Viktorie Theimerová nejraději vzpomíná na svá pony léta. S poníky také několikrát vyhrála mistrovství České republiky, a to dokonce ve třech disciplínách. Za svou silnou stránku považuje soutěživost, za tu slabou naopak nedostatek trpělivosti.
Pamatujete si na svůj první kontakt s koňmi?
Svůj první kontakt s koňmi si nepamatuji, jsem z jezdecké rodiny, tudíž už v prvních měsících mého života jsem své rodiče doprovázela i na závodech. Ale myslím si, že na koni jsem jela dřív, než jsem uměla sedět.
Věnujete se všestrannosti od vašich jezdeckých začátků? Čím je pro vás jedinečná?
Nejdřív jsem se věnovala spíše drezuře a parkuru, ale od začátku jsem směřovala k všestrannosti. K té jsem se dostala až se svým druhým poníkem a s nabytými zkušenostmi z drezurních a skokových soutěží. Všestrannost je pro mě jedinečná, neboť se v ní kloubí tři disciplíny, a tak je potřebné se rozvíjet ve více různých směrech.
Vzpomenete si na své první závody?
Svůj první parkur jsem absolvovala tuším v roce 2007, bylo to s mým prvním poníkem, klisnou Laskonkou. Výsledek si již nepamatuji, ale soutěž jsme dokončily za stužku.
Kdo vás v začátku vaší jezdecké kariéry nejvíce ovlivnil? Co patřilo mezi vaše silné a slabé stránky?
Nejvíce mě určitě ovlivnili rodiče a stále mi jsou velkým vzorem. Rovněž jim vděčím za všechno, co mi umožnili a umožňují, bez nich bych určitě nedokázala ani zlomek svých úspěchů. Z počátku mezi mé silné stránky určitě patřila soutěživost, což mě hnalo kupředu a nutilo mě se neustále posouvat a zlepšovat. Mezi mé slabé stránky patřila a občas stále patří nedostatek trpělivosti.
Kolik koní vám již prošlo rukama? Který z nich byl, nebo je, tím nejvíce výjimečným?
Závodními parťáky mi dosud bylo asi třináct koní, v tréninku jich bylo víc, ale přesný počet si již nevybavuji. Nejraději vzpomínám na svá „pony“ léta, kdy mě provázeli čtyři výborní poníci – Laskonka, Tublatanka, Sagar a Chuanita.
Je opravdu těžké vybrat toho nejvíce výjimečného. Každý z již zmíněných poníků mi dal hodně zkušeností a úspěchů. S Laskonkou to byl první mistrovský titul v drezuře, s Tublatankou dva ve všestrannosti a se Sagarem se nám podařilo kromě vítězství na mistrovství republiky jak ve skocích, tak ve všestrannosti splnit i kvalifikaci na mistrovství Evropy ve všestrannosti, kam jsme nakonec kvůli jeho zdravotnímu stavu nemohli odjet.
Nejvíce výjimečná ale přeci jen bude klisna Chuanita, se kterou jsem sportovala až do stupně TP ve všestrannosti. Tato klisna u nás byla od jejich tří let, a tak u nás prošla celým výcvikem.
Můžete zkusit porovnat, jak moc se změnily závody i sportovní úroveň v průběhu vaší aktivní kariéry? Co jsou klíčové faktory pro dosažení úspěchu právě ve vaší jezdecké disciplíně?
V dnešní době je dle mého názoru mnohem těžší se prosadit a dosáhnout sportovních vrcholů, protože se úroveň a kvalita koní v Česku zvedla. Navíc je dnes mnohem víc závodních dvojic, není neobvyklé, že se počty startujících v soutěži pohybují okolo padesáti a výš.
Jak již bylo zmíněno, všestrannost se skládá ze tří jezdeckých disciplín, je tedy potřebné, aby byla dvojice kvalitně připravena po všech stránkách. Myslím, že v samotném závodě pak už hraje roli hlavně štěstí.
Jaké sportovní ambice jste měla při svých závodních začátcích? Co je nyní vaším cílem?
Myslím si, že jsem neměla jasně daný cíl, kterého jsem chtěla dosáhnout, prostě jsem vždy chtěla být nejlepší a vyhrát. Postupem času se ambice vyhrát změnila na dobře a kvalitně zajet závod.
Momentálně mě těší každá povedená soutěž a mám radost, když se mi podaří provést koně soutěží bez komplikací a s dobrým pocitem, což je pro mě obzvlášť u mladých koní důležité. A když se povede dekorované umístění či výhra, je to jen třešnička na dortu.
Foto: poskytla Viktorie Theimerová
