? Je některý z nich pro vás nejvíce výjimečný? 
Rád vzpomínám na začátky se zmíněným poníkem Kubou. Dále jsem jezdil koně jménem Eso, se kterým jsem začal chodit trošku větší soutěže. Určitě nejraději však budu vzpomínat na mého posledního kamaráda Eltia. Eltio možná nebyl nejlepší kůň, ale snažil se a měl jsem ho strašně rád. Bohužel jsme ho museli v listopadu prodat, jelikož jsem odlétal do Irska za získáváním nových cenných zkušeností.  
 
Zmínil jste odlet do Irska. Za jakým účelem a ke komu jste se vydal rozvíjet se v jezdeckém sportu?
Momentálně jsem již druhý měsíc v Irsku u koní trenéra jménem Noel Mead. Zatím mám v plánu zde zůstat do května, ale kdo ví, třeba z toho bude delší spolupráce a zůstanu tady i déle.
 
Jaké sportovní ambice jste měl ve vašich začátcích a jaké jsou vaše dnešní plány v jezdectví? Čeho byste dále chtěl ještě v tomto sportu dosáhnout? 
Když jsem s jezdeckým sportem začínal, tak jsem chtěl být lepší než moje sestra, jelikož ona umí jezdit moc dobře. Do budoucna mám v plánu si pořídit nějakého mladého koně do všestrannosti a zkusit znovu podávat co nejlepší výkony a získávat dobrá umístění. 
 
Foto: Marcel Runštuk / poskytl Viktor Regnard