Za svého životního koně považujete vašeho plemenného hřebce Cachase. Odkud pochází a jaké byly vaše společné začátky?
Kupovali jsme ho jako čtyřletého v Německu, „prý obsedlého“ s radou „raději ho alespoň týden lonžuj, než na něj sedneš“. Jak jsem později zjistil, moc obsedlý nebyl. Prošli jsme si tedy společně výcvikem od úplných začátků.
Čím je pro vás speciální právě tento kůň?
Je to kůň, který má svůj svět, a občas je těžké s ním vydržet, na druhou stranu odevzdává ve sportu pokaždé maximum a je parťákem, respektive kamarádem s velkým srdcem. Společně jsme se učili od úplných začátků až po stupně nejvyšší.
Kterých společných úspěchů si nejvíce vážíte?
Vážím si každého společně dobře zvládnutého parkuru, nicméně vyzdvihnul bych umístění při VC ČSP a absolvování GP při CSI*** Olomouc.
Kde je tento kůň nyní a jaké máte společné plány do budoucna?
Koně mám ustájené v Jezdeckém centru Zduchovice, kde jsem již více než 13 let. Rád bych s ním vyhrál mistrovství České republiky, nějakou Velkou cenu Českého skokového poháru a úspěšně se prezentoval v zahraničí.
Foto Veronika Spálenská a archiv Přemysla Adama