Petra Soukupová s jezdectvím začala ve svých devíti letech. Nepochází z koňské rodiny, proto si ani dlouhou dobu neuvědomovala, co všechno tento sport obnáší. „Začala jsem docházet s jednou mojí kamarádkou do klubu v Chomutově, kde jsme jezdily na ponících,“ popisuje Petra. O dva roky později dostala svého vlastního poníka, se kterým absolvovala i první hobby závody.
Následující roky byly stále ve znamení hobby závodů, vyjížděk s přáteli a rekreačního ježdění. Později rodiče Petře pořídili dva velké koně, poté složila Zkoušky základního výcviku jezdce a vyjela i na oficiální závody. „Na prvních oficiálních závodech jsem startovala v Mostě s koněm Ceasar. Jeli jsme soutěže stupně ZZ a ZM. V prvním parkuru jsem spadla snad na trojce, v tom druhém jsem dojela dokonce k pětce, kde jsem ale nakonec také spadla,“ směje se Petra a dodává, že v podobném duchu se odehrávaly i závody následující.
„Asi po roce a půl, když mi bylo sedmnáct let, jsem se i s koňmi přestěhovala do stáje Petry Chroustové. Ta mi pomohla vybrat staršího a zkušenějšího koně, se kterým jsem mohla začít naplno závodit. Jednalo se o valacha Adulara od Honzy Chýleho. Po stráveném roce na jejím ranči jsme se společně přesunuly do stáje v Židovicích.“
A právě přesun do Židovic přinesl i nového trenéra, Ondřeje Pospíšila. „S Ondrou jsem začala objíždět i náročnější závody, především kola Českého skokového poháru. Pro spoustu lidí je téměř nepochopitelné, že jsem se takovýchto závodů začala účastnit až v dospělosti, i když jezdectví jsem se věnovala odmala. Ale tím, že rodiče s tímto sportem nikdy nepřišli do styku, ani jsme nevěděli, jaké jsou vůbec možnosti,“ vysvětluje Petra, která nyní se svým trenérem vyráží i na mezinárodní závody, například do Šamorína.
Tím, že Petra začala závodit v rámci Českého skokového poháru až jako dospělá, byla pro ní nejvhodnější seriálová soutěž určená pro amatéry. Netrvalo ale dlouho a jezdkyně se v malých soutěžích usadila a nastal čas posunout se výš. Jednu sezonu zakončila v rámci seriálu pro amatéry, do té další nastoupila rovnou v kategorii U25.
Petra také dodává, že sportovní začátky pro ní nebyly nejjednodušší. „Po spoustě pádů a nedokončených parkurů jsem měla ze závodění celkem respekt. Každý výjezd pro mě byl dost stresový a vždy jsem se těšila, až bude konec. Až s koupí Luckyho, kterého jsme pořídili s příchodem do Židovic, jsem si začala více věřit a závody si užívat. A právě s ním jsem absolvovala své první vyšší parkury, až do soutěží pro jezdce do 25 let,“ prozrazuje Petra a dodává, že Lucky je pro ní jejích životním koněm, pro kterého by letošní sezona měla být tou poslední. Poté si ho ale Petra plánuje ponechat a dopřát mu hezký důchod.
Počáteční respekt ze skákání občas Petru přivedl na myšlenku přeorientovat se na drezuru. Bohužel ve skokových stájích se nikdy nenašel nikdo drezurně založený, tak jezdkyně přirozeně zůstala u skákání. V současnosti už nad změnou disciplíny nepřemýšlí a ani ji žádná jiná neláká.
Mezi nejdůležitější lidi, kteří nesou zásluhu za dosažené úspěchy, řadí Petra v první řadě rodiče. Kromě nich ale v jezdeckém vývoji jezdkyně hrálo roli i několik trenérů. „V Chomutově mě trénovala Míša Jelínková, ke sportu jsem se dostala díky Petře Chroustové. Do vyšších soutěží jsem se podívala s Ondrou Pospíšilem, který je mým trenérem stále. Velmi mi pomohla i Bára Tomanová nebo Roman Drahota, který k nám do Židovic pravidelně dojíždí trénovat.“
Na nadcházející sezonu má Petra k dispozici tři koně, zmiňovaného Lucky, šestiletou klisnu a patnáctiletou Reu, se kterou plánuje posledních několik závodů. „Poté bych Reu předala mladší holčině u nás ze stáje, aby jí pomáhala sbírat zkušenosti,“ vysvětluje. Ve stáji ještě jezdí v práci dva mladé koně, na závody je ale ještě přenechá zkušenějšímu Ondrovi.
Plán závodů Petra musí trochu uzpůsobit škole, neboť v létě bude zakončovat bakalářské studium. V současné době ale má vše dobře rozvržené, takže u koní zvládá být klidně i šestkrát v týdnu a s organizací času nemá žádné problémy. „Určitě bych pak chtěla pokračovat ve studiu, ráda bych následně pracovala jako auditor. Koně jsou pro mě koníčkem a chtěla bych, aby pro mě jezdectví zůstalo zábavou a potěšením.“
Foto: poskytla Petra Soukupová
