Török: Jsem rád, že jsem stihl staré koňaře. Ti chlapi se nám věnovali

ikonka

Kariéra trenéra a bývalého žokeje Dalibora Töröka obsahuje různé odbočky. Před třemi lety odešel synovec Vlastimila Smolíka od koní a věnoval se sportovnímu rybolovu. Nakonec se vrátil do DS Pegas a dnes je trenérem vítězky derby Queen Of Beaufay.
27.07.2022 12:35  |  Autor: Martin Cáp  |  Rubrika: Dostihy  |  
NEPŘEHLÉDNĚTE
| FANCLUB

Cíl je jasný, jen je třeba vybrat ten správný dostih. Tak komentuje trenér Dalibor Török další vyhlídky ryzky Queen Of Beaufay, která se před měsícem stala patnáctou úspěšnou klisnou v historii Českého derby.

Dvojnásobná klasická vítězka se minulý týden ocitla na přihláškách červencového listed pro klisny ve francouzském Vichy, ale nakonec byla škrtnuta. "Nakonec jsme se s panem majitelem Trávníčkem dohodli, že ten dostih nepoběží, protože panovala extrémní vedra a v kombinaci s těžkou konkurencí nám to připadalo příliš," vysvětlil Török ve středečním Podcastu Martina Cápa na EquiRadiu.

Ve druhé polovině sezony se má Queen Of Beaufay pokusit o umístění do třetího místa na evropské blacktype scéně. "Rádi bychom, aby získala status blacktype koně. Má před sebou ještě celou druhou poloviny sezony, kdy bude mít ještě několik šancí předvést, že je výjimečná klisna. Ve hře jsou starty ve Francii, Itálii nebo Německu. Dáme ji na přihlášky a pak posoudíme podle konkurence a podmínek, jestli se tam vydat nebo ne," dodal.

 

Čtěte také: V Goodwoodu o Ponntose hodně stáli, dráha by mu mohla sedět, říká Nieslanik

 

Queen Of Beaufay strávila svůj dosud životní dostih v pořádku a trenér věří, že ji vítězství v Českém derby výkonnostně posunulo ještě o kousek dál.

"Až do derby jsme si mysleli, že Zaracampa je o něco lepší. Pracovaly spolu a jednou byla lepší ta, jednou zase ta druhá. Velký vliv měl i průběh dostihu. Zaracampa šle zepředu v poctivém tempu a nechala tam všechno, páté místo vůbec nebylo špatné. Queen Of Beauay má rychlou čtyřstovku, na kterou jsme spoléhali. Máme velice kvalitní klisnu, doma už má splněno a teď už by jen z chovatelského hlediska bylo dobré, kdyby se jí podařil ještě blacktype výsledek," míní Török.

"Do třinácti jsem nevěděl, co je kůň"

Pro trenéra působícího ve Zhoři u Jihlavy představuje letošní úspěšná sezona jistou satisfakci. Loni se do DS Pegas vracel po dvouleté přestávce, kdy zejména z rodinných důvodů odešel od koní a přešel do jiného odvětví - sportovního rybolovu.

"Zkusil jsem jinou práci a ten profesní život jsem obětoval rodině a malému synovi. Po dvou letech jsem však to rozhodnutí přehodnotil a vrátil jsem se ke koním. Dnes opět dělám práci, která mě naplňuje a těší. Všechno se seběhlo, jak mělo. Dostal jsem se v této branži na vrchol, podařilo se uspět v derby a jsou před námi další výzvy," konstatuje Török s odstupem času.

Chytání ryb se věnoval už v dětství. "Dokonce jsem se před nástupem do učení rozhodoval, zda se rybařině nevěnovat profesně. Do nějakých třinácti let jsem nevěděl, co je kůň. Lítal jsem po Sázavě a byl jsem bláznivý kluk zapálený do rybařiny. Ale ono je něco jiného chodit do přírody na ryby a dělat profesionální rybařinu. To je těžká dřina. Měl jsem na starost třináctihektarový rybník, kam každý rok jezdily stovky lidí, jimž je třeba připravit servis. Tam je to hodně podobné jako u koní – každý má očekávání, že chytí tu největší rybu," usmívá se Török.

O tom, že spojí svůj život s dostihovými koňmi, rozhodli otec a především strýc Vlastimil Smolík, mnohonásobný šampion československých žokejů. "Jsem rád, že to táta se strejdou vybrali za mě, ale já jsem se tomu moc nebránil. Měl jsem ideální fyzické parametry, při nástupu do učení jsem vážil 36 kilo. Strýc mě vzal do Lysé nad Labem k trenérovi Františku Vítkovi, posadili mě na koně a mně se to zalíbilo," vzpomínal Török v podcastu na EquiRadiu.

Spolu s Vlastimilem Smolíkem a Františkem Vítkem na něj měl velký vliv i Ferdinand Minařík starší, v jehož chuchelské stáji strávil učednická léta.

"Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl učit od mistrů. Byli to chlapi, kteří se nám věnovali. Jsem rád, že jsem vyrůstal právě v té době, protože se člověk naučil pokoře a respektu vůči starých mazákům a hlavně měl od nich co odkoukat, protože to byla ta stará koňařina. Odevšad, kde jsem byl, jsem se snažil vzít si to nejlepší a mít oči i uši otevřené. Teď se to všechno snažím zužitkovat," zamýšlí se.

Setkání s britským derby-vítězem

Jako žokej stihl vyhrát St. Leger s Poderosem a řadu jedničkových dostihů. Zkoušel však štěstí i v Rakousku, Německu a na Slovensku.

"Pro naši generaci bylo určující, že přišla revoluce a měli jsme možnost vycestovat do zahraničí. Chytil jsem tu šanci za pačesy, chtěl jsem se učit a cestovat. Po návratu jsem byl asi jedním ze zdejších freelancerů. chtěl jsem odjezdit co nejvíc koní. Přestal jsem jezdit kvůli kyčli, kterou mám dnes už vyměněnou," přiznal Török.

Poměrně záhy přešel mezi trenéry, kromě DS Pegas připravoval také koně majitele Martina Wolfa, Rabbitu Trhový Štěpánov či stáje YOKO. V mezidobí stihl také tříleté působení v Anglii u Michaela Bella, kde se jako pracovní jezdec dostal mimo jiné do sedla vítěze britského derby Motivatora.

"Motivator měl svého pracovního jezdce, který se zranil a já jsem za něj zaskočil před derby a později ještě před Cenou vítězného oblouku. Nebyl to nijak nápadný kůň, naturelem spíš kobylka, ale měl obrovské srdce. Mrskal to tak, že člověk na něm vždy měl pocit, že jede strašně rychle. Dodnes rád sleduji jeho potomky a vždy si vzpomenu, že jsem měl tu čest s ním pracovat," prozradil Dalibor Török v podcastu na EquiRadiu.

Foto: Bohumil Křižan / Jockey Club ČR