Cesta bělouše Kilkennyho od remonty po olympijskou účast byla víc než zajímavá. Sám si jako tříletý vybral majitelku a odstartoval tak svou parkurovou kariéru. Koupila ho tehdy Carol Gee. Žena, která vlastní irskou stáj Fernhill Sport Horses Centre, se mnoho let zaměřovala na koně pro všestrannost.

 

Všechno však změnil rok 2015. „Koně pro všechny úrovně všestrannosti jsme chovali a prodávali víc než dvacet let. Sedlali je jezdci od amatérů až po nejvyšší světové soutěže, třeba olympijský medailista Phillip Dutton. Od roku 2008 pro nás pracoval jako jezdec Portugalec Duarte Saebra. Jenže v roce 2015 se při krosu zabil jeho bratr Francisco,“ vzpomíná Carol na tragédii, která se tehdy odehrála v soutěži CIC2* v Seville. 

 

„Francisco byl jeden z mých nejlepších přátel. Když se to stalo, zůstali jsme úplně v šoku. Ptali jsme se sami sebe, jestli se dál dokážeme věnovat této disciplíně. Nakonec jsme se společně s Duartem rozhodli, že přejdeme k parkurovému skákání,“ říká majitelka.

 

Duarte Saebra se vrátil domů do Portugalska, aby převzal stáj, jež osiřela po bratrově smrti. S Carol, která se definitivně přeorientovala na skoky, zůstali přáteli a hlavně také obchodními partnery. Mnoho koní, které patří Carol, stále připravuje Duarte.

 

 

Carol přiznává, že prostředí parkurového chovu a obchodu je jiné, než byla zvyklá ze všestrannosti. „Když jsme se začala poohlížet po vhodných koních, zjistila jsem, že to není tak jednoduché. Získat dobrého hotového skokana je opravdu drahé, tak jsme se rozhodli, že začneme od mladých koní,“ popisuje chovatelka. 

 

„Řadu let mám výborné obchodní vztahy s Tomem Brennanem. A když jsem jednou náhodně jela kolem jeho stájí, tak jsem se tam zastavila podívat se, co má za přírůstky. Řekla jsem mu, že mám zájem o nějakého skokana. Šli jsme na pastviny, kde byli vesměs tříletí koně. Všichni cválali kolem, jen jeden takový bělouš šel rovnou ke mně, opřel si hlavu o moje rameno a už se nechtěl hnout. Říkám Tomovi: Co to je!? A on mi odpověděl: To je tvůj nový kůň,“ směje se Carol s tím, že Kilkenny si vybral ji, nikoliv ona jeho.

 

 

Carol ho skutečně koupila, okouzlil ji od prvního okamžiku. Okomentovala to slovy: „Místo, abych si koupila hned několik koní do všestrannosti, koupila jsem si tohoto.“ Jako mladého sedlala bělouše, jehož otcem je holštýnský hřebec VDL Cardento a kterému ve stáji říkali Elmo, irská jezdkyně Sophie Richards. 

 

„Propadla jeho kouzlu stejně jako já. Absolutně ho zbožňovala. Ona vždy dává důraz na vztah s koněm, nejde jí o výhry. Elmo je ten typ koně, co vyhledává lidskou společnost. A ona si s ním hrála, věnovala mu spoustu času, vybudovali si krásné pouto,“ popisuje Carol. Sophie Richards startovala s Elmem, nebo chcete-li Kilkennym, v roce 2017 na mistrovství světa mladých koní v Lanakenu. Tehdy byl pětiletý. O dva roky později jela v Dublinu CSIYH a poté začal bělouše připravovat Duarte Saebra.

 

Ten s ním závodil až do konce sezony 2020, kdy přešel do rukou bronzového olympijského medailisty z Londýna Ciana O´Connora, který ho od Carol koupil. Majitelka přiznává, že jeho první zájem o koupi valacha odmítla. Nakonec však kývla. Věděla, že je to kůň s budoucností ve velkém sportu.

 

Tříhvězdové soutěže, které skákal s Duartem, se rázem přehouply do pěti hvězd. Irská jezdecká federace zařadila v roce 2021 dvojici do nominace na olympiádu v Tokiu. Tam vše nejprve klapalo skvěle, O´Connor s Kilkennym prošli bez trestných bodů do finále jednotlivců. To pak dokončili s jedním trestným bodem za čas. Byli tak sedmí hned za šesticí jezdců, kteří se jako bezchybní rozeskakovali.

 

Jenže i kdyby Kilkenny s O´Connorem ve finálové jízdě nepřekročil stanovený čas, do rozeskakování by nešel. Ir po individuální soutěži odstoupil, protože právě během finále začal bělouš krvácet z nozder. Krev se objevila za vodním příkopem a krvácení sílilo. Jezdec si ho ovšem ze sedla nemusel vůbec všimnout. 

 

„Zatímco krev na bocích a v hubě je automatickým důvodem k eliminaci dvojice, při krvácení z nosu k tomu důvod neexistuje. Jezdec neporušil v tomto případě jakákoliv pravidla. Krvácení z nosu Kilkennyho bylo prošetřeno i podrobně na klinice v Tokiu a jezdec jej preventivně stáhl ze soutěže týmů,“ uvedl magazín The Chronicle of The Horse s odvoláním na prohlášení zástupců Mezinárodní jezdecké federace FEI přímo na olympiádě. 

 

Během prvních dní přišly zprávy, že rekonvalescence bělouše jde velmi dobře. Nenašla se žádná závažná příčina krvácení. I tak to však bylo trochu nešťastné vyvrcholení olympijského snu. Z irských koní byl Kilkenny v soutěži jednotlivců nejvýš. „Byl by schopen pokračovat, ale jeho budoucnost je pro mě mnohem důležitější, takže soutěž týmů budu sledovat ze země,“ nechal se slyšet v Tokiu Cian O´Connor.

 

 

Zdroj: FEI, The Chrono of The Horse, World of Show Jumping

 

Foto: Libby Law