Trpí koně fiakristů v centru Prahy? Veterinární kontroly to vyvrací

ikonka

Pražští radní se rozhodli zrušit stanoviště pro koňské povozy na základě kampaně tvrdící, že koně využívaní pro fiakrovou dopravu trpí. Výsledky kontrol Státní veterinární správy však takové tvrzení vyvracejí. Redakce Jezdci.cz získala dokumentaci.
13.01.2022 11:30  |  Autor: Josef Malinovský  |  Rubrika: Ostatní  |  
NEPŘEHLÉDNĚTE
| FANCLUB


 
Hlavní město Praha se rozhodlo omezit provoz koňských povozů v centru města skrze zrušení stanovišť na Staroměstském náměstí a ve Stromovce. Má se tak stát od 1. 1. 2023. Magistrát v tiskové zprávě uvedl, že rozhodnutí je reakcí na několikaletou kampaň Kůň není stroj spolku Hlas zvířat. Celou řadu zveřejněných argumentů, proč zakázat koňské povozy, však vyvrací výsledky pravidelných kontrol Státní veterinární správy, které redakce Jezdci.cz dostala na vyžádání k dispozici. 
 
Úředníkům, kteří mají dohlížet na blaho zvířat, jsme zaslali několik dotazů. Zajímalo nás mimo jiné, zda veterinární správa v Praze řešila v posledních pěti letech prohřešky proti Zákonu na ochranu zvířat proti týrání, případně v rozporu se zákonem o veterinární péči v souvislosti s provozem koňských povozů v Praze. „V souvislosti s fiakrovou dopravou na území hl. m. Prahy MěVS v Praze SVS ve zmiňovaném období neeviduje porušení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako ‚veterinární zákon‘), nebo zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.“ zní odpověď.
 
Hlas zvířat ve své kampani „Kůň není stroj“ označil fiakrovou dopravu v Praze za archaickou a zcela nepotřebnou zábavu, respektive za formu pohybu po městě založenou na způsobování utrpení nevinnému tvoru. Jak to tedy vidí odborníci? Je z pohledu veterinární správy v Praze provozování koňských povozů v centru města obecně v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání? „Na tuto otázku MěVS v Praze SVS nemůže odpovědět, neb žádáte o její názor na danou problematiku. Dle ustanovení § 2 odst. 4 zákona však platí, že povinnost poskytovat informace se ‚netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.‘“
 

Psali jsme: Konec fiakrů v Praze je začátek dalšího konce, varuje Veronika Rosická

 
Jaká konkrétní pravidla platí ze strany veterinární správy pro provoz fiakrové dopravy v Praze? „MěVS v Praze SVS ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 písm. k) veterinárního zákona určuje veterinární podmínky pro konání svodů zvířat na území hl. m. Prahy. Je tomu tak i v kontextu koní, resp. fiakrové dopravy. MěVS v Praze SVS obecně vychází ze vzorových veterinárních podmínek pro konání svodu zvířat, které jsou ve členění dle jednotlivých let uveřejněny na webových stránkách Státní veterinární správy. MěVS v Praze SVS je následně individuálně přizpůsobuje, resp. doplňuje, a to i vzhledem k aktuální nákazové situaci. U fiakrové dopravy jde například o požadavky na využívané koně (klidný temperament, zdraví, dobrý výživný stav, vhodnost pro párový zápřah) i na stanoviště (vytvořeny podmínky pro napájení koní).“
 
Zajímalo nás, jakým způsobem a jak často probíhají kontroly veterinární správy v Praze nad provozem koňských povozů v centru města a dodržování stanovených pravidel. „Plnění určených veterinárních podmínek svodu zvířat v kontextu fiakrové dopravy na území hl. m. Prahy kontroluje MěVS v Praze SVS pravidelně, a to plánovaně zpravidla dvakrát ročně, případně i neplánovaně na základě došlých podnětů. V případě plánovaných kontrol se jedná o kontrolu obou směn fiakristů, případně o kontrolu v době výměny směn. Zejména v letním období je kladen důraz na kontrolu zdravotního stavu využívaných koní. MěVS v Praze SVS nicméně podotýká, že jak v roce 2020, tak v roce 2021 byla provedena toliko jedna plánovaná kontrola, a to vzhledem k omezenému režimu fiakrové dopravy v souvislosti s onemocněním covid-19 a návaznými opatřeními.“
 
Společně s citovanými odpověďmi jsme od Městské veterinární správy v Praze obdrželi anonymizované protokoly o kontrolách provedených v letech 2016 až 2020. „Protokoly za rok 2015 a dřívější už vzhledem k novému elektronickému systému a skartačnímu řízení MěVS v Praze SVS nemá k dispozici,“ doplnili zástupci Státní veterinární správy, za níž naši žádost vyřizoval MVDr. Antonín Kozák Ph.D. 
 
Konkrétní informace, které jsou v desítce protokolů uvedeny, jsme porovnali s publikovanými názory Hlasu zvířat, které vyslyšela většinová část radních hlavního města Prahy. Radní Adam Zábranský rozhodnutí v tiskové zprávě označil za další logický krok po zákazu kožešinových farem, klecových chovů slepic a postupném konci drezury divokých zvířat v cirkusech. Jiří Pospíšil, kterého naše redakce opakovaně žádala o rozhovor, vnímá fiakrovou dopravu jako turistickou atrakci, která je provozována na úkor zdraví a spokojenosti zvířat a nemá v Praze co dělat. Jan Chabr pak dodal, že zrušení od roku 2023 má zajistit možnost diskuse s provozovateli kočárů a případné nalezení nového domova pro zvířata. Zástupci Cechu fiakristů přitom tvrdí, že mají smlouvu na dobu neurčitou s dvouletou výpovědní lhůtou a poukázali na to, tato doba není samoúčelná. 
 
Hlas zvířat na webu Kůň není stroj argumentuje například tím, že koně jsou v létě tak přepracovaní, že někteří z nich zkolabují a mohou i zemřít na přehřátí organismu. Hned několik provedených kontrol probíhalo v době, kdy panovaly tropické teploty kolem 28 až 30 °C. V protokolu se píše, že koně nevykazovali příznaky tepelného stresu, byli klidní, srst měli suchou, bez potu, rovněž oblast slabin a krku. Kontrolován je také pravidelně stav hydratace, kdy kontrolující osoba zjistila, že sliznice dutiny ústní jsou růžové, světlé, lesklé. Kontrola probíhala namátkově. Zjištěno bylo zachování elasticity kůže, okamžité vyhlazení kožní řasy nad lopatkou.
 
Jiná kontrola pro změnu uvádí, že koně byli roseni roztokem vody s jablečným octem, což je přírodní odpuzovač hmyzu. Další z kontrol při okolní teplotě 29 °C zmiňují také zkoušku tepové frekvence. U jednoho koně bylo zjištěno v klidu 32 tepů za minutu, ihned po příjezdu z okruhu 36 tepů, další dva měli hodnoty 40 a 44 tepů. Dechová frekvence u koní zjištěna orientačně adspekcí. U prvního koně to bylo v klidu 12 dechů, po příjezdu 16 dechů za minutu, jiný kůň měl o dva více. Koně ani za těchto podmínek neměli patrné známky únavy. V závěru se doslova píše: „U koní nezjištěny klinické příznaky onemocnění, ani příznaky tepelného stresu. Dechová a srdeční frekvence i po příjezdu na stanoviště u koní v klidové normě.“
 
Další argument Hlasu zvířat se týkal zdravotních rizik způsobeným podkladem v centru Prahy: „Chůze na tvrdém betonu a kamenné dlažbě vede u koní k potížím s končetinami, což pro mnoho z nich znamená bolestivé komplikace se šlachami, rychlou opotřebovanost a předčasný odchod do důchodu, nebo dokonce předčasnou smrt (utracení),“ stojí v sedmém bodě, proč zakázat koňské povozy. Zástupci veterinární správy to ovšem vidí následovně. „Kopyta koní byla upravena a podkována podkovami upravenými pro pohyb po dlažbě. Pryžové podložky zvenku podkov nebo vložené mezi podkovu a kopyto utěsněné silikonovou vložkou – umožňuje bezpečný pohyb po dlažbě a odpružení kopyt,“ stojí výslovně hned v několika protokolech. Jiné též popisují, že končetiny koní jsou bez zášlapů, bez otoků. „Nepozorováno kulhání, ani odlehčování končetin. U všech koní fundament nohou – kostnatý, korektní. Kopyta tvrdá, pevná, dobře tvarovaná.“
 

Nepřehlédněte: Jeden den s pražskými fiakry. Koně v centru obdivují turisté i domácí

 
V první polovině roku 2019 proběhla kontrola na základě konkrétního podnětu stěžovatelky ohledně kulhání koně. Protokol uvádí, že kůň byl klidný, nebyl u něj pozorován zvýšený pohyb hlavou, reagoval na slovo, byl ochotný k zvednutí končetin. Končetiny neodlehčoval a kopyta byla podkována plastovými podkovami. „Při pohmatu kopyta (stěny kopytní) bez zvýšené teploty – střely kopyt pružné, nezjištěny příznaky léčených podlomů na končetinách. – Nehmatný zesílený puls digitálních arterií v zadní oblasti spěnky, i nepozorována viditelná pulzace. Oblast spěnek, metakarpů a metatarsů bez otoků. Stěna kopytní bez prasklin a bez kroužků, bez příznaků prodělané laminitis. Při namátkovém pohmatu přechodu kopytní stěny a obruby (hraniční části kopytního rohového pouzdra) – bez zvýšené citlivosti, bez zvýšené teploty.“ Při pohybu byl kontrolován fyziologický pohyb končetin. Zástupce veterinární správy nepozoroval ztuhlost končetin při pohybu po dlažbě a v závěru konstatoval, že u koně nebyly zjištěny klinické příznaky onemocnění, ani příznaky onemocnění končetin.
 
Výsledky kontrol Městské veterinární správy nepotvrdily ani další argument Hlasu zvířat: „Pohyb na znečištěném městském vzduchu a vdechování zplodin z automobilů způsobuje koním dušnost a jiné dýchací problémy.“ Ačkoliv jsme prošli všechny protokoly, nic takového zjištěno nebylo, ba naopak v nich stojí, že u koní nebyla pozorována dušnost. Protokoly se shodují i na tom, že koně po příjezdu i během stání na stanovišti jsou bez zrychleného dýchání. 
 
Kritici fiakrové dopravy opakovaně poukazovali i na příliš velký hluk v pražských ulicích: „Koně jsou na hluk velmi citliví a města plná lidí a rušné dopravy pro ně představují zcela nevhodné prostředí. Kůň se tak může kdykoliv splašit, čímž se jeho život i život lidí okolo dostává do ohrožení.“ Protokoly veterinářů ale v této souvislosti opakovaně používají slovo „klid“. Vícekrát se v nich uvádí, že jsou koně klidní, dobře manipulovatelní, reagovali na slovo. „Fiakristé pracují s koňmi klidně, koně reagují na hlasové povely.“ A aby se nejednalo pouze o pozorování koní na Staroměstském náměstí, občas proběhne i kontrola v rámci celého dvacetiminutového okruhu. „Koně po celou dobu okruhu klidní i při těsném projíždění motorových vozidel. – Fiakrista klidně pobízel koně a ohleduplně ke koním i k provozu dával přednost vozidlům.“ 
 
Protokoly obsahují ještě celou řadu dalších podrobností o průběhu kontrol. Jejich závěry jsou však v podstatě totožné a nevyplývá z nich žádné zásadní pochybení provozovatelů koňských povozů.
 

 
Spolek Hlas zvířat se ve své kampani výrazně vymezil proti incidentům na silnicích: „Nezřídka dochází ke střetu koňského povozu s dopravním prostředkem. Takováto nehoda, která je pro nevinné zvíře velmi traumatická, se stala skoro v každém městě, kde jsou koňské povozy povoleny a může mít pro zvíře fatální následky.“ Na webu Kůň není stroj je tomuto tématu vymezena samostatná položka v menu a vypisuje případy, o nichž informovala česká média v posledních cca deseti letech (od roku 2011). Patří k nim zpráva o převráceném povozu na Šumpersku z roku 2011, o srážce povozu s automobilem ve stejném roce u Křižánek, či o osm let později u Kunovic. Také v roce 2018 řešili policisté z Třebíče převrácený kočár. V roce 2017 se dokonce opilému vozkovi na Blanensku splašili koně a povoz pošramotil policejní auto. Tyto případy se řadí mezi ty kuriózní, kdy se koně nezranili, příp. o tom není žádná zmínka. Do stejné kategorie spadá i jeden jediný pražský případ z roku 2010, kdy řidič povozu způsobil „dopravní nehodu“. V ulici Revoluční totiž poškodil dopravní značku. 
 
Následuje série dalších případů z českých silnic, ale vážné situace z pohledu koní museli aktivisté hledat v zahraničí. V červenci 2018 na Maltě zkolaboval kůň, který táhl kočár. Blesk.cz tehdy podotkl, že: „Podobný incident se odehrál minulý rok i v New Yorku, kočí tu na zvíře místo pomoci dokonce křičel. Jak je to v Česku a hodí se povozy vůbec ještě do moderní doby? Podle ochránců zvířat jde o přežitek a trápení zvířat. Provozovatelé se ale brání, že o koně pečují. Jako týrání to nevidí ani veterinář Martin Brát, jak uvedl pro Blesk Zprávy.“ Stejné médium informovalo o podobných incidentech v roce 2017 na Sicílii a v New Yorku. „Ochránci zvířat jsou zděšení,“ zdůraznil autor článku. 
 
I na českém území se však v minulosti několik incidentů odehrálo. V roce 2008 narazili dva splašení kočároví koně do výlohy jednoho z butiků v Karlových Varech. Došlo sice ke zranění koní, ale nebyla naštěstí fatální.
 
Pravděpodobně nejhorší český případ nehody s koňským povozem však přece jen připadá na hlavní město a Hlas zvířat jej ve svém výčtu paradoxně neuvádí. Opilý řidič srazil 22. srpna 2003 večer v centru Prahy koňský povoz. Od nehody ujel a vrátil se až později. Zraněn byl nejen kočí, ale také dvojice cizinců, které vezl. Bohužel, zranění byli také oba koně. Jeden z nich žilně krvácel a měl několik tržných ran na břiše. Dle informací publikovaných na webu iDnes.cz přes snahu o jeho záchranu musel být utracen. Letos od této tragické nehody uplynulo již devatenáct let. Ochránci zvířat tak sice mají pravdu v tom, že dopravní nehody mohou být pro koně fatální, ale i z jejich výčtu je patrné, že se jedná o zcela mimořádné situace a ke zranění koní dochází ještě méně. 
 
Redakce Jezdci.cz žádala prostřednictvím kontaktního formuláře zástupce Hlasu zvířat o rozhovor, stejně tak jako radního Jiřího Pospíšila, který dle vlastních slov na Facebooku v reakci na kampaň Kůň není stroj přinesl na Radu hlavního města Prahy návrh omezit koňské povozy v centru Prahy. Kontaktovali jsme jej jak přes e-mail, tak přes sociální sítě, tak prostřednictvím vedoucího oddělení médií a tiskového mluvčího magistrátu hl. m. Prahy Víta Hofmana, jehož jsme žádali taktéž o zprostředkování rozhovoru s primátorem Zdeňkem Hřibem. „Pokud chcete vyjádření od pana primátora, musíte se obrátit na jeho PR poradkyni Martinu Vackovou. Pokud chcete vyjádření od pana předsedy Pospíšila, doporučuji se obrátit na jeho PR asistentku Šárku Kuželovou,“ zněla oficiální odpověď. Zkusili jsme tedy oslovit 11. ledna PR asistentku pana Pospíšila. Dosud jsme neobdrželi žádnou reakci.
 
Cechu fiakristů a povozníků Čech a Moravy mezitím požádal o zařazení pevného bodu do návrhu programu jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy, které se má konat 27. ledna. „Cílem této žádosti je zejména zahájení diskuse při vědomí všech argumentů, s cílem přesvědčit hl. m. Prahu o nekonfliktnosti a neškodlivosti naší činnosti, která je pro život koní zcela přirozená, při dodržování veškerých předpisů, za dozoru veterinární správy, práce s koňmi s péčí řádného hospodáře, což jsme mnohokrát dokázali za třicetileté doby našeho působení. Deklarujeme, že jsme samozřejmě připraveni učinit logická opatření a změny vedoucí vzájemně k vyššímu standardu námi poskytované služby,“ uvádí za Cech fiakristů Josef Kočovský s dodatkem, že ochotu vystoupit na jednání zastupitelstva a přednést argumentaci osvětlující problematiku soužití fiakrů s městem projevili také Václav Luka (místopředseda Cechu fiakristů a povozníků Čech a Moravy), Cyril Neumann (vedoucí úseku chovu koní katedry chovu hospodářských zvířat ČZU), Lenka Gotthardová (emeritní ředitelka Národního hřebčína Kladruby a starostka Kladrub nad Labem), Jan Navrátil (emeritní vedoucí úseku chovu koní katedry chovu hospodářských zvířat ČZU), Aleš Fiala (prezident Asociace svazů chovatelů koní ČR), Josef Váňa (trenér a chovatel koní), Barbora Limrová (advokát, chovatelka koní a jezdkyně). Tématu se budeme nadále věnovat.
 
Foto: Josef Malinovský