Sofie Najmanová: Příští zimu bych se ráda na Floridu opět vrátila

ikonka

Zaoceánský pobyt Sofie Najmanové se pomalu chýlí ke konci a již 7. února se vrací zpět do ČR. Poskytla nám exkluzivní rozhovor a prozradila, jaké zkušenosti a kontakty na Floridě získala. Už nyní přemýšlí o tom, že by se sem za rok zase ráda vrátila.
31.01.2020 16:47  |  Autor: Pavlína Záhorová  |  Rubrika: Sport  |  
EXKLUZIVNĚ
FOTOGALERIE
| FANCLUB


Česká reprezentantka Sofie Najmanová odjela v první půlce prosince na zkušenou na Floridu. Prožila zde několik velmi intenzivních týdnů a pomalu se již připravuje na svůj odlet zpět do České republiky. Podrobně nám vyprávěla o tom, jaké dojmy v ní tento pobyt zanechal.
 
Váš pobyt na Floridě se pomalu blíží ke konci. Co vám přinesl? 
 
Aktuální pobyt na Floridě mi přinesl jiný pohled na jezdectví. Poznala jsem zde úplně jinou mentalitu a dva typy lidí - ti, co chtějí a dělají pro to všechno, a ti, co chtějí, ale myslí si, že stačí přijet do stáje jednou za dva týdny, a pak vyhlíží velké výsledky. Naučila jsem se, že musím být více trpělivá směrem k lidem i ke koním, poznala jsem nové kultury a zjistila, že to co je pro nás v Evropě absolutně normální, tady vůbec neznají. Například vodění koní na závodech, aby se prošli, bydlení na závodech v kamionech, ty tady vůbec nemají, jsou tu jen typické americké "trailery" a mnoho dalších věcí. Pochopila jsem, že v Americe si dělají lidi všechno jednodušší. Je běžné, že před tím, než si odpoledne přijde odjezdit svého koně dítě či junior, pracují s ním dopoledne profesionální jezdci, a to platí i u těch nejhodnějších koní. Velkým přínosem pro mě byla možnost jezdit spousty různých koní, často jsem skákala a závodila. V České republice je teď zima a moji koně se po pauze připravují na sezonu. Až se vrátím, mohu již pokračovat naplno a nebudu se teprve po zimě rozkoukávat.
 
Získala jste zde i nějaké zajímavé kontakty?
 
Poznala jsem zde spoustu zajímavých lidí a pobyt mi otevřel koňský svět tady za oceánem. Rodina trenérky a majitelky stáje, se kterými tu bydlím, už plánují, kdy přijedou za mnou do Evropy, a už jsem dostala nabídku přijet na LGCT Miami, kde každoročně startují její jezdci. Seznámila jsem se také s Georginou Bloomberg, s jejím trenérem a ošetřovateli. Když jsem jim řekla, že jsem z Prahy, byli úplně nadšení a první, na co vzpomínali, bylo Prague PlayOffs. Říkali, jak neskutečné závody a město to je! Poznala jsem velmi kvalitní jezdce jako Alvaro Tejada, který se účastil Amerických a Světových jezdeckých her, stejně tak i další americké jezdce, majitelé koní a obchodů.
 
 
Podařilo se vám navázat také přátelské vztahy?
 
Na lidi, kteří zde byli kolem mě, jsem měla velké štěstí. Celá rodina majitelky stáje a trenérky, jak jsem už říkala, plánují, kdy za mnou přijedou a kam společně vyrazíme. Clara, moje spolubydlící, jezdí pro majitelku stáje a žije zde už sedm let. Velmi si rozumíme a trávíme spolu veškerý čas. Chodím s ní na univerzitu, kde studuje, a dělám tam svoje povinnosti do školy. Zároveň mi to dalo možnost vidět, jak to na amerických univerzitách funguje, což je pro mě velmi přínosné, jelikož právě procházím fází vybírání budoucí školy. Na Silvestra mě Clara vzala k sobě domů na Guadeloupe, byla jsem dokonce první kamarádka, kterou tam vzala. Poznala jsem její rodinu a všechny její kamarády, strávily jsme tam neskutečný týden plný nových zážitků a oslav Nového roku. Rozhodně to je člověk, který už nyní pro mě hodně znamená a nemůžu se dočkat, až přijede ona za mnou! Všichni lidi ve stáji jsou neskutečně milí. Mám tady skupinku kamarádů, s nimiž trávím volný čas, chodíme na večeře a jezdíme na výlety např. do Miami nebo na loď. Ve volném čase se tedy rozhodně nenudím. Zárověň jsem měla možnost jak ve stáji, tak na závodech ve Wellingtonu, potkat mé kamarády, se kterými jsem se seznámila v loňském roce na závodech German Friendships. Jsou jimi Mateo Coles (Haiti), Danielle Gore (Jamajka), Laila Klinsmann (USA), Elle McCaw (USA), Trini Sofie Richard (Chile) a Shanon Grubba (Costa Rica). Byla jsem moc ráda, že jsem je všechny mohla znovu vidět!
 
Jaké koně jste zde poznala? 
 
K dispozici jsem zde měla po celou dobu klisnu Chiquey Tiem. Chiquey je taková princezna stáje a největší miláček její majitelky a trenéry Daniely Roy. Je to rošťák a hodně temperamentní kůň, který nemá moc rád přiježďování, ale miluje skákání a závodění. Je velmi talentovaná a mrzí mě, že je jí už třináct let, jinak bych stoprocentně přemýšlela o její koupi. Měla jsem možnost s ní třikrát závodit ve Wellingtonu, jednou v prosinci v rámci Holiday Series a dvakrát v lednu při Winter Equestrian Festival, a moc jsem si to s ní užila. Je to kůň, který nechce udělat chybu. Rozhodně se mi po ní bude moc stýskat, protože je to mazel a hrozně milý kůň, do něhož se lehce zamilujete. Další koně, které jsem tady jezdila, se střídali. Často jsem pracovala s klisnou Lacey pro malou jezdkyni Emmu, a také velkého valacha Borise, kobylku Classic a valacha TTho. Všichni jsou to občas rošťáci, ale moc hodní koně, kteří jsou přizpůsobeni amatérům nebo malým dětem. Poslední měsíc jsem dostala na starost čtyřletého malého hunter poníka Timmyho. S ním to byla sranda, měla jsem pocit, že jsem se zase vrátila do dětských pony let.
 
V čem jsou rozdílné závody ve Wellingtonu oproti evropskému modelu?
 
O Wellingtonu se mluví jako o koňském New Yorku. Nicméně americký systém bych za ten evropský nevyměnila. Jezdí se na deseti kolbištích zároveň a měsíce v kuse. Pohybuje se zde opravdu velký počet koní, jezdí se tu zároveň parkury, equitation, což je něco mezi hunter a parkury, a hunter, drezura je pak v jiném oddělení, pokud to nejsou FEI závody. Startovat můžete buď v oficiálních soutěžích nebo v takzvaných Schooling Class. To je soutěž, kdy nemusíte být závodně oblečeni, startovné stojí méně a mašli dostane každá dvojice, která dokončí bez chyby, tedy takové cvičné závody. Kategorie jsou tu úplně jinak, sama tomu úplně nerozumím, ale například, i když jsem v Evropě už mladý jezdec, tady mohu ještě jezdit za juniory. Je to hlavně kvůli tomu, že hlavní sezona je od ledna do března, kdy končí WEF, a poté se lidé přesouvají na sever do Tryonu, Kentucky, Kanady nebo do Evropy. Aby jste mohli jezdit amatéry, musíte koně, na kterém jedete vlastnit. Ale rozdílů je ještě mnohem více.
 
Pocítila jste rozdíly také přímo během jednotlivých tréninků?
 
Tréninkové metody tady nejsou až tak rozdílné. Jak jsem už říkala, lidé tady nejezdí moc pravidelně. Většinu koní v mé stáji jezdíme my, profesionální jezdci, tedy já, Clara (Guadeloupe), Lara (Brazílie) a Tom (Německo), a jezdci si přijedou jednou či dvakrát týdně. Celkově mi tady hodně chybí nějaký plán. Já mám pro sebe a své koně hotový plán na celou sezonu už teď, dva měsíce před tím, než jedeme na první závody. Místní přemýšlí o závodech týden dopředu, to je něco, co bych nezvládla. Ráda vím, co mě čeká.
 

ČTĚTE TAKÉ: Sofie Najmanová poprvé závodila ve Wellingtonu. Podívejte se na video!

 

Kdy přesně se vracíte domů a co vás tam čeká?
 
Do České republiky se vracím 7. února a mám přesně měsíc na to naskočit do mého režimu, než odjedeme na první závody na dva týdny do Itálie.
 
Plánujete se do Wellingtonu zase vrátit?
 
Do budoucna se rozhodně plánuju vrátit. Dostala jsem nabídku přijet na LGCT Miami Beach, závodit nebo se jen podívat. Ještě uvidím, jak se věci budou mít, Miami je v týdnu přesně mezi CSIO Opgalbeek a CSIO Zduchovice, kam plánujeme jet. Každopádně bych z tohoto pobytu chtěla udělat tradici a vracet se sem na zimu pravidelně. Ráda bych využila také nabídky ve stáji Wilhelma Genna. Takže ano, určitě se sem vrátím!
 
Nechala na vás nějaká konkrétní akce, závody či událost velký dojem?
 
Chtěla bych vypíchnout velmi důležitou věc a to charitativní oběd s tichou aukcí pro rozvoj jezdectví nemocných dětí z Haiti a podporu jezdecké stáje Chateaublond Equestrian Center in Haiti na přípravu jezdců na Speciální Olympijské hry pořádané majitelkou stáje, Romy Tscudi Roy. Jmenuje se to Special Needs Riding Program, který je schovaný pod hlavičkou nadace Our Little Brothers and Sisters. Peníze, které se vybraly, byly darované Darlene Milord, která v březnu 2019 vyhrála Speciální Olympijské hry v Abu Dhabi. Vybralo se přes 21 000 $ a putovaly právě do její stáje v Haiti na další rozvoj. Celá akce začala již v roce 2004, proto je to už taková tradice. Společně jsem na tom s ní a s Clarou pracovala přes tři týdny. Sháněly jsme produkty na tichou aukci a pomáhaly s celou přípravou a organizací. Oběd proběhl 19. ledna 2020 v Club Wellington od dvanácti hodin, zároveň jsme tedy mohli sledovat i dvouhvězdovou Grand Prix. Byla skvělá zkušenost sledovat, jak lidé dělají pro ostatní něco dobrého. Hlavním hostem byla i Georgina Bloomberg, která je charitativními akcemi a obecně pomocí lidem a zvířatům proslulá. Jsem moc ráda, že jsem mohla být součástí něčeho tak skvělého!
 
Foto archiv Sofie Najmanové