Již ve svých čtyřech letech přilnula ke koním dnes úspěšná parkurová jezdkyně Adéla Včeláková. Od mala měla ráda všechna zvířata a koně především a pokaždé, když někde koně uviděla, tak se na ně hned musela jít přinejmenším detailněji podívat.
Vybavíte si ten svůj úplně první kontakt s koňmi a na kterém místě se později odehrávaly vaše jezdecké začátky?
Poprvé jsem se s koňmi sblížila na ranči v Málkově, kam jsem později začala docházet pravidelně na poníka Ferdu. Ke koním jsem se přivedla tak nějak sama, vzhledem k tomu, že nejsem z koňské rodiny.
V posledních letech býváte nejčastěji viděna na parkurových kolbištích. Jaké výkonnosti jste zatím v této disciplíně dosáhla?
Ano, to je také správně. Od začátku se věnuji parkuru a dosáhla jsem doposud výkonnosti stupně S**. Tento rok jsem si také vyzkoušela drezuru s poníkem mé sestry.
Jak vzpomínáte na své první závodní zkušenosti a v sedle kterých koní to bylo?
Svůj první hobby závod jsem jela s poníkem Wickedem Bubbl. Brown Sugar s.v.. První své oficiální závody jsem poté překonala s poníkem Joly’s Dario v Mělníku, bohužel jsem při tomto parkuru spadla.
Vedle ranče v Málkově, o němž už jste hovořila, byla ještě nějaká další místa, kde jste se vzdělávala v jezdeckém sportu?
Ještě jsem měla možnost pravidelně jezdit v Jezdecké stáji v Hořovicích u pana Opatrného, kde jsme také pořídili prvního vlastního poníka. Potom jsem působila ve Dvoře Hoffmeister a teď jezdím v Jezdeckém centru Zájezd u manželů Studničkových.
Kdo vás průběžně zdokonaloval a předával vám nové zkušenosti?
Ze začátku to byl bezpochyby pan Opatrný, dále jsem trénovala pod Nikolou Huškovou a Riou Hoffmeistrovou. Nyní trénuji s manžely Studničkovými, kterým také nejvíce vděčím za to, čeho jsem v jezdeckém sportu do této chvíle dosáhla.
Kdy se u vás dostavil takový ten první zásadnější úspěch a kterých dalších si osobně ceníte nejvíce?
Asi prvním zásadnějším úspěchem bylo stříbro s družstvem na poníkovském republikovém mistrovství. Dále si cením třetího místa ve finále pohárové série Czech Junior Cup ve Velké Chuchli a také druhého místa v závěrečném grand finále. Ale jinak jsem samozřejmě vždy ráda za každý dobře odjetý parkur.
Na které své koně vzpomínáte nejraději?
Z poníků nejraději vzpomínám na svou Pretty 11, která je opravdu speciální a dala mi spoustu zkušeností. Hlavně mě však naučila velké trpělivosti. Z velkých koní je to určitě můj první velký kůň Askany, který mě přenesl přes parkury od stupně ZM až do S**.
Máte nyní své vlastní koně a co spolu máte již za sebou?
Ano, v současném době mám tři kobyly – Struwwelliese, Dark Berry a Icaru. Se Struwwelliese jsem minulou sezónu překonávala parkury na výšce 130 centimetrů. S Icarou, kterou mám velmi krátkou dobu, jsem dosáhla úrovně S* a s Dark Berry se pravidelně účastníme jednotlivých kol Czech Junior Cupu a nejvýše jsme zatím spolu pokořily S**.
Jaké máte v tuto chvíli své sportovní ambice do budoucna?
Moje jediná ambice je stále se zlepšovat a posouvat se v jezdeckém sportu. Žádný určitý cíl nemám.
Foto: Zenon Kisza / poskytla Adéla Včeláková
