Nestává se často, aby světové obdélníky dobyla dvojice, která původně vznikla jako splnění dětského snu. Psal se rok 2002 a patnáctiletá Američanka Laura Graves doufala, že se stane úspěšnou jezdkyní. Její maminka Freddie se snažila, aby nezůstalo jen u snění. Sháněla tedy pro svou dceru koně, který by nezruinoval rodinný rozpočet.
Tehdy jí upoutalo video, na kterém bylo hříbě holandského teplokrevníka narozené u Pieta Cruma v Herveldu. Hnědák po Florett AS dostal jméno Verdades. Freddie jen na základě nahrávky koně koupila a nechala dovézt do USA.
Těžké začátky
Už v karanténě v New Yorku udělalo hříbě dojem. Bylo třeba hodně zkušeností místních zřízenců, aby sebou malý a, podle popisu Laury, drsně vyhlížející drzoun nechal jakkoliv manipulovat. Brzy pak putoval za Laurou. „Byl tak jalový. Nikdy na sobě neměl ani ohlávku, až do okamžiku jeho cesty do zámoří,“ popisovala později Američanka.
Diddy, jak začali v rodině Gravesových hnědákovi říkat, však trpěl zdravotními problémy a hlavně absolutní nedůvěrou k lidem. Laura se domnívá, že to bylo právě špatnou zkušeností při transportu a v karanténě. Nezkušená teenagerka se s ním snažila sžít, což se nedařilo a Gravesovi mockrát zvažovali, že ho prodají. Jediný důvod, proč u nich Diddy zůstával, byl ten, že se na něm nedalo jezdit.
Je až neuvěřitelné, že to Laura nevzdala. Při jednom z pádů, kdy zůstala ležet pod ním, si zlomila čelist a dva obratle. Až přibližně v jeho pěti letech se trochu uklidnil, a přestože to stále nebylo jednoduché, začalo být čím dál víc zřejmé, že v Diddym něco je.
Hvězda amerického drezurního týmu
Ještě dalších pět let uplynulo, než se dvojice Laura Graves a Verdades dostala do mezinárodních soutěží. V prvních sezonách se pohybovali po tříhvězdových závodech jen ve Spojených státech amerických, poté se však dostali do reprezentace a v roce 2014 se představili na CDIO5* v Cáchách.
O měsíc později už reprezentovali na Světových jezdeckých hrách v Normandii. V individuálních úlohách tam obsadili dvakrát osmé místo, tým dojel čtvrtý. Kvalita výkonů stoupala, a s tím i známky a pozice ve výsledkových listinách.
V roce 2015 získala Laura s Diddym stříbro na Panamerických hrách, navíc byla součástí zlatého družstva. Na olympiádě v Riu vybojovala s kolegy bronz a jako jednotlivec zůstala těsně pod stupni vítězů. Následovala série druhých míst ve finále Světového poháru. Druhou příčku obsadila v roce 2017 v Nevadě, v roce 2018 v Paříži a v roce 2019 v Göteborgu. A tři stříbrné medaile si odvezla také ze Světových jezdeckých her v Tryonu.
Konec kariéry před Tokiem
Diddy se stal miláčkem amerického publika, a nejen jeho. V době, kdy se v roce 2020 měly konat olympijské hry v Tokiu, mu bylo osmnáct a americká federace s dvojicí počítala. Jenž už na začátku sezony oznámila Laura překvapující věc: Verdades končí. Po zimní přestávce se zdál být mnohem méně ochotný do práce.
„Slíbila jsem mu, že vždy udělám, co bude v mých silách, abych ho poslechla a zvolila to, co je pro něj správné. V posledních týdnech vyšlo najevo, že se už nejspíš nevrátí ke své obvyklé špičkové formě,“ řekla tehdy jezdkyně.
Nejen pro něj, ale také pro ní tak prozatím skončila kariéra na mezinárodní scéně. Je to možná jediný jezdec na světě, který dosáhl na medaile na nejvýznamnějších akcích, a přitom má zapsané v archivu FEI výsledky pouze s jediným koněm. Vypadá to, jakoby se Verdades narodil pro Lauru, a Laura pro něj. Čtyřiatřicetiletá jezdkyně má však nejspíš ještě hodně před sebou.
„Nebylo to jednoduché, ale jeho srdce a loajalita z něj udělala takového koně. Pokaždé, když sedím v jeho sedle, je mi ctí, že mohu být součástí jeho osobnosti,“ uvedla při loučení s Diddym Laura.
Foto: FEI
Zdroj: FEI