Vladimír Šedivý je velmi úspěšný jezdec v rychlostních, dobytkářských a lasařských disciplínách. Ačkoliv se kolem koní pohybuje od malička, k prvním závodům se dostal až v patnácti letech.

 

„Narodil jsem se v rodině, kde jsme koně už měli. To však obnášelo i spoustu práce kolem. Jezdili jsme nejdříve hlavně pro zábavu. K závodění jsem se dostal v patnácti letech, kdy se mě táta zeptal, jestli si to chci vyzkoušet a tři dny na to jsme jeli na první závod. Tam mě to nadchlo, začalo mě to bavit a od té doby jsem tomu propadnul,“ prozradil ve westernovém podcastu na EquiRadiu.

 

Právě otec mu předal řadu zkušeností a rad. Pravidelně se mu věnoval při trénincích a poskytl mu nejlepší zázemí, jaké mohl. „Jelikož táta dělá rozhodčího pro rodeo asociaci, tak spolu probíráme i pravidla jednotlivých disciplín a ve své době jsem mu také pomáhal s definováním pravidel u jednotlivých disciplín,“ vzpomíná. 

 

V dnešní době je Vladimír Šedivý specialista na Barrel Race. „Nejvíce mě na této disciplíně baví to, že je maximálně spravedlivá, protože rozhodčí tam dohlíží pouze na správný průběh. Celé se to měří elektronickou časomírou na tisíciny vteřiny a průběh může ovlivnit pouze samotný jezdec se svým koněm,“ zdůvodňuje. 

 

 

Stejně jako v případě Pole Bendingu, tak i Barrel Race patří mezi rychlostní disciplíny. „Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, jaká dráha se s koněm musí proběhnout. U Barrel Race se jedná o tři sudy, které jsou postavené do rovnoramenného trojúhelníku a u Pole Bendingu to je šest tyčí postavených v řadě za sebou v daném rozmezí 6,40 metrů od sebe,“ vysvětluje princip těchto divácky velmi atraktivních a dynamických soutěží. „Obě to jsou disciplíny, které se běhají v trysku. Kůň dělá prudké obraty a přeskoky a musí mít rozhodně dobrou stabilitu. Je tedy důležité střídání nohou a je potřeba dbát na to, aby se ten kůň nezranil a zároveň se vymezenou trať dalo projet v co nejkratším čase.“

 

Rychlostní disciplíny však nejsou jediné, kterým se Vladimír věnuje. Mezi ty další patří práce s telaty. „Mezi dobytkářskými disciplínami nemám vyloženě favorita. Nejvíce mě na tom baví velmi široké spektrum a také to, že se můžete věnovat každé té disciplíně trochu. Nejsem specializovaný na jednu konkrétní, baví mě ten víceboj,“ konstatuje. Nelze ani jednoznačně určit, která z nich je nejvíce náročná. „Každý jezdec k tomu přistupuje trochu jinak a každé zvíře má zase jiné dispozice pro tu konkrétní danou disciplínu. Nemůžu tedy obecně říct, že je mezi nějaká úplně nejtěžší.“

 

V České republice je Vladimír Šedivý držitelem několika časových rekordů a úspěchy sbírá i v zahraničí. Že by však byl považoval některý z nich za nejcennější, to prý říct nemůže. „Já osobně své úspěchy neřadím úplně podle výsledků. Pro mě je úspěch to, když odcházím z arény s pocitem, že jsem tam nechal maximum a udělal jsem všechno pro to, aby ta disciplína dopadla pro mě co nejlépe. Úspěch jako takový, je pro mě každá dobře zajetá disciplína,“ dodává ve vysílání EquiRadia.

 

Foto: poskytl Vladimír Šedivý