Lenka Šnáblová je nejen úspěšná westernová jezdkyně a trenérka, ale také spolumajitelka Wanted Ranche a chovatelka koní plemene American Paint Horse.

 

„Důvodů, proč mám ráda plemeno koní American Paint Horse je hned několik. První v řadě jsou jejich povaha a jezditelnost. Dále jejich způsob pohybu, perfektní stavba těla, a hlavně ta originalita, kterou způsobuje jejich barva. A pro mě především nejvíce zajímavé zbarvení typu overo,“ uvedla v úvodu rozhovoru s Jitkou Kynclovou pro EquiRadio Lenka Šnáblová.

 

Ne každý ovšem ví, jak vlastně takové zbarvení overo vypadá. „Overo je jeden z typů zbarvení koní plemene Paint Horse. Dá se docela dobře poznat při pohledu na barvu od kohoutku směrem k ocasu, kdy barva na této části těla musí být tmavá, to znamená hnědá, černá nebo rezavá. Overa mívají zvláštní rozstříkané fleky, které připomínají plamínky umístěné především na krku nebo na břiše a jejich nohy většinou bývají tmavé. Koně mohou být také tříbarevní,“ popisuje jezdkyně, ale také chovatelka těchto koní.

 

 

„U mě se jezdectví a chovatelství velikou měrou prolíná. Nejsem zastáncem toho, aby člověk celý život jezdil na jednom koni, protože vím, že každý kůň vás něco naučí. Naučí vás vztahu, komunikaci, něco vám dá a vy hledáte cestu, jak s ním vyjít a jak ho přijezdit. Já moc ráda koně střídám a mým cílem je mít v chovu jen ty nejlepší, kteří jsou prověřeni ve sportu. Sport vám prověří i povahu koní. Zjistíte, jestli vás v tom nenechají a jestli mají to srdce s vámi do těch závodů jít, komunikovat a být s vámi úspěšní. Moje krédo je snažit se předvést koně na závodech, aby získal nějaké tituly a nějaká dobrá hodnocení a následně potom, aby byl využit v chovu,“ vysvětluje.

 

Kvalitní prezentace se týká jak hřebců, tak klisen. „Úplně původně jsem si myslela, že je to důležité především u hřebců. Dnes už to tak úplně nemyslím, protože každý dobrý chovatel ví, že pokud chce postavit dobrý chov, tak ho prioritně musí postavit na dobrých chovných klisnách. Je tedy dobré vedle plemenných hřebců ukazovat na závodech i chovné klisny,“ doporučuje Lenka Šnáblová, byť sama přiznala, že zpočátku závodila pouze se svými plemennými hřebci. Konkrétně šlo o I’m Ideal a Maximum Blues Master, kteří získali spoustu cenných titulů. Byli například mistry a vicemistry Evropy na mistrovství v německém Kreuthu. Získali také ocenění pod hlavičkou amerického, německého i českého Paint Clubu. „V současné mám své tři nejlepší klisny, které už jsou zařazeny do chovu,“ upozorňuje.

 

 

„S chovem jsme začínali na koních, kteří neměli úplně vyhraněné linie. Patnáct, dvacet let zpátky tady vůbec pleasurové linie nebyly. Člověk úplně přesně nevěděl, jaké disciplíny přesně bude jezdit. V dnešní době už je spousta specializovaných krevních linií a my k nim také směřujeme. Tím, že já ráda jezdím technické disciplíny, tak se snažíme chovat co nejvíce pleasurové koně. Klisny v mém chovu jsou klisny pleasurových linií a snažím se na ně používat plemeníky také z pleasurových linií, aby to krevně sedělo,“ prozradila Lenka Šnáblová ve vysílání EquiRadia. 

 

Mít pleasurového koně prý znamená mít trochu jednodušší práci v ježdění ostatních technických westernových disciplínách. „Třeba když si vezeme trail, tak se říká, že to vlastně pleasure přes kavalety. Takže i do těchto disciplín můžeme pleasurové koně využít. Jejich pohyb, jejich stálost a rytmus člověk využije i v ostatních technických disciplínách,“ dodává.

 

Foto: poskytla Lenka Šnáblová