Hřebčín Janow Podlaski, který je celosvětově známý svým špičkovým chovem arabských plnokrevníků a angloarabů, se po čase opět dostal na titulní strany. Tentokrát nejde o personální změny vynucené vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), nýbrž o hospodaření.
Reportéři rozhlasové stanice TOK FM zjistili, že finanční situace výkladní skříně polského chovu je více než neutěšená. Vedení hřebčína podle stanice na podzim informovalo své nadřízené na ministerstvu zemědělství o možnosti ztráty finanční likvidity. Informace médií později potvrdil za hřebčín Grzegorz Czochański.
Podle serveru agropolska.pl nakonec k černému scénáři nedošlo, neboť "tržní hrozby se neuskutečnily". Hřebčín podle svých manažerů zaplatil všechny faktury včas a nedluží ani zaměstnancům na mzdách.
Správní rada nyní dostala za úkol vypracovat dlouhodobý plán obnovy, který by měl být brzy předložen k posouzení.
Úřady dlouho odmítaly poskytnout podrobnosti k hospodaření hřebčína jak médiím, tak poslancům Občanské platformy. Nyní zveřejněná čísla potvrzují dramatický propad. Zatímco v roce 2015 hřebčín hospodařil se ziskem 3,2 milionu zlotých, v roce 2016 to bylo už pouze 81 tisíc a o rok později dokonce skončil ve ztrátě 1,6 milionu zlotých.
Stát ovšem odmítl zveřejnit data k prodeji arabských koní z posledních čtyř let s poukazem na obchodní tajemství. "Což je překvapující, neboť ceny koní prodaných na aukci Pride Of Poland nikdy nebyly tajemstvím," píše web TOK FM.
Hřebčín Janow Podlaski byl založen v roce 1817 a je nejstarším fungujícím státním hřebčínem v Polsku. Arabští plnokrevníci narození v chovu nedaleko hranic s Běloruskem jsou považováni za polské národní stříbro.
I proto nejnovější aféra vyvolala velké pozdvižení v médiích i na sociálních sítích. "Janow Podlaski vznikl krátce po Napoleonovi. Přežil dvě světové války, přežil komunismus. Dnešní časy PiS, to už je jiný příběh,"
napsal na Twitteru uživatel TomekB.
Ilustrační foto: Renáta Kolářová