Římské závodiště Capannelle, kde vítězily plnokrevné veličiny jako Nearco, Falbrav nebo Overdose, bojuje o svou budoucnost. Pořadatel dostihů Hippogroup minulý týden oznámil, že nemůže přistoupit na podmínky nájmu požadované Římem a vrací tudíž pronajaté pozemky městu.

 

Podle původní termínové listiny přitom měla v Římě minulou neděli začít nová sezona. Místo dostihů ale slavná dráha momentálně zažívá úplně jiné scény.

 

V neděli se jeden z propuštěných zaměstnanců Hippogroup vyšplhal na 40 metrů vysoký sloup umělého osvětlení a vyhrožoval, že skočí dolů. Od pondělí stávkují i ostatní pracovníci, kteří zároveň přestali udržovat dráhu.

 

 

"Ztráta Říma by byla další velkou ranou pro už tak skomírající italské dostihy. Celý spor možná nejlépe vystihuje slavný citát novináře a spisovatele Giuseppe Prezzoliniho. Ten jednou řekl, že v Itálii není nic definitivnějšího než to, že je vše provizorní a nic provizornějšího než to, co je definitivní," řekl serveru Jezdci.cz znalec italského turfu Miroslav Hlahůlek.

 

Radnice mezitím předložila Hippogroup nový návrh, který nyní firma konzultuje s právníky. "Obě strany denně vydávají nová prohlášení a vzájemná nařčení. Věci se můžou změnit ze dne na den," dodává Hlahůlek.

 

Klíčová dráha pro 1300 koní

 

Řím tradičně funguje jako centrální italské závodiště. Konají se tady Derby Italiano, jarní klasiky Premio Parioli a Premio Regina Elena, ale také poslední italská grupa 1 Premio Lydia Tesio, kterou v únoru pattern komise snížila na grupu 2.

 

Vedle celé řady vrcholů kalendáře Capannelle hostí také množství provozních mítinků na umělém povrchu a po zrušení závodiště Tor di Valle se stalo také centrem klusáckých dostihů, kterým musel ustoupit populární a zejména v zimních měsících hojně vytěžovaný překážkový kurs.

 

Navíc je závodiště klíčovou tréninkovou centrálou. "Momentálně je tam ustájeno kolem 650 plnokrevníků a zhruba stejný počet stojí v centrálách nedaleko Říma. Což znamená, že Capannelle bylo důležitou drahou pro více než 1300 koní," upozorňuje Hlahůlek.

 

 

Jiná závodiště nabízejí trenérům volné boxy, ale při tak velkém počtu koní to není řešení pro všechny.

 

"Myslím, že pro mnoho majitelů by konec Capanelle byl poslední kapkou pro odchod z dostihového sportu. Velkým problémem je i to, že není jasné, kdo bude po odchodu Hippogroup zodpovědný za hlídání a údržbu závodiště. Už teď si trenéři stěžují na neudržovanou dráhu a špatné tréninkové podmínky," popisuje Hlahůlek.

 

Patová situace: Soud zasedne až příští rok

 

Římu momentálně vládne Hnutí pěti hvězd, které je dostihům nakloněno nejméně ze všech současných politických stran. Dosavadní spornou výši nájmu s Hippogroup sjednával bývalý starosta a ministr zemědělství Gianni Alemanno, který byl nedávno odsouzen za korupci a zneužívání pravomocí.

 

Podle pozorovatelů italského turfu spočívá jediná šance na brzké obnovení dostihů v případné dohodě Říma a Hippogroup. Že by se pořádání mítinků chopilo samo město, není v současné politické situaci příliš reálné.

 

Zahájení soudu kvůli sporu mezi městem a Hippogroup o výši nájmu a dlužné částky je naplánováno na duben 2020. "Hlavní důvod, proč Hippogroup návrh města odmítá, je ten, že město výši nájmu 66 000 euro ročně nepovažuje za definitivní, ale jen za jakousi zálohu do rozhodnutí soudu v roce 2020," dodává Hlahůlek.

 

 

Nouzovým řešením by mohla být aktivita asociace trenérů, která ale nedisponuje potřební finanční silou a musela by navíc překonat poměrně složité legislativní překážky.

 

Protesty, které nikoho nezajímají

 

Závodiště Capannelle bylo založeno v roce 1881, jeho současná podoba vzešla z přestavby v roce 1926. Ve zlaté éře italského turfu byl ikonou Capannelle nejen chovatel Federico Tesio, ale například také doživotní senátor a osminásobný premiér Giulio Andreotti, který byl celoživotním dostihovým příznivcem a vodil sem celou řadu vysokých státních návštěv.

 

"Takoví lidé a politici dnes bohužel našemu sportu chybí," shrnuje Miroslav Hlahůlek.

 

Odrazem vleklé krize je osud celé řady dalších slavných italských závodišť, která v posledních letech skončila. Turín svůj hipodrom zavřel kvůli výstavbě stadionu fotbalového Juventusu, nepřežily ani dráhy v Grossetu, Florencii nebo Livornu.

 

Zmiňované klusácké centrum Tor di Valle, které bylo postaveno pro olympijské hry v Římě a fungovalo 54 sezon, padlo před šesti lety za oběť projektu nového stadionu AS Řím. Dnes je opuštěné a zdevastované.

 

Že by podobný osud mohl postihnout Capannelle, si italští turfmani zatím nechtějí připustit. "Fungování dosavadního systému italských dostihů by se zhroutilo. Celý centrální region by vypadl a dostihová Itálie by se rozdělila na chudý provinční jih a bohatý mezinárodní sever," konstatuje Hlahůlek.

 

 

Výrazný by však byl i sociální a ekonomický dopad v souvislosti se zrušením množství pracovních míst. Zaměstnanci závodiště minulý měsíc blokovali zapálenými balíky slámy římský obchvat, jeden z nich se 13. února před radnicí polil benzínem a pokusil se upálit.

 

"Bouří se také trenéři, kteří se zúčastňují protestů a jednají v rámci své asociace. Už ale dochází k rozkolům mezi různými proudy, například mezi cvaláky a klusáky. V celostátních médiích to ale nemá téměř žádný ohlas, ta se věnovala raději protestům pastevců na Sardínii kvůli cenám mléka," krčí rameny Hlahůlek.

 

Starty českých koní v Římě byly v posledních sezonách spíše sporadické. Jedinou loňskou účastí byla expedice trenéra Ludvíka Harise, jehož Indian Eagle lehce vyhrál listopadové listed Premio Roma Vecchia na 2800 metrů.

 

Na startu Premio Roma se dvakrát objevil šampion mílařů Wireless. V roce 2016, kdy byl dostih vypsán ještě jako grupa 1, finišoval těsně čtvrtý, o rok později šestý. Opakovaně běžel v Capannelle i dvojnásobný Kůň roku Shamalgan, poslední starty českých překážkářů spadají do roku 2013.