Rudolf Doležal se zařadil mezi nejúspěšnější parkurové jezdce v historii Českého skokového poháru, který se letos konal již poosmnácté. Třikrát se dokázal kvalifikovat do velkého finále, během něhož si čtyři nejúspěšnější jezdci z kvalifikační části seriálu střídají své koňské svěřence. Na seznámení s koňmi soupeřů má každý pouze tři minuty, během nichž si smí skočit jeden kolmý skok a jeden oxer. Jezdci tak musí prokázat velkou schopnost se v krátkém čase přizpůsobit koni a zvládnout s ním zajet parkur co nejlépe.
Zkraje letošního roku to přitom nevypadalo, že by Rudolf Doležal měl atakovat nejvyšší příčky domácí parkurové extraligy. „První dvě kola Českého skokového poháru se koně v podstatě rozcvičovali po zimě. Nechal jsem jim dostatečně dlouhou pauzu, takže v Hořovicích a Brně jsem byl v klidu. Pak přišlo třetí místo v Ostravě a druhé v Hradištku, kde Quattro Cento výrazně zabodoval. Díky tomu jsem si začal uvědomovat, že se to začíná roztáčet, a že by finále mohlo být reálné. Pro mě byl samozřejmě vrcholem červnový Světový pohár v Olomouci a následně v červenci mistrovství České republiky, proto jsem Quattro Centa na skokový pohár do Litomyšle ani nebral a pokračoval jsem až ve Zduchovicích, kde jsme se v žebříčku dostali mezi elitní čtyřku. To už jsem bral vážněji, že bych mohl o účast ve finále víc zabojovat. Ale pořád bylo tehdy přede mnou ještě mistrovství České republiky, které pro mě bylo stěžejní. I tam se nám naštěstí dařilo – vybojovali jsme páté místo. I přes vytížení Quattra se dařilo dál sbírat pohárové body v Opavě a ve Frenštátu, proto jsem s ním ani poslední Velkou cenu v Martinicích nešel. Quattra jsem tam dovezl s tím, že když to klapne, tak půjde finále, ale když by mě někdo náhodou v posledním kole předjel, prostě by to nebylo. Určitě jsem tedy pro účast ve finále neudělal maximum, protože jsem nechtěl, aby šel Quattro v sobotu Velkou cenu a v neděli ještě čtyři parkury. Nechal jsem to trochu osudu,“ shrnul Rudolf Doležal průběh sezony 2019.
Účast ve finále byla Quattrova zásluha
Do finále Českého skokového poháru teoreticky mohl nastoupit s Electric Lady, s níž také bodoval, ale rozhodl se vzít svoji stájovou jedničku. „Přemýšlel jsem tak, že účast ve finále byla Quattrova zásluha. Je to dobrý, bezproblémový kůň a měl jsem v hlavě dřívější model mistrovství světa, kam si jezdci brali ty nejlepší koně. Tak i já jsem chtěl do střídání koní přivézt svého nejlepšího koně, aby to mělo tu správnou sportovní úroveň,“ zdůvodňuje své rozhodnutí. Na rozdíl od Českého skokového poháru si jezdci při mistrovství světa od roku 2018 své koně ve finále nestřídají. Rudolf Doležal v tom vidí logické důvody: „Jednak měli koně na mistrovství světa v nohách již pět kol, a pak měli ještě absolvovat finále se čtyřmi jezdci, což je samozřejmě velmi náročné. U nás to tak není, je to rozprostřené do celé sezony, díky čemuž to koně úplně v pohodě prostojí. Pak si trochu myslím, že to ovlivnila i série Global Champions. Spousta koní je dnes vedena jinou cestou. Určitě šlo o to, aby koně nebyli tolik přetížení, ale pokud vím, žádného z těch, co absolvovali střídání, to žádným závažným způsobem nepoznamenalo. Účastnili se toho takoví špičkoví koně jako Cumano nebo Casall, oba jsou otcové řady kvalitních koní.“
Někteří kvalifikovaní jezdci ještě těsně před finále zvažují společně s majiteli koní, zda finále Českého skokového poháru absolvovat. Ovlivnit jejich rozhodnutí může sestava jezdců, případně i ostatních koní. „Já jsem už v sobotu věděl, že by měl jít do finále Guus a Abdulah. Ty koně jsem dostatečně znal, takže jsem obavy neměl. Jen jsem si říkal, aby to na Abdulaha nebylo už fyzicky náročné, ale byl dobře namenežovaný od Jana Chýleho. V Martinicích si skočil jen jeden cvičný parkur v úvodu, a pak už jen do neděle odpočíval. Já jsem s ním jel poslední čtvrté kolo a ten kůň byl v absolutní fyzické pohodě. Myslím, že proběhlo spousta zbytečných řečí o tom, jaký je Abdulah, ale lidi mají tendenci vše dramatizovat. Realita je pak jinde.“
I když řada parkurových fanoušků považovala Rudolfa Doležala za favorita, on se osobně tak necítil. „Do letošního finále jsem šel úplně stejně jako do těch předchozích. Celé je to hodně o náhodě. Jak foukne vítr, někdy se bariéra vykulí, někdy zůstane. V životě jsem seděl na obrovském množství koní, a tak jsem se jednoduše snažil ke každému z finálových koní rychle najít cestu, přizpůsobit se mu a dát mu prostor předvést to, co umí. Mým favoritem byla Lucie Strnadlová, protože bezvadně jezdí, má super cit, talent i zkušenost. Mohla se stát podobná situace jako na mistrovství světa v Cáchách v roce 1986, kdy se do finále probojovali tři absolutně špičkoví jezdci a s nimi ne tolik známá Kanaďanka. Ona to tehdy vyhrála s nulou. Ostatní si vždy na některém z koní tzv. vylámali zuby, ale ona dojela se všemi čtyřmi koňmi bezchybně. A tohle jsem si přesně říkal, že bych se vůbec nedivil, kdyby se opakovala podobná situace, když se zase po letech do finále Českého skokového poháru probojovala žena, a navíc kvalitní jezdkyně.“
Quattro, ty ještě letos nepůjdeš na odpočinek
Nakonec to byl právě Rudolf Doležal, který jako jediný se všemi koňmi dokázal absolvovat parkur bez jediného trestného bodu a mohl se tak radovat z pohárového hattricku. Letošní výhra byla okořeněna navíc ziskem „zlaté jízdenky“ do pražské O2 areny. Od Czech Equestrian Teamu dostal, stejně jako parkuroví mistři České republiky v různých věkových kategoriích, možnost startovat v soutěžích CSI2* při listopadové Global Champions Prague PlayOffs. „Tuhle informaci jsem zaslechl dopoledne před finálovým závodem, ale zase jsem ji úplně vypustil z hlavy. O to víc mě pak při dekorování potěšilo, když mi tuto cenu předávali. Tam jsem si to teprve opravdu uvědomil a moc mě to potěšilo. – Zároveň jsem si v duchu říkal: ‚Quattro, ty ještě letos nepůjdeš na odpočinek.‘ Původní plán totiž byl, že až skončí Český skokový pohár, tak Quattro bude mít už pro letošek volno, aby mohl sbírat síly na další sezonu. Znamená to tedy, že si Quattro po finále venkovní sezony chvíli odpočine, ale pak se začne připravovat na O2 arénu. Přijde mi vhodné si na takovou událost vzít toho nejlepšího koně.“
Příprava do O2 areny samozřejmě bude o trochu jiná než na běžné závody pod širým nebem. „Mám v plánu s ním čtrnáct dní před Prague PlayOffs vyjet na tréninkové halové závody do Kreuthu, kde je prostředí podobné jako v O2 aréně v tom, že jsou všude kolem kolbiště velké tribuny,“ prozrazuje Doležal. Zároveň si však uvědomuje, že v Praze bude prostředí ještě výrazně jiné. Bude tam obrovská divácká kulisa, speciální překážky, které jinde k vidění nejsou, ale také specifické osvětlení. To vše může koně vyvést z koncentrace a připravit se na to dokonale není možné. Rudolf Doležal si však nemyslí, že by s něčím konkrétním měl mít Quattro Cento výraznější problémy. „Ono to může být samozřejmě od všeho kousek. V takovém prostředí, jako je O2 arena, Quattro ještě nezávodil a jedná se o hodně specifickou arénu. Diváci sedí hodně blízko kolbiště, je tam specifické osvětlení, designové skoky, samozřejmě ho může cokoliv z toho zaskočit, ale já si myslím, že se první den rozkouká, a pak už by to pro něj neměl být problém. – Doposud skočil vždycky všechno, ale to nic neznamená, nelze to s jistotou předpovědět, to ani Ben Maher loni nečekal, že by se něco podobného mohlo odehrát,“ připomíná zastavení a následné vyloučení šampiona Longines Global Champions Tour Bena Mahera v sedle fenomenálního valacha Explosiona W. Nejen na něj se do pražské O2 areny velmi těší. „Global Champions sleduji většinou ze záznamu v televizi, nebo si pouštím jednotlivé koně ze stránek Global Champions a jsem do toho hodně ponořený. Jsem opravdu šťastný, že jsem dostal takovou příležitost a budu moci být přímo součástí takového mítinku. Mezi mé velké vzory patří Marcus Ehning, ten se do Super Grand Prix v Praze dostal vlastně až teď z New Yorku, ale také třeba člen našeho týmu Prague Lions Marc Houtzager, který je vynikající stylový jezdec a drží se už opravdu mnoho let v holandském A-kádru. K němu já vzhlížím. Mezi mé velké vzory patří i další člen Pražských lvů Niels Bruynseels.“
Skutečnost, že série Global Champions již podruhé vyvrcholí v Praze, považuje Rudolf Doležal za obrovský přínos pro jezdecký sport v České republice. „Myslím, že máme neskutečné štěstí, že se v naší malé zemi konají závody takového rámce. Kdyby Anna Kellnerová nezačala jezdit, pravděpodobně by nás to ani nepotkalo. Já si myslím, že jí můžeme všichni poděkovat, že se nebála do tak velkého sportu jít, a tím to vlastně všechno začalo. Navíc O2 arena je opravdu hodně specifická, naprosto jiná než ostatní kola Global Champions Tour, a to dělá tento závod opravdu jedinečným,“ dodává Rudolf Doležal.
Galashow světového parkuru Global Champions Prague PlayOffs se koná v libeňské O2 areně od 21. do 24. listopadu. Pozvání k účasti v soutěžích úrovně CSI2* mají od pořádajícího Czech Equestrian Teamu zdarma zajištěné mistři České republiky 2019 v kategoriích mladší a starší junioři, jezdci do 25 let, ženy a senioři. Jsou jimi Natálie Kovářová, Sára Finsterle, Linda Portychová, Vladislava Fenclová a Aleš Opatrný. Poslední „zlatou jízdenku“ získal na konci září vítěz finále Českého skokového poháru 2019 Rudolf Doležal. Na účastníky finále mistrovství Evropy dětí, juniorů a mladých jezdců v nizozemském Zuidwolde, jimiž se stali Štěpán Filip a František Stružinský, čekají dvě volné vstupenky na celé GC Prague PlayOffs. Dvě vstupenky dostanou i letošní vítězové finále Czech Junior Cupu (skupina A i B), který je součástí Českého skokového poháru. Jedná se o Johanu Lauru Šebestovou a Lindu Portychovou.
Podrobné informace o programu Prague PlayOffs a o předprodeji vstupenek najdete na adrese www.pragueplayoffs.com.
Foto Zenon Kisza / ČSP
