Nikita Kodadová se narodila do jezdecké rodiny, která vlastní rodinný statek s koňmi. Tato jezdkyně se od svých jezdeckých začátků věnuje výhradně parkurovému skákání a v nedávné době dosáhla své nejvyšší výkonnosti v tomto sportu, když překonala parkur stupně T* při Grand Prix Martinice 2021. 

 

Kdy jste se poprvé posadila na koně a jak se to celé dále vyvíjelo? 

Na koně jsem se poprvé posadila už ve svých třech letech, jelikož nás naše mamka k jezdeckému sportu chtěla vést už opravdu odmalička. Následně, když mi bylo osm let, jsem začala získávat první závodních zkušenosti v sedle poničky jménem Gofinka, ale tím úplně prvním učitelem pro mě byl poník Jerry. Později jsem se přesunula už k velkým koním a zpočátku jsem se zdokonalovala s klisnou Lilien. Takto vypadal můj jezdecký vývoj od úplného začátku. 

 

Ve kterém areálu jste získávala tyto jezdecké zkušenosti? 

Celá naše rodina pochází ze Svržna, což je obec vzdálená asi 20 kilometrů od Domažlic. V této obci se nachází náš rodinný statek Agro chov koní, kde v této době máme kolem šedesáti koní a celé moje jezdecké začátky probíhaly právě na tomto místě pod vedením mojí mamky Michaely Kodadové. Důležitou roli vedle mamky hrál také náš děda, který tento statek pořídil a společně s mými rodiči ho celý přizpůsobili k chovu koní. Mamka už poté začala shánět sportovní koně a celé se to takto hezky rozrostlo. 

 

Kdo další se podílel na vašem jezdeckém rozvoji a vzdělávání v tomto sportu? 

Naším prvním trenérem už od poníkovského období byl Jaroslav Kůst, s nímž jsme byli spojení asi zatím nejdelší dobu. Dále jsme nějakou dobu spolupracovali s Petrem Maškem, Dagmar Rédlovou a v těchto dnech jezdím koně pro Milana Pěchoučka, který mi předává další zkušenosti a pracuje se mnou na dalším zlepšení. 

 

 

S jakými ambicemi jste vstupovala do jezdeckého prostředí? 

Vůbec jsem na začátku neměla žádný konkrétní cíl a určitě jsem nečekala, že se dostanu až na úroveň T* v parkuru. Mým cílem nejdříve bylo dostat se na mistrovství České republiky a dobře se umístit. Libí se mi i drezurní styl ježdění, ale v naší stáji jsme neměli drezurní koně k dispozici, takže to bylo vždy zaměřeno na parkurový sport. 

 

Co tedy patří mezi vaše dosavadní nejcennější sportovní úspěchy? 

V tomto případě budu asi klást důraz na moje mistrovské účasti, přičemž velmi dobře jsme si vedli s družstvem při loňském mistrovství v pražské Velké Chuchli, když jsme skončili čtvrtí. Mezi jednotlivci se mi dařilo v Martinicích v kategorii mladších juniorů, tam jsem obsadila osmé místo. V letošní sezoně se mi podařilo vybojovat také několik hezkých umístění, například při Grand Prix Martince 2021. Při této události jsem absolvovala své první T se skvělým koněm Cartano K, za což patří veliký dík Milanu Pěchoučkovi. 

 

Můžete nám prozradit, kteří koně jsou pro vás těmi nejvíce výjimečnými? 

Sem patří jednoznačně jedenáctiletý valach Amarillo, s nímž jsem se dostala od úplného začátku od Z parkurů až do dnešní úrovně ST. V této době mám v tréninku další své velmi oblíbené kobylky, jimiž jsou Helieta a Padova. 

 

Letošní sezona je již v plném proudu. Co by měl být takový ten hlavní vrchol této sezony a jaké jsou vaše plány do budoucna?  

V tomto roce bych se chtěla kvalifikovat na mistrovství České republiky do kategorie žen a ráda bych také byla členkou našeho oblastního mistrovského družstva. Do budoucna bych určitě ráda pokračovala ve stopách maminky a dědy na našem statku. Budeme dále připravovat sportovní koně a posouvat se stále dál a dál. 

 

Foto: Patricie Mazuchová, Martina Kůstková / poskytla Nikita Kodadová