V roce 2022 vybojovala při drezurním mistrovství světa v Herningu jednu z medailí Dinja van Liere. Nizozemská reprezentantka se tak dostala do nejužší špičky. Že do ní patří ukazuje i v právě probíhající halové části Světového poháru. Pomohla jí k tomu i poněkud netradiční tréninková spolupráce.

 

Letos třiatřicetiletá jezdkyně začala jezdit už v dětství, ale na rozdíl od mnoha svých kolegů v tomto sportu nesbírala trofeje v mládežnických kategoriích. Proto by se mohlo zdát, že se na špičce „vyloupla“ trochu nečekaně. Při bližším pohledu do kariéry je zřejmé, že to tak neočekávané nebylo.

 

Hned při svém vstupu do mezinárodního sportu totiž získala bronz na mistrovství světa mladých koní. Bylo to ve Verdenu v roce 2012 s tehdy pětiletým hřebcem Duval´s Capri Sonne Jr. Úspěch to byl o to větší, že Dinja byla v té době ve věkové kategorii do 25 let. V dalších čtyřech sezonách startovala v CDI určených právě pro mladé jezdce, případně v nižších rundách v rámci seniorských CDI.

 

První pětihvězdový mítink absolvovala až v roce 2021 v červenci na CDIO v Rotterdamu a hned dostala důvěru a odcestovala do Tokia na olympiádu v roli náhradnice. 

V září 2021 proběhla její velká premiéra v Hagenu. Poprvé v životě tam odstartovala na seniorském mistrovství Evropy. V Grand Prix Freestyle skončila desátá. Vhledem k tomu, že se nikdy před tím neúčastnila žádného juniorského či seniorského FEI šampionátu, žádného západoevropského World Cupu natož jeho finále, je tento výkon až neuvěřitelný. Partnerkou jí tehdy byla klisna Haute Couture. Tmavá hnědka zažila do té doby jen čtvery mezinárodní závody. 

 

 

Na co má očividně Dinja talent, je práce s mladými koňmi. Mistrovství světa určené pro mladé koně nevynechá skoro v žádné sezoně a má z něho dvakrát bronz a téměř vždy se jinak vešla do nejlepší desítky v jeho finále. 

 

První bronz jsme zmínili už výše, vyjela si ho před jedenácti lety, ten druhý získala v roce 2018 v Ermelu a poprvé se tak světu ukázal tenkrát šestiletý hřebec Hermes N.O.P. Dnes je tento figurativní hnědák Dinjinou stájovou jedničkou.

 

 

Společná sezona 2022 je vynesla do nejvyšších pater drezurního sportu. Od dubnového startu na CDI4* v Hagenu nebyli horší než třetí. V červnu ovládli všechny úlohy na CDIO5* v Rotterdamu a v srpnu zamířili do Herningu do Dánska na mistrovství světa. V největší konkurenci skončili třetí, a to vše všech úlohách, které jeli. Dinja si tak odvážela bronz. 

 

Hermes je ve skvělé formě. Ukazuje to i nadále. V halové části Světového poháru v nejsilnější lize dvakrát vyhráli kvalifikaci. Triumfovali v prosinci v Mechelenu a v lednu v Amsterdamu. Pro dubnové finále je Dinja černým koněm, který může potrápit dvě aktuálně největší hvězdy světové drezury Britku Charlotte Fry s Glamourdalem a olympijskou šampionku Němku Jessicu von Bredow-Werndl s Dalerou, jež v Herningu chyběla.

 

 

V přípravě nové nizozemské hvězdy můžeme narazit na jednu zvláštnost. Už čtyři roky trénuje s Rieky Young, což je šampionka v reinignu – jediné westernové disciplíně, která byla léta pod křídly Mezinárodní jezdecké federace po boku klasických disciplín. 

 

„Moje trenérka Reiky jezdí reining, ale co je podstatné, vyniká v horsemanshipu. Udělala s mými koňmi hrozně moc práce, perfektně rozumí jejich potřebám. Skvěle si to sedlo a ona z nich udělala spokojené sportovce,“ popisuje kvality trenérky Dinja. „Jde o to vrátit se k základům. Oboje, drezura i reining, má stejný princip. Reiky se mnou pořád pracuje na základech a je bystrá na úplné detaily, což mi hodně pomáhá.“

 

Propojení reiningu a drezury se nakonec povedlo i v případě jedné z nejúspěšnějších drezurních jezdkyň v historii Anky van Grunsven. Dinja ale krajanku následovat nechce. „Reining jsem zkusila jednou. S koněm, jehož mi půjčila Reiky. A ten byl fakt hodně jednoduchý.“

 

Zdroj: FEI, Horse and Hound

 

Foto: Dirk Caremans, Leanjo de Koster, Arnd Bronkorst / FEI