Jak vzpomínáte na uplynulou sezonu?

Sezóna 2018 byla v mnohém přelomová a plná překvapení: první výsledek nad 70 % na mezinárodních závodech úrovně CPEDI3*, vysněný start na WEG v Tryonu díky podpoře Nadace rodiny Kellnerových, které tímto velmi děkuji. Zkrátka a dobře, byl to rok plný povětšinou příjemných překvapení. A samozřejmě také historický mezinárodní mítink úrovně CPEDI3* v České republice.

Je pro vás zisk mistrovského titulu tím největším úspěchem, nebo ho ještě něco překonalo?

Zisk mistrovského titulu je bezesporu největším národním úspěchem. Je to pro mě velice ceněný závod. Zúčastnit se vrcholu domácí sezóny je snem každého jezdce. U mě to není jinak. Zároveň je s tím spojena i obrovská odpovědnost, závodit před domácím publikem.

Pokud pomineme ty největší sportovní úspěchy, byla uplynulá sezona v něčem výjimečná/jiná, než ty předešlé?

Jak už jsem zmínila výše, byla doslova přelomová. Plná pozitivních jezdeckých „poprvé”: první start na Světových jezdeckých hrách v „Grade I ”, překonání hranice 70 % při volné sestavě na hudbu v rakouské Stadl Pauře.

S jakými plány jste šla do sezony 2018? Předčila vaše cíle a očekávání?

Tato sezóna měla být spíše relaxačního rázu. Díky tomu, že se letošní sportovní vrchol konal až za oceánem, což v sobě ukrývalo značnou finanční náročnost, tak jsme zprvu vůbec neočekávali, že by se start až ve Spojených státech amerických skutečně podaří. Jenže zázraky se dějí. Díky podpoře Nadace se nám nakonec podařilo do USA odletět, a tak místo odpočinkové mezisezony na nás čekal vcelku povedený start na jezdecké olympiádě.

Jak hodně se plány během sezony měnily a proč?

Jeden telefonní hovor změnil úplně všechno. Když si na ten okamžik vzpomenu, ještě teď mi z něj běhá mráz po zádech. Splnil se mi jeden z velkých jezdeckých snů a já mohla reprezentovat Českou republiku na tak významném mítinku jako jsou Světové jezdecké hry.

Jak vzpomínáte na samotné mistrovství České republiky?

Mistrovství ČR pro mě bylo nejdůležitější akcí na domácí půdě. Díky mezinárodní účasti tu navíc byla možnost změřit své síly i s kolegy z Německa a Slovenska. Pohodová atmosféra, plno úžasných sportovních výkonů. Rozhodně mám z této akce krásné vzpomínky.

Co pro vás bylo při mistrovské soutěži nejtěžší?

Nejtěžší je asi ten úplně první start. Jedná se o takzvanou „škatulkovací” jízdu, podle které si vás pak rozhodčí zařadí po celý zbytek závodu do určitého „šuplíčku hodnocení”. Buď se uvedete dobře, nebo nepříliš vydařeně. Zklidnit mysl, napojit se na koně a udělat dobrý první dojem, to je opravdu výzva.

Koho jste vnímala jako největšího soupeře?

Pro mě jsou dobrými soupeři všichni. Každý z nás ušel za ten rok pořádnou cestu a hodně se zlepšil. Jeden a každý na sobě neustále pracujeme a překonáváme různé životní překážky, které nám nejen handicap staví do cesty.

Jak hodnotíte průběh mistrovství České republiky? Jak dobře ho pořadatelé připravili?

S průběhem celé akce jsem více než spokojená: krásné prostředí, bezbariérový areál a výborná organizace. Nejvíce ze všeho ale oceňuji koncept spojeného mistrovství, protože je pro obě strany velkým přínosem a cestou ke zviditelnění parajezdectví jako dalšího odvětví jezdeckého sportu.

Prozraďte nám něco o vaše koni, s nímž jste vyhrála mistrovství České republiky.

Mojí parťačkou je desetiletá klisna plemene KWPN Dominique. Jedná se o neuvěřitelně tolerantního koně se zlatým charakterem. Vždy se snaží porozumět mým pomůckám a vyjít mi ve všem vstříc.

Co pro vás znamená zisk zlaté medaile na republikovém šampionátu?

Zisk zlaté medaile představuje hlavně obrovskou radost a motivaci do dalšího jezdeckého roku. Je jakýmsi ukazatelem toho, že to, co děláme, má smysl, a že se nacházíme na té správné cestě.

Jaké máte plány do sezony 2019? Jaký je váš hlavní cíl?

Klíčové body roku 2019 jsou zcela a naprosto jasné. Budu se snažit získat vstupenku na paralympijské hry v Tokiu v roce 2020. V plánu je rovněž účast na mistrovství Evropy v Holandsku a samozřejmě také MČR. Chybět nebudu ani na některých domácích závodech.

Můžeme očekávat boj o obhajobu mistrovského titulu?

Budu se o ni snažit, ale jak to nakonec dopadne, to je zatím ještě ve hvězdách.

S jakými koňmi se na vás můžeme v sezoně 2019 těšit? Lze očekávat nějaké změny na pozici stájové jedničky, příp. dalších členů vašeho koňského týmu?

Budu sedlat svou stálou stájovou parťačku Dominique.

Jak u vás probíhá zimní příprava? Co během zimy s koňmi děláte?

Snažím se pracovat na sobě, chodím k fyzioterapeutovi. Spolupracuji s jezdeckým psychologem. Navštěvuji lekce kondičního plavání. V sedle je následná snaha o zapracování a zlepšení podmětů od rozhodčích.

Plánujete účast na domácích či zahraničních halových závodech?

Během zimního období se budu snažit vypilovávat detaily a pracovat na zlepšení. Svou závodní sezónu odstartuji až na jaře.

Jaké přání byste chtěla, aby se během sezony 2019 splnilo?

Mojí metou je zisk „kvalifikačního místa” k účasti na paralympijských hrách v Tokiu 2020. K tomuto snu budu směřovat veškeré mé úsilí.

Kdo vám při vašich jezdeckých aktivitách nejvíce pomáhá a komu byste chtěla touto cestou poděkovat?

Obrovské poděkování patří všem, kteří mě v sezóně 2018 jakkoliv podpořili: Nadaci rodiny Kellnerových, firmě Pavo, Eliott a Nutrihorse za to, že se mi tak skvěle starají o mojí čtyřnohou kamarádku. Nadaci Tomáše Berdycha, Středočeskému kraji a České asociaci tělesně handicapovaných sportovců.

Taky jsem velmi vděčná svým rodičům, trenérkám – Míše a Renatě Habáskovým, sportovní psycholožce Biance Roch a fyzioterapeutce za to, že vždy stojí při mně a pomáhají mi dosáhnout lepších výsledků.

A v neposlední řadě děkuji mým fanouškům za obrovskou psychickou podporu, která mi dodává sílu se neustále zlepšovat.