Pro pamlsek by Cassiloc dělal kotrmelce, vzpomíná Viktorie Šusterová

ikonka

Agropoin Cassiloc byl jedním z prvních velkých koní Viktorie Šusterové. I když zprvu z něj jezdkyně měla respekt, později se stal jejím největším učitelem. V rozhovoru vzpomíná na společné začátky, ale i na veselé zážitky s tímto valachem.
25.12.2022 06:30  |  Autor: Denisa Vegrichtová  |  Rubrika: Sport  |   FANCLUB


Mezi své výjimečné koně řadí mladá jezdkyně Viktorie Šusterová holštýnského valacha Agropoin Cassiloca Z. S tím tvořila dvojici do roku 2020, nyní na něj vzpomíná pokaždé, když narazí na nějakou společnou fotografii. Tento valach je po hřebci Carr Coming King, z maky po Locato.
 
Kdy jste se s Cassilocem poprvé potkali?
Poprvé jsem se s ní setkala na Ranchi v Hořovicích, když jsme tam jeli zkoušet nové koně. Naše začátky nebyly vůbec jednoduché, protože na mě byl jezdecky velmi složitý, do té doby jsem jezdila pouze amatérské koně. Díky tomu mi ale také předal spoustu zkušeností. 
 
Čím si vás tento valach získal? 
Cassiloc si mě získal jeho prostorným a pravidelným cvalem a silným skokem. Velmi dobře se na něm odhadovala vzdálenost. Ze začátku jsem se ho popravdě trochu bála, protože si rád někdy zazlobil, ale postupně mě ježdění na něm začalo strašně bavit. Naučil mě, že je velmi důležité každého koně menežovat individuálně a vycítit, co danému koni nejvíce vyhovuje. To jsem také uplatnila a stále uplatňuji do teď u mých dalších koní.
 
Jaké měl vlastnosti?
Byl to velký mazel, pro pamlsek by dělal kotrmelce.  Choval se někdy spíš jako pejsek, než jako kůň. Také to byl velký spáč a rád si přes den zdřímnul.
 
Měl nějaké libůstky, ať už ve stáji, nebo pod sedlem?
Pod sedlem si velmi rád na každém přeskoku trošku zavyhazoval. Ve stáji jeho oblíbená libůstka byl Mash, který často končil až za ušima. Jeho další specialitou bylo sundat si v boxe deku a následně ji hned počůrat. 
 
Vzpomenete si na nějaké veselé zážitky s ním? Co naopak slabé chvilky?
Veselé zážitky jsem s ním zažívala nejvíce v zimě, kdy měl vždy více energie, než bylo třeba a každé ježdění bylo zajímavé. Pamatuji si, že jsme se s ošetřovatelkou vždy těšily na jaro, až začne znovu skákat a energie trochu ubude. Slabé chvilky byly asi nejvíce na začátku, kdy jsem si s ním nevěděla rady, ale po stáži v Belgii jsme si k sobě pomalu našli cestu.
 

Psali jsme: Hodně mi dala stáž v Belgii, byl to jiný svět, říká Viktorie Šusterová

 
Jakých společných úspěchů si nejvíce vážíte?
Ráda vzpomínám na naše první ST, kdy jsem startovala poprvé v kategorii U25 a parkur jsme zajeli čistě. Cením si ale každého ST, které jsme spolu absolvovali. Za úspěch považuji i starty na mezinárodní úrovni, například na závodech ve Španělsku jsme s Cassilocem vždy umístili v elitní desítce.
 
V současné době ale již tento valach není ve vaší stáji.
S Cassilocem jsem se rozloučila minulý rok, kdy se přesunul do nové stáje. Nebylo to lehké, několikrát jsem toho trošku litovala, ale doufala jsem v to, že najde milující nový domov.
 
Jste jednou z těch, kteří mají ve stáji vždycky nějakého svého oblíbence, nebo se od toho snažíte spíše oprostit?
Upřímně nejsem, snažím se od toho oprostit. Všechny své koně mám ráda, vládne mezi nimi velká rivalita o to, kdo bude největší oblíbenec. Když přijdu do stáje, první musím ke Caluovi, jinak se urazí. Dario vždy hlídá, kolik času strávím ve vedlejším boxu. A když se dává krmení, musí ho dostat jako první, pokud to tak není, většinou po mě plný kyblík hodí hned zpátky.
 
Foto: poskytla Viktorie Šusterová