Radka Dvořáková má za sebou nespočet úspěchů ve všestrannosti a je známá svou neutuchající pracovitostí a nezlomností. Ve stájích tráví celé dny a v areálu na Vysočině, do něhož se nastěhovala už v roce 1995, zvládla postupem času vybudovat plnohodnotné jezdecké centrum.
Kde přesně se nachází váš areál?
V malebné vísce Rynárec nedaleko Pelhřimova na krásné Vysočině. Majitelem jsem přímo já, a to od roku 1995, kdy jsem se sem nastěhovala se svými třemi koňmi. Chtěla jsem se zúčastňovat závodů, ale dříve nešlo, aby za fyzickou osobu startoval někdo jiný než zaměstnanec. Proto jsme v roce 1996 založili Jezdecký klub Cavalier Rynárec, aby mohl startovat na závodech kdokoliv. Později se podmínky změnily, ale náš oddíl si za tu dobu vybudoval své jméno, a tak jsme klub zachovali.
Co všechno předcházelo přestěhování do Rynárce?
Začínala jsem jezdit v jedenácti letech v Proseči pod Křemešníkem, jinde v té době koně ani nebyli. Později se oddíl odtrhl od pana Hrnčíře a na dva roky se přestěhoval do Putimova. Maminka pochází z Rynárce, ale bydleli jsme v Pelhřimově. Babička, která zde bydlela, jednoho dne zemřela. Já se na druhý den přestěhovala do Rynárce, abych se postarala o zvířata a už jsem tu 25 let.
Čím vším váš areál disponuje?
Pořádně závodit jsem začala až v Rynárci. Nic tu nebylo, jezdila jsem na louce a postavili jsme dva boxy. Pak jsem odmaturovala a nevěděla, co dál. Napadlo mě, že se zkusím živit koňmi... Nyní je tady 29 boxů, osvětlená venkovní písková jízdárna se skokovým materiálem, nově vybudovaná jezdecká hala 22 krát 47 metrů, výběhy, pastviny a kvalitní zázemí pro jezdce i s ubytováním.
Co je největší výhoda vaší současné stáje z vašeho osobního pohledu?
Největší výhoda je, že jsem doma!
Kolik času zde každý den strávíte?
Od rána do večera. Vstávám v 5:45 a jdu do stáje. Všichni koně jsou v boxech, nakrmí se a vyženou ven. Jsou tu různí koně, jak důchodci, a to fakt letití, tak koně na rekreaci a sportovní koně. Sporťáci chodí také každý den ven, ale jen na určitou dobu. Odjezdím je a musí také odpočívat bez much. Vedle toho mám dost jezdců na trénování, můj den je tedy velice nabitý. Koně, které mám v práci, si denně jezdím sama, takže opravdu mám co dělat. Koně se zahání z výběhu a pastvin v 16 hodin. Můj čyřletý klouček Matěj tráví rád čas se svými úžasnými babičkami a taťkou, se mnou velmi rád jezdí traktorem a pomáhá, jak to jde. Den je krátký, ze stáje jdu kolem sedmé večer, v sezoně samozřejmě déle.
Co je pro vás při práci s koňmi nejdůležitější?
Jízdárna a pohyb venku, samozřejmě. Od té doby, co máme halu, je to v zimě velice příjemné. Koně se dají připravovat na sezonu o hodně dřív. Nemusíme čekat, až vše rozmrzne. Jsme na Vysočině, tady je zima delší.
Plánujete do budoucna nějaké změny ve vašem areálu?
Stále je co zlepšovat.
Foto archiv Radky Dvořákové
