Hřebčínu Napajedla hrozí zánik, koně museli odvézt jinam. Chov plnokrevníků v Napajedlech možná skončí. Konec tradice po 137 letech. To jsou jen některé z titulků, které proběhly minulý pátek českými médii. Nebývalou smršť reakcí, během níž před bránou nejúspěšnějšího tuzemského hřebčína rozbilo svůj stan hned několik televizních štábů, rozpoutal na první pohled nenápadný příspěvek transportní firmy na sociální síti.

Ta se na svém facebookovém účtu pochlubila převozem březí klisny a dvou hříbat z Napajedel do Krabčic, “jelikož hřebčín bude končit”. Následné stovky sdílení a komentářů na sociálních sítích po čase opět posunuly situaci napajedelského hřebčína do hledáčku veřejného zájmu a jen umocnily zvláštní atmosféru, panující v poslední době kolem erbovního plnokrevného chovu.

Ani televizním a rozhlasovým novinářům se totiž nepodařilo získat stanovisko majitelů, otrokovické společnosti Sygnum s.r.o. rodiny Sieklíkových, a tak jejich zpravodajství postrádalo to hlavní - skutečnou odpověď na otázku, co s hřebčínem bude dál a zda se tradice založená v roce 1886 Aristidem Baltazzim opravdu nachýlila k definitivnímu závěru.

Jisté je, že už nějakou dobu patrné utlumování napajedelského hřebčína nabralo v minulých týdnech a měsících na obrátkách. Většina vlastních chovných klisen s výjimkou Koně roku 2016 Dally Hit byla rozprodána, klisny jiných majitelů dostaly k 31. lednu 2023 výpověď a další zájemci o ustájení již byli odmítáni.

Hřebčín opustili také poslední dva plemeníci - Wireless se přesunul do Maďarska, novým působištěm Pouvoir Absolu jsou Vlachovice. Poprvé od přechodu fronty v závěru druhé světové války tak v Napajedlích nestojí žádný licentovaný hřebec a letošní sezona bude s největší pravděpodobností první od roku 1886, kdy se v hřebčíně nebude vůbec připouštět.

Nesnadné hledání příčin

K rozvratu stěžejní adresy v českém chovu dochází paradoxně v době, kdy by naopak měla těžit z narůstajícího zájmu kupců po jedné z nejúspěšnějších sezon své moderní historie. V Napajedlích vyrůstající odchovanec Petra Karlíka Gasparini loni zvítězil ve Slovenském derby i obou exfederálních verzích St. Legeru a je horkým kandidátem na titul Koně roku. Vlastní odchovankyně Vignetta ovládla Oaks, Dally Top sbírala klasická umístění. Willemina se stala zimní královnou, Ralph doběhl druhý v Ceně zimního favorita a mezi staršími odváděli vysoký standard Wellunca, Lailaho a Orleano. Na překážkách reprezentovali Napajedla Talent, Sacamiro, Gatsby, neporažený Greek Dessert nebo vítěz Ceny Labe Well Absolut.

Nejistý osud Napajedel je v dostihových kuloárech už nějakou dobu veřejným tajemstvím. Hřebčín nechal předloni připustit sedm klisen, loni už pouze jednu. Seriózní vysvětlení příčin neradostného stavu se však hledá obtížně. Majitelé, zastoupení jednateli Antonínem Sieklíkem mladším a Miroslavou Kotačkovou, už několik let nekomunikují s médii a kdysi intenzivně aktualizované webové stránky hřebčína jsou vypnuty.

Žádné bližší informace nemá ani řídící dostihová autorita. Rada Jockey Clubu ČR na svém minulém zasedání uložila prezidentovi JC Josefu Bečvářovi, aby oslovil majitele hřebčína se žádostí o vysvětlení jejich záměrů.

Lze tak jen spekulovat, jak velký podíl na současných napajedelských problémech má ekonomický útlum spojený s pandemií covidu-19, následovaný energetickou krizí a inflací. Podle informací serveru Jezdci.cz však významnou roli v rozhodnutí rodiny Sieklíkových přerušit činnost hřebčína sehrály i nenávratně poškozené vztahy s dostihovou veřejností poté, co v roce 2019 vyšlo najevo, že se plánuje developerský projekt na osmi hektarech výběhů.

Od kupónové privatizace k novému vlastníkovi

Pojďme se stručně vrátit v čase. Ještě v roce 1989 fungoval hřebčín Napajedla jako součást Plemenářského podniku Tlumačov, spadajícího pod generální ředitelství Státních plemenářských podniků. Necelé dva roky po revoluci se stal samostatným závodem a již před první vlnou privatizace padla naděje udržet hřebčín v rukou státu.

Podle vzpomínek tehdejšího ředitele Zdeňka Hlačíka preferovala privatizační komise ministerstva zemědělství přímý prodej předem určenému zájemci, což z hlediska dalšího osudu hřebčína otevíralo značná rizika. Konečné slovo však mělo ministerstvo pro správu národního majetku, které dalo zelenou vytvoření akciové společnosti formou kupónové privatizace.

K 30. dubnu 1992 vznikl Hřebčín Napajedla a.s., čítající asi 2500 drobných akcionářů. Z těch velkých vlastnil třicetiprocentní balík akcií Fond národního majetku. Hřebčín se musel vypořádat s restitučními nároky na některé pozemky, ale i s dědictvím nesplacených úvěrů po PP Tlumačov ve výši více než 14 milionů korun, zatěžujících jeho hospodaření na mnoho let.

Kontrolní balík akcií několikrát změnil majitele, až v březnu 2005 získala 88,86 procentní podíl společnost BC Logistics s.r.o., ovládaná dnes 72letým Antonínem Sieklíkem starším. Podnikatel ve spediční přepravě nebyl koňařem ani znalcem dostihového sportu, jeho motivace koupit hřebčín byla svázaná spíše s lokálpatriotismem a snahou zachovat významnou místní tradici.

Sieklíkovým vstupem se Napajedla stala poprvé od roku 1930 opět čistě soukromým hřebčínem. Nový majitel provedl několik větších investic a snažil se o rozvoj chovu i areálu. Jedním ze zlomů jeho vztahu k hřebčínu byla nepodařená anabáze s nákupem vítěze grupy 1 Relaxed Gesture, který dal v Napajedlích jediného potomka. Výrazně úspěšnější byli jiní získaní plemeníci jako Egerton, Stormy Jail či Pouvoir Absolu.

Zásadním mezníkem se stal 30. červen 2014, kdy došlo k převodu jmění zanikající společnosti Hřebčín Napajedla a.s. na firmu Sygnum s.r.o. Z pohledu majitele to zároveň znamenalo předání rodinné štafety, neboť jednateli firmy byli Antonín Sieklík mladší a jeho sestra Miroslava Kotačková.

Již o rok dříve se vedení hřebčína ujala Martina Benková, které se podařilo stabilizovat kvalitu mateřského stáda a nastartovat vývoj, na jehož konci byla mimořádně úspěšná sezona 2022. Právě Benková dlouhá léta reprezentovala hřebčín navenek před dostihovou veřejností, neboť samotní majitelé se na závodištích ukazovali jen zřídka.

Neochota vysvětlovat

Zvláštní antagonismus, který během let narůstal mezi rodinou Sieklíkových a dostihovou scénou, naplno vyhřezl na jaře 2019. Kácení několika desítek starých stromů v okolí výběhů napřímilo pozornost na připravovaný developerský projekt, v rámci něhož má být osm hektarů pastvin v bezprostředním sousedství historického dvora proměněno na stavební parcely.

Majitelé hřebčína požádali město o změnu územního plánu již začátkem roku 2019 a deklarovali, že z výnosu plánovaných bytových domů chtějí financovat provoz hřebčína. Tehdejší zastupitelé v čele s bývalou starostkou Irenou Brabcovou kývli na pořízení studie, proti projektu však protestovala část občanů a prostřednictvím petice i dostihová a koňařská veřejnost.

Tváří petice se stal bývalý zootechnik hřebčína a někdejší napajedelský starosta Antonín Černocký. Loni zesnulý odborník jakoukoli výstavbu v bezprostředním sousedství hřebčína razantně odmítal. "Říkám otevřeně, že by to znamenalo zánik chovu. Nezbyl by tam ani koňský chlup," řekl serveru Seznam Zprávy.

Pro místní Napajedelské noviny dodal: "Poprvé mě oslovil bývalý majitel hřebčína s nynější spolumajitelkou někdy v létě roku 2018. Ptali se mě, co bych řekl na to, kdyby byla vedena cesta z Maliny I přes pastviny do zámeckého parku. Jednoznačně jsem tehdy řekl ne. V té době ještě o nějakém sídlišti ani nebyla řeč…"

V této fázi majitelé hřebčína udělali zásadní chybu. Neposkytli veřejnosti detaily o chystaném záměru ani svém pohledu na věc a zahalili se mlčením. Když se server Jezdci.cz pokoušel v létě 2019 pořídit s Antonínem Sieklíkem mladším a Miroslavou Kotačkovou rozhovor, odmítli s poukazem na znechucení z údajné negativní mediální kampaně.

Místo toho, aby dostihové scéně připomněli, že rodinná firma už řadu let dotuje hospodaření hřebčína a významně se tak podílí na úspěších českého chovu, nechali se svou komunikační neochotou a nepřítomností na závodištích vmanévrovat z pohledu dostihové obce do pozice těch, kdo s hřebčínem nemají dobré úmysly.

Vzácný vhled do myšlení a postojů majitelů představoval článek o posledním chovatelském dnu v Napajedlích, který vyšel v říjnu 2020 v Napajedelských novinách.

"Nám, kteří cítíme za napajedelský chov zodpovědnost, kalil radost z hezkého dne fakt, že se od loňského roku potýkáme s nedůvěrou některých našich dlouholetých klientů, kteří na Chovatelský den 2020 nepřijeli, protože s námi rázem přerušili komunikaci. Jsme přesvědčeni o tom, že se tak stalo po snahách rádoby podporovatelů a samozvaných zachránců napajedelského chovu. Ti v loňském roce neváhali objíždět dostihové dny po celé České republice, přičemž nevynechali ani Bratislavu, kde šířili své smyšlené teorie a před klienty nás pomluvili. V této době, kdy tuzemský chov anglického plnokrevníka prochází velmi těžkým obdobím a prodeje českých odchovanců již dlouhou dobu citelně klesají, nás tak dostali do velkých problémů. Těmto okolnostem, které prakticky nemůžeme ovlivnit, jsme nuceni se přizpůsobit. O to více nás mrzí, že na rozdíl od současných vlastníků, kteří chov koní celé roky dotují z vlastních prostředků, aniž by to většina napajedelských obyvatel věděla, se do popředí zájmu dostávají hlasití aktivisté, kteří napajedelskému chovu nikdy nepřispěli ani korunou, nepřivedli žádného klienta, zkrátka s ničím nepomohli. A nyní navíc ještě škodí," píše se v textu podepsaném "vedení hřebčína".

Developerský projekt jako spása?

Už o čtvrt roku dříve, v červnu 2020, společnost Sygnum představila zastupitelům urbanistickou studii s dvěma návrhy obytné čtvrti v lokalitě Výběhy z dílny brněnské architektonické kanceláře RAW.

"Varianta jedna je zpracována pouze na pozemku firmy Sygnum a řeší výstavbu jedenácti nízkopodlažních bytových domů. Varianta dvě se opírá o platný Územní plán města Napajedla a řeší také část sousedních pozemků v lokalitě Stará Hora, na nichž je do budoucna uvažována možnost výstavby bydlení v rodinných domech. V prvním případě je dopravní napojení nové čtvrti řešeno samostatně ze západní části pozemku, v druhém případě je navržena také možnost propojení pozemku firmy Sygnum se zmíněnými pozemky určenými pro zástavbu rodinnými domy," řekla Miroslava Kotačková v rozhovoru pro Napajedelské noviny.

Na námitky, že podle kritiků bude developerský projekt znamenat konec chovu koní v napajedelském hřebčíně, odpověděla: "Naopak – tento záměr by měl významně pomoci financovat jeho zachování. Mohu s čistým svědomím říci, že napajedelský chov anglického plnokrevníka nezanikl jen a pouze díky podpoře naší rodiny. Současná doba totiž chovu dostihových koní v České republice vůbec nepřeje, a pokud bychom v předchozích letech neuchránili napajedelský hřebčín před úpadkem, již by neexistoval. Velkou ránu navíc napajedelskému chovu zasadila negativní kampaň vedená nám všem dobře známým aktivistou, který pod vlajkou záchrany napajedelského chovu v loňském roce sbíral podpisy pro svou petici a pomluvil nás před mnoha našimi klienty. Mnozí z nich na nás v důsledku toho zanevřeli a rozhodli se nekupovat koně z Napajedel a nepřipouštět v Napajedlích svoje klisny. Vloni na podzim se nám tak nepodařilo prodat skoro polovinu ročků, pro něž jsme začátkem letošního roku velmi obtížně hledali umístění, přestože jsme je nabízeli zdarma anebo do bezplatných pronájmů. To vše naši situaci dále zhoršilo a museli jsme sáhnout ještě hlouběji do našich finančních rezerv, jimiž chov koní v Napajedlích dotujeme, abychom ho nadále udrželi."

Prezentovaný záměr počítal s tím, že historický dvůr hřebčína se v budoucnu bude využívat pouze jako zimní stáje a na pastevní sezonu se koně budou stěhovat na Pěnné.

Komunální volby z podzimu 2022 však přinesly změnu rozložení sil v napajedelském zastupitelstvu, kde získali navrch odpůrci výstavby. Změna územního plánu má být projednávána letos v červnu.

Nejistý výhled

Utlumení provozu hřebčína z posledních dvou měsíců vyvolává zásadní otázky. Pokud měl být developerský projekt receptem majitelů na další financování chovu, jak se jejich záměry změnily poté, co hřebčín prakticky rozpustili? Je současné utlumení dočasné nebo trvalé? A jaký bude další osud historických budov, v nichž nyní zůstává poslední hrstka koní a které by potřebovaly nákladnou rekonstrukci? Nevíme.

V průběhu této zimy obdržela firma Sygnum minimálně jednu nabídku na různé varianty odkupu hřebčína a jednu nabídku na pronájem ze strany významných dostihových subjektů. Obě byly odmítnuty s tím, že hřebčín není na prodej.

Pro domácí chov je poslední vývoj v Napajedlích hned dvojí ranou. Nejen, že napajedelský hřebčín představuje důležitý symbol českého turfu a jeho historické kontinuity, ale také poskytoval služby mnoha malým a středním chovatelům, kteří nyní musí hledat jiné řešení.

Bylo by chybou upírat současným majitelům nesporné zásluhy, které mají nejen o samotná Napajedla, ale i český chov jako takový. Je důležité jim za dlouholeté angažmá poděkovat a ocenit jejich finanční nasazení. Jedním dechem je však nutné dodat, aby zvážili, zda si nejen dostihová veřejnosti nezaslouží mít kompletní informace.

Hřebčín Napajedla je už sedmnáct let soukromým majetkem, o jehož osudu rozhoduje výhradně majitel. Tak to aspoň říkají legislativa, společenské konvence i dobré lidské mravy a je to naprosto v pořádku. Pokud však získáte do svého majetku instituci historické hodnoty s přesahem do kulturní sféry, je třeba zároveň chápat, že společně se slavnou minulostí a hodnotou jména přebíráte i závazek. A že části společnosti na této hodnotě natolik záleží, že se nelze vyhnout jisté formě veřejné oponentury.

Nezbývá než doufat, že současný napajedelský pat není definitivní tečkou za slavnou historií.

Ilustrační foto: Eva Kopečná