Trénink se svobodou volby, s odměňováním postupných kroků vedoucích ke konečné podobě cviků a tak dále. Hezké, říkáte si, ale zároveň pochybujete? Co když…? Honí se vám hlavou spousta otázek, máte trochu obavy, zda vám to bude fungovat, zda to není nebezpečné, zda si koně nerozmazlíte, a tak dále? Pak vás jistě zaujme téma, o němž píše v lednovém časopisu Koně a lidé Viktória Briatková. Přináší odpovědi na nejčastější otázky lidí, kteří uvažují, zda je ta pozitivka opravdu dobrý nápad.

 

Co když se chce koni trénovat až příliš? „Tak tento problém se týká především koní odchovaných od začátku jenom na pozitivce (resp. zažili málo R-). Když s lidmi nikdy nezažili nic zlého, mají je obvykle velmi rádi, těší se na jejich přítomnost i na trénink. To je samozřejmě úžasné a je to sen každého milovníka koní, aby s ním byl jeho kůň rád, ale na druhé straně, všeho moc škodí,“ upozorňuje Viktória Briatková.

 

I při této formě tréninku musí existovat hranice. „Kůň se nesmí stát na vás a na tréninku závislý, to není zdravé. Neměl by se chovat jako potrefené štěňátko, ale jako kůň, který je nejspokojenější přece jenom mezi ostatními koňmi. Nerozumějte mi špatně, ano, kůň má umět odejít od ostatních koní a být spokojený, i když je jenom s vámi. Ale neměl by vás před koňmi upřednostňovat do takové míry, že s nimi nechce být, a když mu odejdeme z dohledu, řehtá za námi, pobíhá kolem ohrady, hrabe, nežere, pořád vyhlíží u branky a tak dále, konstatuje autorka článku, která vystudovala psychologii na FF Masarykovy univerzity v Brně.

 

Od začátku tréninku pozitivní motivací je potřeba si dát opravdu dobrý pozor na emoce, které u koně podmiňujete – má to být pohoda, uvolnění. Ne přílišné vzrušení a přemotivovanost. „U takových koní pracujte zpočátku zásadně v chráněném kontaktu, protože byste mohli jinak mít problém s odchodem z ohrady (nechtěli by vás pustit a mohlo by dojít až k agresi). Lekce začínejte zásadně jenom vy a jenom ve chvíli, kdy je kůň v klidu, dělá si své a nesnaží se vás všemožně přilákat. Dělejte je krátké, klidné, často odměňujte nulovou variantu (tedy klidné stání), hodně drbejte, používejte ty nejnudnější odměny a dávejte jich velké hrsti, aby kůň dlouho žvýkal (to uklidňuje). Přecvičujte často chování, která sama o sobě uklidňují – např. hlavu dole; každý kůň je jiný a co jednoho zklidňuje, druhého naopak znervózňuje (např. pohyb), musíte proto poznat svého koně, co jemu osobně nejlépe vyhovuje,“ radí kromě jiného ve svém příspěvku do lednového vydání časopisu Koně a lidé Viktória Briatková. 

 

Foto: Lenka Šilhová

Zdroj: časopis Koně a lidé (se souhlasem vydavatele)