Česká reprezentantka Libuše Mencke žije již sedm let v Německu. Díky svým výsledkům na mezinárodních závodech se mohla na konci ledna radovat z titulu Jezdec roku 2019 v drezuře, který si osobně převzala na galavečeru České jezdecké federace. 

 

"Jsem šťastná. Již sedm let žiji v Německu a v Čechách moc času netrávím, dojíždím sem jednou, dvakrát do roka. O to víc si vážím, že i přesto za mnou Češi pořád stojí," radovala se krátce po slavnostním ceremoniálu Libuše Mencke během rozhovoru pro internetovou televizi EquiTV.cz.

 

 

Na dotaz reportéra Aleše Suchánka, zda toto ocenění získala s výraznou převahou nad dalšími jezdci, reagovala, že si to nemyslí. Tvrdí, že všichni jezdci se snaží a podávají dobré výkony, a ona jen měla větší příležitost účastnit se mezinárodních závodů. 

 

Koneckonců olympijské postupové místo jí dle jejích slov uteklo jen o dvě příčky. "Z našeho bloku C postupuje pět koní a my jsme momentálně na sedmém místě. Je to o kousek, ale pořád to ještě nestačí. Takže do příští olympiády na tom více zapracujeme," vysvětlila Libuše. 

 

"Ze začátku sezony jsme na olympijskou účast vůbec nepomýšleli. Nejdříve jsme chtěli jen vyzkoušet, jestli v takové konkurenci obstojíme. Myšlenka na olympiádu se objevila bohužel až příliš pozdě. Ale možná to tak mělo být. Možná je potřeba ještě více trénovat a víc na tom zapracovat, abychom byli ještě lepší. Dorůstají mi mladí koně, znamená to tedy, že budu mít do budoucna více koní na mezinárodní závody, a to je jistě bonusový bod pro to, abychom mohli přemýšlet o příští olympiádě."

 

A co tedy podle Libuše Mencke schází české drezuře k tomu, aby na olympiádě příště konečně nechyběla? "Jezdím trénovat k Jonnymu Hilberathovi, trenérovi německé reprezentace, který říká: 'Kůň je dobrý, ale jezdec na sobě musí ještě pracovat.' Myslím si, že pro českou reprezentaci by to letos bylo ještě brzy. Ale pokud se to podaří skokanům a militaristům, třeba to popostrčí i českou drezuru. A samozřejmě jako tým bychom byli daleko silnější než jako jednotlivci."

 

 

Po sedmi letech v Německu by si Libuše Mencke jistě mohla dovolit porovnávat drezurní úroveň v Čechách a v její nové domovině. Podle jejího názoru je to ovšem nesrovnatelné. "Možnosti v Německu jsou samozřejmě daleko větší a já měla navíc obrovské štěstí v tom, kde zrovna jsem. Každopádně si myslím, že není možné srovnávat tu nejvyspělejší drezurní zemi s Českou republikou, která je teprve na začátku vývoje." Podobně se vyjádřila i k otázce českého a německého chovu: "Zcela upřímně, český chov je dnes již založen na německých a holandských koních a myslím si, že to je ten správný směr i pro Čechy. Německo, Holandsko a třeba i Dánsko jsou v tomto směru velmoci a měli bychom se tímto směrem koukat, pokud se chceme zlepšit."

 

O návratu do České republiky Libuše Mencke rozhodně nepřemýšlí. V Německu se usadila a žije tam i se svou rodinou. Ráda by však pokračovala a rozvíjela českou sportovní spolupráci. A vše nasvědčuje tomu, že jí doma dorůstá další velká drezurní naděje: "Musím říct, že dceru koně lákají, tráví hodně času ve stáji a už ve svých čtyřech letech byla na prvních závodech. Ve stáji máme malého starého poníka, který ji vozí. Nerada bych to zakřikla, ale samozřejmě by mě těšilo, kdyby u toho zůstala. Dokonce už jí připravuji mladšího sportovního poníka," dodal pro EquiTV.

 

Foto archiv Libuše Mencke a Kateřina Návojová