Pokud bychom měli vyjmenovat nejvýraznější koně německé drezurní reprezentantky Isabell Werth, hnědák Satchmo by mezi nimi určitě nechyběl. Jezdkyně oznámila, že hanoverský valach koncem července uhynul. Pojďme si ho připomenout.

 

Satchmo pocházel z chovu Alberta Kamperta, u něhož se narodil v roce 1994 ze spojení hřebce jménem Sao Paulo a klisny Legaty po plemeníkovi Legatovi.

 

Jako remontu ho koupil Uwe Schulten-Baumer, objevitel jezdkyně Isabell Werth, který jí pomohl k prvním velkým úspěchům s Fabienne a Gigolem. Trenér si Satchma vyhlédl na hanoverské aukci ve Verdenu, když mu nebyly ani tři roky. Zaplatil za něj částku, která odpovídala dnešním 42.500 eur.

 

Z valacha se postupně stal následovník staršího a zkušenějšího Gigola, i když jako mladý byl velmi divoký a přerod v jedničku německé jezdkyně hladký nebyl. Debut na mezinárodních závodech CDI v malé túře absolvovala tato dvojice v roce 2001 v Berlíně.

 

 

V roce 2003 zařadila Německá jezdecká federace Isabell Werth s tehdy sedmiletým koněm do reprezentace. Na národním šampionátu byla sice dvojice druhá za Ullou Salzgeber s Rustym, ale na mistrovství Evropy v Hicksteadu dojela sedmnáctá. Satchmo potřeboval víc času, aby dozrál v účastníka tak náročných akcí. 

 

V následující sezoně vedle poctivé přípravy došlo také na drobný chirurgický zákrok na oku, kterým se Satchmo zbavil plovoucích zákalů na sklivci, jež pro něj byly velmi rušivé. Obojí, jak práce, tak léčba oka, se promítly do jeho výkonnosti. 

 

 

Rok 2005 odstartoval velké úspěchy. Isabell vyhrála s hnědákem Grand Prix na CDI ve Stuttgartu, a to v tehdejším světovém rekordu v hodnotě 79,958 procenta. O rok později pak dosáhla na zlato v týmové soutěži i v Grand Prix Special na Světových jezdeckých hrách v Cáchách, což jezdkyně dodnes vyzdvihuje jako nejlepší výsledek ve dvojici se Satchmem. „Závodit doma před více než čtyřiceti tisíci diváky, to je opravdu výjimečný zážitek a neuvěřitelná atmosféra. To se nedá s ničím jiným srovnat,“ nechala se slyšet. Ve volné Grand Prix byla třetí. 

 

 

Olympijské hry, které se konaly v roce 2008 v Číně, byly akcí, kde patřili Isabell a Satchmo k největším favoritům. V soutěži týmů vybojovalo Německo zlato a nejcennější kov z individuální soutěže už viděli mnozí fanoušci v rukou Isabell. 

 

Jenže Satchmo ukázal, že ani špičkový sportovní kůň není stroj. Potíže zaznamenala Němka už den před startem soutěže, když se hnědák plašil při tréninku kvůli obřímu jumbotronu na stadionu. 

 

V Grand Prix Special o den později vzdoroval v piafě, ale známka, kterou dvojice dostala, pořád stačila na první příčku. Ovšem v küru se nepohoda Satchma projevila naplno, když přibližně v polovině sestavy odmítl udělat piruetu, celkově odmítal poslušnost, couval a snažil se vyhodit. Bylo jasné, že po tomto „tanci“ na triumf německá reprezentantka pomýšlet nemůže. I tak ale průměrné skóre z obou úloh stačilo na druhé místo za vynikající Nizozemkou Anky van Grunsven se Salinerem.

 

Satchmo i přes toto olympijské zaváhání bez pochyby patří k nejzajímavějším a nejúspěšnějším koním nejen v kariéře Isabell Werth, ale napříč drezurní scénou na přelomu tisíciletí. Vedle medailí ze světového šampionátu v Cáchách si s ním Němka vyjela v Turíně titul mistryně Evropy 2007, zároveň byla součástí stříbrného družstva. Druhá také dojela ve finále Světového poháru 2009 v Las Vegas.

 

Hnědák se rozloučil s kariérou o dva roky později při CDI ve Stuttgartu, kde jel svůj poslední kür před zraky bezmála deseti tisíc diváků v ochozech. V sobotu 30. července 2022 Satchmo, o němž Isabell s oblibou říkala, že ji naučil pokoře, v osmadvaceti letech uhynul.

 

Zdroj: FEI, Eurodressage, Horse Sport, Horsetelex

 

Foto: Kit Houghton / FEI