Sobotní Investec Derby přineslo ten typ podívané, kterou dostihový příznivec sleduje se zatajeným dechem a vzpomíná na ni ještě po letech, přestože základní zápletku už mnohokrát viděl. Favorité někdy prohrávají a outsideři jednou za čas vítězí i v tak velkých dostizích jako derby. Jenže triumf ryzáka Serpentine v barvách Sue Magnier, Michaela Tabora a Derricka Smithe v něčem připomínal slavné vítězství neporaženého Frankela v 2000 Guineas nebo velká sóla hvězd jako Slip Anchor či Reference Point.

 

V jaké atmosféře by se takový výkon odehrál za normálních okolností a jak velký hukot by na tribunách vládl v době, kdy v derby debutující Emmet McNamara vytočil Tattenham Corner s náskokem dobrých dvanácti délek, se nikdy nedozvíme. Britské derby se poprvé ve své předlouhé historii běželo před prázdnými tribunami. Po doběhu podle očitých svědků oněměla i hrstka aktivních účastníků, kteří měli v sobotu do Epsom Downs přístup.

 

Aidan O’Brien nasedlal osmého vítěze derby a stal se tak nejúspěšnějším trenérem v historii slavného dostihu. Jeho sérii zahájil v roce 2001 vítězův otec Galileo, který se s pěti úspěšnými potomky rovněž postaral o historický milník. O jednoho vítěze přeskočil dosavadní rekordmany Sir Peter Teazle, Waxy, Cyllene, Blandford a Montjeu. "Máme všichni obrovskou radost. Je velké privilegium  mít ve stáji takto skvěle odchované koně," vyzdvihl O’Brien.

 

 

Třicetiletý McNamara poslal Serpentine (25:1) na špici prakticky hned po startu, na dalších pozicích se záhy usadili další outsideři Khalifa Sat (50:1)  a Amhran Na Bhfiann (66:1) - a toto pořadí zůstalo zachováno i po dvanácti furlonzích. Favorit Kameko dosáhl jen na čtvrté místo, následovaný pátým English Kingem. Na velké pořadí se vyplácelo 56 000 za jednu vsazenou libru.

 

"Bylo to skoro až bizarní. Prázdné tribuny, všude ticho. Já přitom nic neslyšel už během dostihu. Jediný zvuk, který jsem zaznamenal, byl dech koní za mnou. Aidan mi řekl, abych šel své tempo, nechal ho nadechnout a abych pak mazal. Měl pravdu," konstatoval McNamara.

 

O'Brien: Každý má za určité konstelace šanci

 

Žokejové poražených favoritů byli po doběhu kritizováni za špatný odhad tempa. Naopak vítěz ho nastavil dokonale. Náskok Serpentine začal výrazně narůstat zhruba od poloviny dostihu a ještě v cíli měl 5 1/2 délky k dobru.

 

"Aidan mi už dříve řekl, že za jistých okolností můžu i vyhrát. Během dostihu mi přišlo, že jsem se dostal do vedení až příliš snadno. Ani jednou jsem se neohlédl, soupeře za sebou jsem jen slyšel. Věděl jsem, že nejdu zrovna nadzvukovou rychlostí, tak mi došlo, že si mě nevšímají. Jen jsem doufal, že stopky v mé hlavě nejsou úplně mimo. Přišlo mi, že v první polovině dostihu jsem koni ušetřil dostatek sil," dodal McNamara.

 

Aidan O’Brien se na dostih díval doma v Irsku společně se svými syny. “Donnacha řekl už po pěti furlonzích: Tohle vyhraje Emmet. Byl na špici, měl tam dokonalý klid a bylo jasné, že tenhle kůň nezastaví. Emmet ho odjezdil brilantně. Věděl, že sedí na koni, který prostojí každý yard tohoto dostihu,” prohlásil O’Brien.

 

 

Pro Serpentine bylo derby čtvrtým dostihem kariéry, z řad nezvítězivších se vyčlenil teprve minulou sobotu v Curragh. Před startem se o něm mluvilo jako o pomalu zrajícím koni, který může být potenciální nadějí pro St. Leger a v Epsomu může vzhledem k chybějícím zkušenostem a možná i třídě sehrát roli vodiče. Právě tato domněnka spolu se vzpomínkou na různé coolmorské manévry s diktováním tempa možná ukolébala některé ze soupeřů.

 

Právě O’Brienova bilance v derby však nejlépe ukazuje, že centrála Ballydoyle neposílá větší počty koní do tohoto dostihu jen s výhledem týmové taktiky. O’Brien při podobných příležitostech rád zdůrazňuje, že každý z jeho svěřenců má za určitých předpokladů a při potřebném průběhu dostihu šanci na vítězství. Pouze tři z jeho osmi derby-vítězů byli sázkovými favority a například Wings Of Eagles uspěl navzdory kursu 40:1.

 

Od října nevyhrál

 

Serpentine se až do soboty pohyboval v dostizích nezvítězivších. Týden před derby zvítězil o devět délek, když šel poprvé ze špice a dostal lícní beránky. Na špičku ročníku však poprvé narazil až v Epsomu.

 

Svým původem měl přitom veškeré předpoklady uspět. O otci Galileovi již byla řeč, matka Remember When byla druhá v Oaks za skvělou Snow Fairy a zároveň je tříčtvrteční sestrou Dylan Thomase, který byl sám těsně třetí v derby.

 

Podobné rysy - velké předpoklady kombinované s nenápadností - však vykazuje i příběh vítězného jezdce. Emmet McNamara je šampionem irských žáků z roku 2008, ale v poslední době dostával jen minimum příležitostí. Derby bylo teprve jeho devátým startem v letošní sezoně, poslední vítězství zaznamenal v říjnu. Že se štěstí otáčí, však signalizovalo už před týdnem druhé místo v irském derby.

 

 

"Asi jsem si to  schoval na dnešek," komentoval McNamara svou dlouhou černou sérii. "Dostat dobrou příležitost v Irsku je hodně těžké, navíc nepatřím k nejlehčím jezdcům. Ale Aidan naštěstí ví, že denně jezdím v práci a jsem naprosto fit, takže když se objeví pár startujících ve velkém dostihu jako dnes, dává mi šanci."

 

V neděli McNamara pojede ještě Prix du Jockey Club v Chantilly, po němž musí kvůli restrikcím v souvislosti s pandemií Covidu-19 strávit po návratu domů čtrnáct dní v karanténě. “Budu v karanténě klidně i 14 měsíců,” vtipkoval po svém životním úspěchu.

 

Výjimečná Love opět nadchla

 

Coolmore slavil vítězství i v Oaks, které se poprvé v historii konalo ve stejný den jako derby. Vítězka 1000 Guineas Love strávila pod Ryanem Moorem větší část dostihu schovaná v poli a v cílové rovině přišla s explozivním zrychlením. Ryzka zvítězila o devět délek v novém rekordu dostihu 2:34,13.

 

"Myslím si, že je to výjimečná klisna, dnes to bylo hodně působivé," glosoval Moore. "Je těžké říct, že bych někdy mohl mít lepší klisnu než je ona," dodal O’Brien, pro něhož to bylo osmé vítězství v Oaks.

 

Love by mohla výhledově směřovat do St. Legeru, její tým nevyloučil ani případnou účast v Ceně vítězného oblouku.

 

 

 

Půl hodiny po Theophilově vítězství v první kvalifikaci bylo pardubické tiskové středisko už poloprázdné. Ve vzdálenějším rohu pod zkosenou střechou jsme seděli už jen s Petrem Guthem. Petr je nejen šéfredaktorem Dostihového světa a agilním fotografem, ale i jedním z nejvíce zcestovalých českých turfmanů. O britském derby už mnohokrát referoval přímo z Epsomu a atmosféru předobrazu všech modrých stuh na světě zná velmi důvěrně.

 

Teď seděl na úrovni poloviny cílové roviny v Pardubicích a sledoval na počítači přímý přenos. Díval jsem se mu přes rameno a minimálně do poloviny dostihu jsem zůstával v klidu. "On to vyhraje," pravil lakonicky Petr po pár okamžicích. “Ale ne, nevyhraje,” oponoval jsem a vybavil jsem si několik generací coolmorských vodičů, ochabujících nejpozději s příchodem do epsomské cílové roviny.

 

"Počkat, to už je Tattenham Corner!" uvědomil jsem si překvapeně a v té chvíli nám začalo být oběma jasné, že tento ročník britského derby bude patřit mezi ty nezapomenutelné. Tady máte v kostce odpověď na to, proč jsou dostihy tak krásné. Přitom rušný dostihový víkend sotva začal. Na domácí frontě pokračuje Karlovými Vary a Lysou nad Labem, mezinárodní scéna se těší na letošní debut Enable...