K jezdectví se Tomáš Mrzena dostal díky své sestře, která se koním začala věnovat jako první. Nepocházeli z koňské rodiny, jejich otec však udělal maximum, aby dětem jejich sen splnil. Koupil jim poničku Hvězdu a začal studovat základy jezdectví, aby mohl znalosti předávat dál. „Vzpomínám si, jak nám táta o víkendech pouštěl DVD videa Učíme se skákat,“ směje se Tomáš.
Touto cestou se sourozenci dostali až ke splnění Zkoušek základního výcviku jezdce i na oficiální závody. Až ve čtrnácti letech Tomáš začal dojíždět na trénink do Dubence k Václavovi Horkému. „K Václavovi jsme dojížděli jak s poníky, tak později s velkými koňmi. V té době jsem absolvoval i sérii soustředění v rámci oblastního soustředění mládeže pod vedením Romana Drahoty.“
S nástupem na gymnázium Tomáš trávil v Dubenci každý víkend, stejně jako celé letní prázdniny, kdy se do stájí Václava Horkého přesouval i se svou klisnou La Fayette. Areál na jihu Čech se pro něj začal stávat druhým domovem. „Tam jsem poprvé okusil práci s mladými koňmi a postupně se seznamoval s celým výcvikovým procesem. Kromě toho jsem se začal více zajímat o kompletní management nejen sportovních koní, ale celkového chodu stáje.“
Po absolvování gymnázia nastoupil Tomáš na Strojní fakultu na ČVUT, kde získal titul inženýra. Podařilo se mu skloubit studium i s ježděním, a to díky dobrému prospěchu. „Na fakultě to fungovalo tak, že čím lepší jsme měli výsledky u zkoušek, tím spíš jsme si mohli sestavit rozvrh. Takže nakonec jsem chodil do školy jen dva dny v týdnu, od sedmi ráno až do sedmi do večera, ale zbylý čas jsem mohl naplno věnovat koním,“ popisuje Tomáš.
V roce 2021 se mladý jezdec vydal sbírat zkušenosti k české reprezentantce Nikole Bielíkové. „Naskytla se mi příležitost strávit nějaký čas právě u Niky. Největším přínosem pro mě byla možnost pracovat s dalšími kvalitními mladými koňmi a sledovat způsob výcviku koní tak úspěšné jezdkyně. Po roce jsem se pak vrátil zpět k nám do Dubence.“ Na dobu v JK Sapril vzpomíná velmi rád, Dubenec je pro něj srdcovou záležitostí a skvělý kolektiv v čele s Václavem Horkým je pro něj druhou rodinou. „Pracovat s Václavem je velmi inspirativní. Vážím si jeho klidu a citu pro mladé koně. Výcvik probíhá nenásilnou formou, koním dávám dostatek času a vše probíhá na přátelské bázi.“
Tomášův denní režim bývá velmi nabitý. Od pondělí do čtvrtka vstává v půl páté ráno, aby hodinu na to nastoupil jako komponentový inženýr do jaderné elektrárny v Temelíně. V poledne se pak přesune do sedm kilometrů vzdáleného Dubence. K tomu ještě zvládá vypomáhat Zdeňkovi Hrnčířovi s mladými koňmi v Proseči pod Křemešníkem. „V současné době nám ale probíhá školení v Brně, takže místo v elektrárně jsem několik hodin v Brně. Následně trávím přibližně tři hodiny na D1 a jedu ke Zdeňkovi. Zbytek týdne jsem celé dny u nás v Dubenci.“ Tomášovi nevadí velké množství práce, důležité je podle něj dodržovat správnou životosprávu a dostatek spánku. A stěžejní je mít dobrou motivaci. „Postupem času jsem zjistil, že kdybych celý život pracoval pouze u koní, na ty vlastní, které bych chtěl jednou mít, bych si jen stěží vydělal. Tak jsem začal pracovat právě v Temelíně.“
Kromě parkurových závodů má Tomáš velmi oblíbené i chovatelské akce. „Často se účastním různých přehlídek a mám rád i sportovní testace mladých koní. Jen je škoda, že spousta chovatelů s výbornými koňmi už nechce platit za jezdce a následné sportovní předvedení, protože jejich úspěchy pak končí u skoků ve volnosti.“
Nejvíce se naučil jezdec od několikrát zmiňovaného Václava Horkého. „Václavovi jsem velmi vděčný za vše, co pro mě udělal a pořád se od něj mám co učit. V začátcích mi samozřejmě nejvíce pomáhal táta, hodně mi daly i soustředění s Romanem Drahotou a v současné době i s Jaroslavem Jindrou. V neposlední řadě musím zmínit i Nikolu Bielíkovou, u které jsem strávil rok 2021.“
Do budoucna by si Tomáš přál vydělat dostatek peněz na několik svých mladých koní, které by si sám připravil, startoval s nimi na Kritériích mladých koní a dostal se s nimi do vyšších parkurů. „Kritéria mám rád, myslím si, že je skvělé dostat od komisařů zpětnou vazbu. Takže až budu mít nějaké vlastní koně, těchto závodů bych se rád účastnil. A potom s nimi případně startoval i v obtížnějších parkurech. To je výhoda mít své koně, i když budou úspěšní, o prodeji a dalším osudu si budu moci rozhodovat sám.“
Foto: poskytl Tomáš Mrzena
