Nejstarší oficiální soutěž týmů v parkurovém skákání, to je Nations Cup neboli Pohár národů. Poprvé se uskutečnil údajně v roce 1909, ale pod taktovkou Mezinárodní jezdecké federace FEI probíhá pravidelně od roku 1930. Za dobu své existence nesl mnoho názvů po významných osobnostech a později po sponzorech. Od Queen´s Trophy, přes President´s Cup a Prince Philip Trophy, Gucci Trophy, po Samsung Nations Cup, Furusiyya Nations Cup až po dnešní Longines Nations Cup.

 

Jde o seriál soutěží národních družstev, které se jezdí v rámci závodů s označením CSIO. Takových závodů je během sezony celá řada napříč světem, jenž je rozdělen geograficky do skupin. Země v rámci svých skupin sbírají body do žebříčku, a podle daného klíče pak postupují případně do finále. 

 

Při jednotlivých soutěžích Poháru národů proti sobě nastupují národní družstva složená obvykle ze čtyř jezdců, minimální počet jsou tři jezdci. Týmy absolvují dvě totožná kola a výsledky členů týmu se sčítají. Družstvu v čtyřčlenném složení se nezapočítává nejhorší výsledek z každého kola, u tříčlenných sestav se sčítají všechny jízdy. Vítězí družstvo s nejnižším počtem trestných bodů po dvou kolech. V případě shodného výsledku po dvou kolech dochází na rozeskakování. 

 

Tolik velmi stručný výtah z pravidel, která prošla za léta existence série mnoha změnami. Zejména samotná struktura seriálu, tedy rozdělení zemí, bodování a postup do finále. Celosvětové top finále se koná od roku 2013, vždy v Barceloně koncem září nebo začátkem října.

 

 

V letošní sezoně se závodilo, respektive mělo závodit, v rámci sedmi regionů. Z Evropy, jež je jezdecky nejsilnějším kontinentem, mohou postoupit do finále pouze týmy z takzvané Divize 1, tedy z nejobtížnějších Pohárů národů na úrovni pěti hvězd, které se konaly St. Gallen, Sopotech, Rotterdamu, Falsterbo, Hicksteadu a Dublinu. Vedle těchto míst se pak uskutečnily závody CSIO5* pouze v Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech, Coapexpanu v Mexiku a v kanadském Vancouveru. 

 

Na finále do Barcelony se nakonec vypravily týmy pouze ze tří regionů, z nichž nejsilnější zastoupení měla právě evropská první divize. Přihlásily se také týmy ze severní a střední Ameriky a svá družstva vyslaly i federace z jihoamerické skupiny. Hostitelská země pak má účast jistou automaticky. Do úvodní kvalifikace nastoupily 29. září tyto celky: Argentina, Belgie, Brazílii, Francie, Irsko, Kanada, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. 

 

Šest z těchto týmů postoupilo do velkého finále, zbylých sedm absolvovalo v sobotu 1. října Challenge Cup. Z dílčího vítězství se v něm nakonec radovali Mexičani, kteří za sebou nechali druhé Švédy a třetí Brazilce.

 

O den později se pak rozhodovalo o šampionovi celé série. Nejlepší formu prokázali v kvalifikaci jezdci Francie, ale nakonec je dokázali porazit reprezentanti Belgie. Sestava Koen Vereecke, Jerome Guery, Gilles Thomas a Gregory Wathelet zapsala v jednokolovém finále nulu, když se škrtalo jediné shození posledního jmenovaného jezdce. Francouzi dojeli druzí, třetí místo obsadili zástupci Švýcarska.

 

 

Při pohledu do desetileté historie finále série zjistíme, že nejúspěšnější jsou vítězové letošního ročníku, kteří dosáhli na hattrick. Vedle sezony 2022 slavili Belgičani triumf také v letech 2018 a 2015. Stejně úspěšní jsou ještě Nizozemci, kteří dokázali zvítězit v letech 2014, 2017 a 2021. 

 

Po jednom prvenství mají Francouzi, a to z roku 2013, Němci, kteří ovládli finále sezony 2016 a Irové, kteří zvítězili v roce 2019. Ročník 2020 výrazně zasáhla pandemie Covidu-19, jež přinesla rušení mnoha sportovních akcí a finále Nations Cupu nebylo výjimkou.

 

Připomeňme, že atmosféru v Barceloně zažil i český národní tým, který se do něj probojoval po skvělé sezoně 2015 z dnes už neexistující Divize 2. Sestava ve složení Emma de Moussac, Aleš Opatrný, Zuzana Zelinková a Ondřej Zvára se z kvalifikace dostal do Challenge Cupu, v němž obsadil deváté místo.

 

Zdroj: FEI

 

Foto: Richard Juilliart / FEI