Od kdy vaše rodina na farmě hospodaří?
Rozpadlý a zanedbaný statek objevil krátce po revoluci můj otec a ihned se do tohoto půvabného místa zamiloval. V podstatě tak celé rodině určil další životní cestu. Z pohodlí Brna jsme se postupně přesunuli na úplnou samotu a začali statek přestavovat a upravovat okolí pro zvířata, kterých také rychle začalo přibývat.
Znáte nějaké informace o historii tohoto místa?
Jalový dvůr byl v minulosti součástí slavkovského velkostatku, který vlastnil šlechtický rod Kouniců. Své jméno však statek získal nikoli od jalovic, které zde byly pastevně odchovávány, ale od charakteru polností, které k němu přináležely – „jalová“ tedy neúrodná půda. Velmi malý počet srážek a strmé okolní stráně bohužel potvrzují správnost jména farmy dodnes. Slavkovské panství Kouniců přešlo dědictvím na maďarský rod Palfyů. A s nimi končí šlechtická éra a další historie Jalového dvora se odvíjí od pozemkové reformy po vzniku první republiky, kdy byl dvůr a pozemkové vlastnictví k němu přináležející vyvlastněn, statek přičleněn postupně k většímu celku a ve státní správě byl až do privatizace. V současné době je statek s přilehlými pozemky součástí rodinné ekologické farmy Jalový dvůr, s. r. o.
Co je podle vás největší výhodou této stáje?
Největší výhoda pro mne je, že jsem doma. Mám zde k dispozici velkou travnatou jízdárnu, kam se vejde i velký drezúrní obdélník pro spřežení a pár tréninkových kuželů na parkur. Velké plochy pastvin zase umožňují aktivní psychický i fyzický odpočinek pro koně. A tak mám jistotu, že jsou koně v pohodě a to i v případě, když někdy nenajdu čas na každodenní pravidelný trénink.
Chystají se v budoucnu nějaké rekonstrukce či jiné novinky?
V plánu je vybudování zastřešené jízdárny. Velký sen snad pro každého aktivního jezdce. Snažíme se, aby krytá hala co nejcitlivěji zapadla do stávajícího prostředí a nestala se rušivým elementem v krásném prostředí historického statku. Snad ta budoucnost není příliš vzdálená.
Foto archiv Markéty Sedlinské